Soukromé neřesti

Tak jméno Howard Stern jsem možná zaslechl, ale absolutně jsem neměl tucha, kdo to je a jak je populární. Tudíž jsem se podíval. Vynikající komedie! Těžko uvěřit, že je todle podle skutečnosti. Některé situace jsou docela nepravděpodobné. Ale kdo ví, třeba se to stalo. Každopádně film je nabitý hláškami, nápady, slovními přestřelkami a průpovídkami. Sice mi to nepřišlo až tak moc úžasné, aby byl obdivovám milióny posluchačů, ale na druhou stranu, začínal v 80. letech, kdy byla úplně jiná společenská situace, takže je to možné. Každopádně film šlapal na výbornou a dobře jsem se bavil. není to čistých 80%, ale má to blízko. Howgh! (20.01.2010)

Proměnlivo. Většinu filmu jsem souhlasil s Alison, že Howard je hnusný hovado. Byly to hrozný oplzlosti a trapnosti, co si divák musel vyslechnout, a scénář v těch chvílích nikoho nešetřil a nikam nespěchal. Občas se něco podařilo, a hodně tomu pomohla filmově klasická černobílá silně kontrastní šablona - špatný-dobrý (nedaří se-daří se), a nic mezi tím. (22.12.2013)

Do tohoto filmu jsem neměl ani ponětí, že existuje nějaký ultrapopulární moderátor Howard Stern. Teď už to vím a způsob, jakým to dal o sobě Stern vědět, mi přijde hoooodně povedený. Samozřejmě, že si nemyslím, že by skutečnost přesně odpovídala tomu, jak se Stern prezentuje v této komedii, ale to je vlastně úplně jedno, protože podstatné je to, že se divák při sledování jeho "životopisu" dobře baví. (17.05.2003)

"Zákaz užívání sedmi obscénních slov: hovno, kurva, mrdat, kokot, čurák, kunda, piča." A taky zákaz vtipů na nadýmání, vyměšování, močení, ejakulaci a jiné tělesné funkce. A to už trošku smrdí cenzurou, ale jsme přece v USA, kde je snad svoboda projevu. Nebo není? Není a nikdy nebyla, takže hovado typu Howarda Sterna mne dokáže zaujmout, i když bychom si při poměřování délky, tloušťky a tvrdosti penisu asi moc nerozuměli. Nicméně proti proklamování rozhlasové nahoty nic nemám a jeho soutěže mě poměrně bavily ("Doplňte celý název jednotky času. Nanose ... kunda"). (13.12.2016)

Vzpomínám, jak se mi tenhle film dostal zhruba před deseti rokama poprvé do rukou a jak jsem z něj byla unešená. Jenže tehdá jsem ho měla za 30 kaček půjčený a vhska byla kódovaná, tudíž jsem si mohla o opětovném pouštění nechat jen zdát a kamarádům vyprávět, aneb než započal komiksový boom, byli našimi hrdiny obyčejní lidé, kteří se pro svůj sen nebáli jít proti proudu a nadutým (čti konzervativním) bossům. Lidé jako Larry Flint, Andy Kaufman, nebo právě Howard Stern. A tací stojí za pozornost i dnes, tudíž jsem se za Howardovými memoáry po letech poohlédla a musím konstatovat, že ačkoli už jsem nebyla tak unešená jako kdysi, pořád je to parádní jízda plná břitkého humoru, který potěší. (15.12.2011)