Jeden svět nestačí

James Bond. Dvě slova, přesněji řečeno jedno jméno, které se stalo synonymem "pohádkového" hrdiny pro dospělé. Muži touží být stejně elegantní, uhlazení, ale zároveň drsňáčtí a úspěšní jako on. Ženy zase (třeba jen tajně) touží po takovýchto mužích, jaké jsem popsal, čili vlastně po něm. A po čem touží Bond? Asi po sklence protřepaného a nemíchaného martini s vodkou, po dalším supervynálezu od pana Q (třeba rentegenové brýle jsou velmi praktické :)) ), a snad i po tom, aby se už nenarodil žádný další padouch s touhou ovládnout svět a on aby tím pádem mohl odejít v poklidu do zaslouženého důchodu. Jenže na co by se pak výše zmiňovaní dospělí (a vlastně často i nedospělí) diváci koukali? Po čem by pak toužili? Snad by si i našli nějaký jiný idol, ale to už by byla jen chabá náhražka agenta 007. Ten je totiž jediný a jedinečný. Takže se přimlouvám za další a další a další a další .... pokračování nejdelší filmové série v historii lidstva. (03.02.2003)

Devatenáctá bondovka s nejhorším "záporákem", jakého jsem kdy viděl. Robert Carlyle je docela schopný herec, ale co předvedl zde, je trestuhodné. Ale to není jen jeho nerozhodné postávání, trapné střílení a blbé žvanění, to není jen průšvih jeho pojetí, to je především problém scenáristy. Vymyslel totiž komiksovou postavu, která má vlastnosti superhrdiny (resp. superpadoucha) totiž, že necítí bolest a má supersílu. Toho scenárista využil, jen aby demonstroval, že Renard udrží v ruce rozžhavený kámen. Panečku! Neslýchané drsňáctví, skutečně... A dál už ho nechávají jednat jen jako někoho, kdo spíš ztratil schopnost myslet, než že by měl nějaké superschobnosti. S Bondem se pere jako holka (vůbec neprojevuje nějakou supersílu, sakra) a tváří se jako by byl po botoxové injekci. Jeho superschopnosti přišly vniveč. Bylo to, jako by dalšího padoucha, co chce zničit svět, hrál sám Chris Burke, ten herec s downem. Některé scény jsou ale poměrně napínavé, některé klasicky bondovsky hravé a zároveň neuvěřitelné. Honička ve člunech po Temži a v ulicích(!) Londýna, byla až k neuvěření. Akce na lyžích byla už vysloveně špatná a to nejen z filmařského hlediska. Ale pořád ještě radši zbaštím tohle, než třeba tlupu středoevropských pračlověků z filmu 10 000 př. n. l., jež sotva projde velkým jehličnatým lesem, cestu jim zastoupí mamut, který táhne nějaký kvádr na pyramidu v Egyptě... Zkrátka, tahle bondovka byla už hodně mimo a nezachránily ji ani ducpartie roztomilé Gedžitky Denise Richards. (07.11.2012)

Nebývá zvykem, aby Bond zažíval tolik zvratů a emotivních momentů. Apted stvořil tak trochu jinou bondovku, kde slavný agent už tolik nehláškuje a je spíše vážný. Prim tady hrají Bond girls. Sophie Marceau je ďábel, série nenabídla moc lepších hereček a o přednostech Denise Richards se ani nemusím rozepisovat. (09.05.2019)

-"Can't you just say hello like a normal person?" Je to vtip stopadesátkrát opakovaný, ale přesto si v tomhle případě nemůžu pomoct a stejně se usměju. Už jsem se celkem naučila být krutě upřímná o pochybných kvalitách guilty pleasure filmů, co jsem viděla jako malá/mladší, ale u Bondů s Brosnanem mi to ještě úplně nejde. Zvlášť když si vzpomenu na sucharskou nudu craigovské éry, tak zatím nechám brosnanovky býti jedním z těch vzácných momentů, kdy vědomě dovolím nostalgii, aby opanovala můj rozum. (A rovněž Desmond Llewelyn is dead, long live John Cleese. A taky Valentinův úšklebek. No jo.) (19.02.2019)

Další Brosnanův lehkonohý, ale mírně ucouraný standard s další záplavou nápaditých akčních scén (špičková úvodní honička motorových člunů, zneškodňování bomby uvnitř ropovodu, vrtulník s cirkulárkou), z nichž hned dvou se dočkáme ještě před úvodními titulky a s mimořádně sexy bond girls. Škoda, že se nepodařilo víc prodat dobře vymyšleného nadlidsky odolného záporáka v nevýrazném podání Roberta Carlylea. (23.08.2009)