Výheň

Sluníčko svítí, svítí - jen né v noci - a máme tu pár lidí - potřebují si pomoci. Jedou do lesa, ach ... narazíme na děsa... pomožte jim, nebesa. Benzín, voda, slunce - kanibalové už plní hrnce. Hodní běhaj po stodole, honěj je tam zlý, chtěj je sníst, to je víc než jasný. Nuda, vošklivý, hloupý... škoda... ale jednou TEN apokalyptickej film přijde... a bude klidně stejně nízkorozpočtovej. Snad to dřív uvidim, než zažiju... (21.07.2012)

Prostě ne!Já se ty vole fakt toho pořádnýho postapocalyptickýho filmu nedočkám.Přes slušný hodnocení a 4* od mého bratra jsem čekal něco vyjímečného, ale opět jsem se dočkal tupé sračky plné k uzoufání tupého klišé a debilní zápletky.Parta lidí jede, něco se stane, lokace nula, parta lidí potká kanibaly, parta lidí utíká, parta lidí se pere, parta lidí utíká a konec.Tyhle laciný mrdky mi lezou krkem. Co na tom, že na Němce je to kurefsky povedený film, když je to jen ukázka dalšího zkurveného vykrádání milionkrát viděného.Nudil jsem se jako prase a i to ta k posrání trapná Cesta s Aragornem mě bavila víc.Jediný dobrý film na tohle téma je za ty roky paradoxně náboženská Kniha přežití.Nic než zklamání.15%. (27.10.2014)

Slušný post-apo, který ale trpí dvěmi celkem vážnými neduhy: ____ (i) Namísto toho, aby tvůrci malinko rozvedli globální katastrofu způsobenou slunečními erupcemi, zalomili celý film do konvenčního survivalu. Přitom pátrání po příčinách a důsledcích této katastrofy by vydalo na samostatný vědecký seminář. Očividně tu máme co do činění s tzv. gimmickem – vábničkou lákající diváckou pozornost, která je ale ve výsledku bezúčelná. Gimmick je tedy v podstatě opakem macguffinu, což je pojem z učebnic scenáristiky označující předmět, který pohání postavy ve filmu, ačkoli pro diváky je víceméně nepodstatný (transformeří kostka, kaneovské sáně…). Takový macguffin je jistě v pořádku, problém je v tom, že gimmick, který naopak nezajímá postavy, ale o to víc diváky, představuje už jistý prohřešek. ____ (ii) Velký oříšek post-apo filmů spočívá obecně v tom, že postavy musí vždycky za něčím směřovat, po něčem prahnout, jak se v každém příběhu sluší a patří, jenže za čím mají prahnout ve světě, který je zruinovaný a u konce s dechem? Výsledkem je to, že než že by postavy k něčemu směřovaly, spíš neustálé od něčeho utíkají, což je možná dobrý jako výchozí impuls, ale celý film to zpravidla neutáhne. Ten, kdo tu za něčím směřuje a provádí stěžejní akce, jsou totiž záporáci, zatímco hlavní postavy na ně pouze reagují. Kdyby byl film natočen z pohledu záporáků, byl by podle všeho mnohem lepší. Příznačná je v tomto směru scéna, v níž hlavní hrdinka pozoruje z okna dění na dvoře podobně jako nějaký pasivní divák plátno v kině a jen čeká, co bude dál. (14.10.2012)

Germánská variace na téma světa po apokalypse není ničím výjimečná, ale film má především bavit a tady se furt něco děje, není toho moc, není to nijak kulervoucí, ale je to chytlavé a prostě zábavné levnější postapo, vytknout se snad dá jemně nedomrlý konec. Vždycky mě ale při těchhle levnějších filmech od sousedů mrzí, proč sakra nedokážeme natočit něco podobného. (07.08.2012)

Poctivá práce bez zbytečných dějových kliček, kde postavy jsou jasně schematicky definované, ale vypracované natolik, aby ze schématu vyzařoval i život a vlastní nápad. Nelze nezmínit funkční tempo a budování atmosféry, stejně tak nesporné řemeslné kvality. Hell je počinem věrohodným, prostým a přitom vůbec ne přímočarým. (28.06.2012)