Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (187)
Já měl Lexe Barkera jako Old Shatterhanda rád, ale moc dobře jsem věděl, že neodpovídá příliš předloze. Takže když jsem viděl New Old Shatterhanda Möhriga, tak jsem se docela těšil, že bude nové zpracování blíže knize, protože se evidentně snažili přiblížit jeho vzhled Karlu Mayovi. Bohužel, mé naděje se začaly rozplývat už během prvních minut filmu, který od předlohy velmi rychle výrazně odbočuje a to i víc než původní milované filmy. Ja bych změnu děje dokázal ještě pochopit, ale změnu postav už ne. *spoilery* Klekí Petra vyškrtnut, Sam Hawkins, který byl Oldův společník od samého začátku se zde náhodně mihne jen třikrát a to víceméně zbytečně, aby tam prostě jen byl. Na jeho kumpány Parkera a Stona (neplést s autory South Parku) samozřejmě můžeme zapomenout. Ještě hůř dopadl Rattler, ze kterého udělali naprosto plochého záporáka, který je v každé scéně tak zlý, aby to pochopil i ten největší blbec. To nejhorší ale udělali Vinnetouovi a Apačům obecně, které degradovali na primitivy s pár stany na úrovni křováků z Bohové musejí být šílení, ovšem s drsnými řečmi o cti, jako kdyby to byli Klingoni. Aby se Olda mohl kamarádit, tak si musel vymyslet blábol o smrti jeho otce při stávce. No a nejhůř dopadl Vinnetou, který na rozdíl od Briceho tu má charisma pornoherce. Někomu tu sice připadají indiáni realističtější, ale opak je pravdou. V původní knize chtěli Oldu vyléčit a pak umučit, což by odpovídalo jak se ve skutečnosti chovali, ale tady si volně běhá, ukazuje obrázky z budoucnosti, rozbalí tupému indiánovi čokoládu (to měl být vtip, haha) a pak ho víceméně pustí zpět. Tam řvě něco o genocidě, asi další vtip, protože tohle slovo vzniklo až během druhé světové. Blbost, tahle banda polonahých primitivů je ještě vzdálenější realitě než v původních filmech. A aby to nebylo všechno, film má jasné chyby, záchrana Vinnetoua z města plného ozbrojených obránců pomocí magického střihu bylo to nejstrašnější. K tomu si Old Shatterhand po MacGyverovsku dynamit, zřejmě provádí nitraci glycerolu. Co naplat, že dynamit byl vynalezen právě pro jeho jednoduchou přepravu a tak nemusel být vyráběn na místě. Jenže tahle scéna byla nutná, aby nemohli podminovat ten most v noci, a tak tu máme na závěr efektní přestřelku před explozí. A na závěr se vrací Sam Hawkins, kterému v databance skalpů najdou ten jeho. V originálu ho skalpoval jiný kmen, tady to měli být Apači a za ten vděk jim ještě pomáhá. Takže znovu, tenhle film je rozhodně MÉNĚ realističtější. Kdyby změnili jména a neodkazovali se na Karla Maye, tak bych hodnotil lépe, ale prznění klasiky si lepší hodnocení nezaslouží. ()
No řeknu Vám upřímně, že jsem z toho měl větší strach. Nejsem zastánce (ba naopak jsem odpůrce) novodobých předělávek osvědčených titulů, ale tady se práce docela zadařila. Vinnetou je Vinnetou, legenda, symbol doby...ségra si vystřihovala a lepila jeho fotky do sešitu, já si hrál na Old Shatterhanda - není co dál řešit. Recyklování právě této ikonické postavy by se na první pohled mohlo zdát jako rouhání největšího kalibru, ale tvůrcům se podařilo něco, na čem si už mnoho před nimi vylámalo zuby. Příběh samotný je klasika, ale líbila se mi stylizace, totálně mne dostalo zobrazení následovníka Lexe Barkera (Vinnetou nic moc), kvitoval jsem poctění old-schoolových hrdinů Gojka Mitiče a spol. ......prostě jsem z toho necítil rok 2016, ale opravdu jsem si připadal jako za blahých let pána Briceho. Pro rudé gentlemany by šedesátky dobou hojnosti, to je věc o které se nedá polemizovat, ale za sebe říkám: "proč ne?" ()
