Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)VOD (1)
Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (187)
Možná nebylo z marketingového hlediska jiné volby v kontextu současného filmového establishmentu než natočit pravý opak původních filmů z 60. let. Má to ale háček. Mayovky jsou takové westernové pohádky. Ušlechtilý duch a zidealizovaný v podstatě dětský svět knižní předlohy vzal za své._____S tím mám zásadní problém, kdo četl knihy, ví že je to pacifistická četba. Takže z toho pohledu je drsná realita a skalpující Vinnetou ignorace obsahu literární tvorby Karla Maye a zůstávají tak pouze slavná jména – programové parazitování na předloze? _____No nic, jako děcka jsme hrdiny těchto filmů hodně prožívaly a kde kdo měl doma nějakou tu henryovku či stříbrnou pušku. Jediné co mě na této novodobé reinkarnaci usmiřuje, je fakt, že dnešní děti si už na Vinnetoua a Shatterhanda nehrají - protože takový Franta Voráček ze třetí A skalpovaný blonďatým Vinnetouem ze čtvrté B, to by teda byl na naší základce pěknej průser…! Produkce: Aventin Film ()
Mno pro mě jako pro člověka který rostl na původních filmech by bylo velmi lehké to odstřelit jako sračku, ale ono to tak úplně nejde, protože ať se mi to líbí nebo ne má to něco do sebe. Nesnaží se to kopírovat originál ani ho pochopitelně nevyrovná, ale jde svou cestou a staví na vážnějším a realističtějším pojetí. Pravda chvíli mi trvalo než jsem si zvyknul na představitele. Oldu jsem časem přijal, ale Vinnetou je bohužel jaksi bez charizma docela se povedl Sam Hawkins nejvíc to bohužel sráží slabí záporáci a málo akce, ale vezmeme to postupně. První díl je slušný dozvíme se něco víc o postavě Shatterhanda a i přes téměř dvou hodinovou stopáž to výrazně nenudí lokace pochopitelně parádní i akce je slušná sblížení dvou hlavních hrdinů je nenásilné a dojde k němu celkem přirozeně. Záporáci to bohužel kazí ten hlavní Ratller je sice parchant a má i docela koule, ale nemá charizma a ničím nevyniká kromě toho, že je absolutní hnusák, potěšila čestná role pro Gojka Mitiče. Takže slušný průměr. Druhý díl to bohužel kazí vtipný začátek z chytáním koní ještě ok, ale pak už to šlo dolů akce takřka žádná a hlavní záporák? darmo mluvit nějakej vylízanej schízák či co kterej si myslí, že Nšoči je jeho mrtvá žena WTF?! konec s hraním si na potápěče vyložená nuda nakonec slabej průměr, ale drží to jenom lokace a hudba. Třetí díl je asi nejlepší nejvíc mě bavil po stránce příběhu a konečně je tu aspoň pořádnej záporák. Santer Junior je správně slizkej hajzl a potěší i čestná role pro Maria Adorfa. Sice tu jsou taky hluchá místa a opět dvouhodinová stopáž, ale daleko víc jsem se nudil u druhého dílu který byl paradoxně kratší. Tady je aspoň slušná finální přestřelka a vtipná likvidace záporáka kterou si speciálně každý Čech určitě užije. Nicméně 4* jsem nedal, protože konec trochu postrádá emoce. Ano BROJLER! nezměnili to a Vinnetou kupodivu umřel co je potíž, že mě to bylo úplně fuk, páč jeho představitel si mě holt nezískal. Takže shrnutí : čekal jsem průser, ale nakonec jsem celkem spokojen. Originál je jen jeden, ale tohle není nic za co by se tvůrci měli stydět a i za to přidám plusové body, takže nakonec 65% ()
Po prvním díle nechci mluvit o nějakém třeštícím nadšení, ale přesto si dovolím poznámku, že se mi to velmi velmi líbilo. Vím, že to dokonce mohlo být lepší (víc drsnější, špinavější a jakože ještě víc realističtější), přesto přesně ukázalo to, co jsem vždycky chtěl - vidět ty příběhy ještě jinak, konkrétně víc realisticky. Starší francouzsko/německo/jugoslávská verze byla tehdy podmanivá, barevně přeexponovaná, příliš (až celkem naivně) romantická a v době naprostého strádání po žánru i filmovém dobrodružství byla obecně jako balzám na duši, i proto byla u nás takovým hitem - z nedostatku (můj názor). Některé tzv Vinnetůovky byly i celkem zdařile natočené (na tehdejší dobu - ovšem ty pozdější už stály za hovno viz Míšenka Apanači nebo Vinnetouův návrat). Ale dávno již tomu. Filmy dnes fungují už jen na bázi silné nostalgie. Je potřeba se od toho odprostit a při sledování nové verze nesrovnávat jak u blbejch. Svým způsobem je to v mnoha ohledech lepší. Výprava filmu je (kurva - na seriál) dechberoucí, načež i výkony indiánů(!) a indiánek(!!!) a dokonce i samotného Olčetrhenda. Zde bych vypíchl, že mu za celou dobu nepřeskakovala čelist, bral se z humorem (pravda, tato změna mě u tohoto hrdiny taky zaskočila, jeden Sam Hókins jako rozesmívač myslím stačí), zapadl do krajiny i děje, nebyl tak zkrátka až takový superman. Ale to oceňuji teď, těžko říct, jak bych ho vnímal jako kluk. Tehdy byl Lex Barker westernový Bůh od Santa Fé po Plitvická jezera. Ale jak říkám, nesrovnávat. A teď k pojetí samotného Vinnetoua, který se vždy jevil jako ústřední postava, ale tak tomu vlastně vůbec není. Ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře se například skoro vůbec neobjeví, větší prostor dostane až na konci, kdy si trochu zaplave. Častokrát jeho postava funguje spíš jako tzv. deus ex machina, když to řeknu hodně blbě. Já ho měl každopádně vždy za staršího (dáno těmi filmy i gramofonovýma deskama, kde byl namluven Borisem Rösnerem), ale tady byl jako mladík vlastně ideální. Proto byl tak divoký a zvídavý. U staršího muže by taková divokost a mladistvá zvídavost působila blbě, museli by to pojmout nějak jinak. Je i dobře, že tento nový náčelník Apačů nebyl navlečen v tom příšerným županu s pruhy a nepyšnil se ani tou apartní čelenkou ze zmije. Je to samozřejmě o zvyku, ale už teď si troufám tvrdit, že byl super. Pravý indián, stejně jako jeho otec Inčučuňa. Ten byl jak vystřižený ze starých daguerrotypií z Divokého západu. Navíc skvělá příležitost pro Gojko Mitiče, který je čím starší, tím víc indián. Zahrál to skvěle a naprosto uvěřitelně. Ano, skutečně jsem chvíli zapomínal, že koukám na obyčejný německý televizní seriál. Chvílemi mi dokonce navodili matné vzpomínky na Tanec s vlky, což je samozřejmě fajn. Ten western mě tenkrát hodně bavil. Pro škarohlídy - zkuste si představit, že by se do takové nové rekonstrukce fiktivního Mayova díla pustili Češi. Už jen při představě obsazení mě jímá hrůza. A ty boskovické exteriéry.... Karel drogy, no to teda ne! Koment pro náročné čtenáře ještě doplním po druhém a třetím díle. () (méně) (více)
Řekněme si to na rovinu, