Lenny

Amerika byla vždy mnohými lidmi považována za jednu z nejdemokratičtějších zemí světa. Přitom si v sobě její obyvatelé stále nesou na západní svět velmi konzervativní myšlenky svých puritánských předků. Právě proto byl Lenny několikrát zatčen. Použil slova místo zbraní, aby u diváků prolomil zpátečnické ledy a byl v tom velmi dobrý. Jinak to však bylo se státním aparátem...hlavně v druhé polovině filmu pak můžeme zřetelně vidět ten pověstný boj jedince s větrnými mlýny. V tomto poněkud netradičním biografickém snímku můžeme vidět celkem tři hlavní roviny - vývoj Lennyho života a kariéry od začátku 50s až do jeho smrti, který je prokládaný jeho výstupy z jeho pozdějších let a důležitou úlohu zastává také rovina "současnost", ve které je prováděn rozhovor (samozřejmě fiktivní) s Lennyho životní láskou, manažerem,... Všechny tři části fungují jako celek téměř bezchybně a nemám jim téměř co vytknout. Černobílý film navíc poskytuje přesný nádech a atmosféru 50s a první půlky 60s. Bob Fosse si poradil skvěle. Ale má největší poklona musí zákonitě směřovat k Dustinu Hoffmanovi. Tímto způsobem zahrání Leonarda Schneidera alias Lennyho Bruce se definitivně usadil mezi (alespoň mou) TOP nejlepších filmových hereckých výkonů. (04.07.2009)

Mám smůlu, že dva nejvýraznější snímky Boba Fosse jsem viděl jako první a nasadil jsem si laťku neúnosně vysoko, takže následující setkání byla rozpačitější. A nejhůř to zatím odnesl právě nebohý Lenny. Doufal jsem v obdobu Formanova Muže na Měsíci, jenže tomu neodpovídá ani kvalita scénáře, ani režie, ani postava hlavního hrdiny, ba ani výkon Dustina Hoffmana. Dustin je sice obecně považovaný za špičkového charakterního herce, ale typově se k charakteru baviče Lennyho nehodí. V jeho podání nejsou standupové výstupy komické, spíš upocené, a vkládá do toho snímku nechtěný rozměr. Navíc, upřímně řečeno, Bruce nebyl velkou osobností, ale spíš někým, kdo se ve správný čas objevil na správném místě. Na tématech, se kterými pracoval, spíš parazitoval a rozhodně mu nešlo o nic víc než vydělat na kontroverzním obsahu a stylu. Nacházím jen hodně málo porozumění pro jeho lidskou stránku, je to spíš odpudivý sebestředný týpek než kdokoli jiný. Celkový dojem: 45 %. (17.05.2020)

Dusty si v tomto životopisném snímku opět vybral svou "one man show." Nebýt jeho výstupů, nejspíš bych hodnotila méně. Portrét, do této doby mně neznámého baviče totiž není natolik silným, jak jsem si představovala, že by měl o podobné osobnosti být. V podstatě zhruba hodina a půl stopáže je věnována hlavně jednotlivým bavičským výstupům Lennyho a rozhovorů s osobnostmi, se kterými se stýkal a kteří o jeho "existenci" podávají výpovědi. Během celého snímku se děj vlastně nikam nevyvíjí, nenastanou žádné zvraty či dramatické scény, kdy se dostane do krutého sevření slávy. Bojuje pouze proti společnosti, on sám, jakoby během děje neprošel žádnými proměnami osobnosti či konflikty se svými démony. Až posledních dvacet minut sledujeme Lennyho, jak se, za pomocí drog, dostává na dno. Takže snad jen toto zpracování mi přišlo vzhledem k jeho osobnosti jako jednoduše ztvárněný osud. (15.01.2012)

Stalo se mi to naposledy u Taxikáře, kdy Robert De Niro stál s napřaženou rukou před zrcadlem a kladl otázku: "To mluvíš na mě?". Byl jsem tak moc ponořenej do jeho světa, tak moc uzavřenej v sobě, že jsem nevnímal prakticky vůbec nic. U Dustina Hoffmana to mám tak, že jsem ho vždycky vnímal jako skvělého herce, ale co do De Nirových kvalit, vždycky pokulhával. Už ne! Ten chlap přímo běží a strašně ho obdivuju. To jak vytvořil postavu komika, který se nebál kritizovat, je v mých očích naprostý vrchol hereckého ztvárnění. Při jeho slovech se mi podlamovala kolena, při pohledu na jeho úsměv, jsem chtěl zase žít o něco víc! Scéna s "blablabla" je úchvatná, má gradaci, a Hoffman se tady předvedl jako mistr. Ten film je o životních pravdách, filozofii ("Každý ženatý muž bude do pěti let ležet na koberci s otevřenou Dívkou měsíce a honit si ho, protože žena už mu na něj nechce sáhnout!") a o krutosti, která je někdy docela potřebná, ale nesmí překročit hranici. Ale je především o hereckém výkonu Hoffmana, jemuž skládám obrovskou poklonu. Lenny je unikát, Lenny je borec! (02.10.2009)

Kontroverzný americký zabávač Lenny Bruce v strhujúcej životopisnej dráme. Zábery z vystúpení, búrlivý milostný život, drogové závislosti a súdne boje ožívajú pri spomienkových rozhovoroch s ľuďmi z jeho okolia. Dobu, v ktorej komik pôsobil evokuje čiernobiely obraz, dokumentaristické postupy naznačujú, že ide o skutočnú osobu. Z treťotriedneho epigóna sa postupne vypracuje na majstra improvizovaných skečov, obsahujúcich pohotovú zmes provokácie, slovnej ekvilibristiky a otvoreného pokúšania strážcov morálky. Žartovanie na tabuizované témy nie je po chuti mocenskej štruktúre. Pribúdajú zatknutia a súdne procesy za obscénnosť. Dnes nijako výnimočné slovné žarty, pôsobili v danej dobe (50. a rané 60. roky) na orgány verejnej moci ako červené súkno na rozzúreného býka. Prúd zarobených peňazí postupne vysychá vo výdavkoch na súdnu ochranu a na snahu o udržanie doterajšieho štandardu. Emocionálny dopad vecnej, nepatetickej a štýlovo čistej drámy zapôsobil silnejšie než pri režisérovom známejšom filme All That Jazz, obdobne tematizujúcom úspešnú kariéru vedúcu k sebazničeniu. (29.12.2006)