Mno... ano, je potřeba se na to dívat jiným pohledem než na původní filmy, přeci jenom, tohle je takové realističtější ztvárnění divokého západu ale... ale. Pořád je tady jistá příběhová plytkost a málo obsahu (a hlavně prakticky žádné akční scény - nepočítám-li to pifpaf úplně na konci). Nový Vinnetou ušel, nový Olda měl docela styl, Sam Hawkins měl pořád své kouzlo Nšo-či byla sice fuckable, ale jako šamanka měla prostě moc málo charisma a působila na mě spíš jako nějaký sidekick než jako důležitá součást kmene. Ovšem úplně mi tu chyběl Klekí-petra coby apačský učitel, což je pěkná příběhová díra a nezlobte se na mě, to jakým způsobem autoři vysvětlili, proč Apači umí anglicky, byla pěkná hovadina. Co se týká záporáků, tak Rattler plnil úlohu hamižného bělocha výborně, mexický el bandito, jehož jméno jsem se ani nenamáhal si zapamatovat, byl kretén a Senter junior zase platil za prapodivné a neschopné individuum a nesršela z něj energie tak jako to bylo v případě původního filmového Sentera. Jiná věc byl Senter senior, ale ten měl zoufale málo prostoru na to, aby se mohl prosadit, což je škoda. Co se samotných příběhů týče, tak... inu první díl byl zajímavý (čtyři hvězdičky) druhý díl byla hromada nudy (dvě hvězdičky) a třetí byla taková prazvláštní nekonzistentní podívaná, ale koukat se na to šlo (tři hvězdičky). Podle mě je tohle nové zpracování poměrně promarněná šance, protože při možnosti stavět na nostalgickém cítění publika mohli autoři vytvořit doopravdy megahit - což se nestalo. Na druhou stranu, propadák to také nebyl. Upřímně bych to vnímal jako naprosto průměrný televizní film (tedy, filmovou trilogii). ()
Samozřejmě kdybychom výrazně porovnávali se „slavnou čtyřkou“ od Haralda Reinla, těžce narazíme. Po jejich úspěchu bohužel mayovky vznikaly jak na běžícím páse. Narychlo splácané, bez podpory alespoň průměrného scénáře a především bez kouzla a náboje těch příběhů, které jsme v dětství mlčky tolik hltali. Nyní do sedla nasedli jiní němečtí tvůrci, ubyla naivita, přibyly znepokojivé zvěsti a hlavně prvky sociálního dramatu. Dělníci pláčou za mzdy, prostitutky sní o kusu pozemku, zobrazení života je realističtější. Vadí ovšem odchylky od děje a hlavně úbytek akce. A to zásadně. Navíc (kupříkladu výbuch mostu z prvního dílů) je velmi televizní. Když ho (most) navíc rudoši obstarávají dynamitem, absolutně jsem postrádal napětí. Přestřelek je v prvním zastavení zoufale málo. Hlavní hrdina není romanticky vzhlížející dobrák Lex Barker a nemá tolik sex-appealu, rudé přátele učí o pokroku, o boxu, o čokoládě. Vinnetou je trochu víc divoch, hláškuje o vzhledu knírku svého nového přítele, jeho smíření s určitou situací je jak z rychlíku. Pokud nás chytne nostalgie, přispěje k tomu zejména fakt, že se znovu točilo v Chorvatsku a to bylo sakra dobré rozhodnutí, stejně jako hudební motiv. Potěší i herci. Old Shatterhanda hraje Wotan Wilke Möhring a jde mu to velmi slušně. Každopádně opakuju: nostalgie stranou, jinak bych musel být přísnější. ()
Galerie (91)
Zajímavosti (7)
- Epizody se původně měly jmenovat „Winnetou und Old Shatterhand“, „Winnetou und der Schatz im Silbersee“ a „Winnetous Tod lauten“, ale kvůli autorským právům byly přejmenovány. (mar48)
- Jazyk Apačů použitý ve filmu je lakotština, nikoliv žádné nářečí příbuzné apačštině. (ČSFD)
- Remake se natáčel v Chorvatsku jako púvodní verze. (Yardak)
Po prvním díle nechci mluvit o nějakém třeštícím nadšení, ale přesto si dovolím poznámku, že se mi to velmi velmi líbilo. Vím, že to dokonce mohlo být lepší (víc drsnější, špinavější a jakože ještě víc realističtější), přesto přesně ukázalo to, co jsem vždycky chtěl - vidět ty příběhy ještě jinak, konkrétně víc realisticky. Starší francouzsko/německo/jugoslávská verze byla tehdy podmanivá, barevně přeexponovaná, příliš (až celkem naivně) romantická a v době naprostého strádání po žánru i filmovém dobrodružství byla obecně jako balzám na duši, i proto byla u nás takovým hitem - z nedostatku (můj názor). Některé tzv Vinnetůovky byly i celkem zdařile natočené (na tehdejší dobu - ovšem ty pozdější už stály za hovno viz Míšenka Apanači nebo Vinnetouův návrat). Ale dávno již tomu. Filmy dnes fungují už jen na bázi silné nostalgie. Je potřeba se od toho odprostit a při sledování nové verze nesrovnávat jak u blbejch. Svým způsobem je to v mnoha ohledech lepší. Výprava filmu je (kurva - na seriál) dechberoucí, načež i výkony indiánů(!) a indiánek(!!!) a dokonce i samotného Olčetrhenda. Zde bych vypíchl, že mu za celou dobu nepřeskakovala čelist, bral se z humorem (pravda, tato změna mě u tohoto hrdiny taky zaskočila, jeden Sam Hókins jako rozesmívač myslím stačí), zapadl do krajiny i děje, nebyl tak zkrátka až takový superman. Ale to oceňuji teď, těžko říct, jak bych ho vnímal jako kluk. Tehdy byl Lex Barker westernový Bůh od Santa Fé po Plitvická jezera. Ale jak říkám, nesrovnávat. A teď k pojetí samotného Vinnetoua, který se vždy jevil jako ústřední postava, ale tak tomu vlastně vůbec není. Ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře se například skoro vůbec neobjeví, větší prostor dostane až na konci, kdy si trochu zaplave. Častokrát jeho postava funguje spíš jako tzv. deus ex machina, když to řeknu hodně blbě. Já ho měl každopádně vždy za staršího (dáno těmi filmy i gramofonovýma deskama, kde byl namluven Borisem Rösnerem), ale tady byl jako mladík vlastně ideální. Proto byl tak divoký a zvídavý. U staršího muže by taková divokost a mladistvá zvídavost působila blbě, museli by to pojmout nějak jinak. Je i dobře, že tento nový náčelník Apačů nebyl navlečen v tom příšerným županu s pruhy a nepyšnil se ani tou apartní čelenkou ze zmije. Je to samozřejmě o zvyku, ale už teď si troufám tvrdit, že byl super. Pravý indián, stejně jako jeho otec Inčučuňa. Ten byl jak vystřižený ze starých daguerrotypií z Divokého západu. Navíc skvělá příležitost pro Gojko Mitiče, který je čím starší, tím víc indián. Zahrál to skvěle a naprosto uvěřitelně. Ano, skutečně jsem chvíli zapomínal, že koukám na obyčejný německý televizní seriál. Chvílemi mi dokonce navodili matné vzpomínky na Tanec s vlky, což je samozřejmě fajn. Ten western mě tenkrát hodně bavil. Pro škarohlídy - zkuste si představit, že by se do takové nové rekonstrukce fiktivního Mayova díla pustili Češi. Už jen při představě obsazení mě jímá hrůza. A ty boskovické exteriéry.... Karel drogy, no to teda ne! Koment pro náročné čtenáře ještě doplním po druhém a třetím díle. () (méně) (více)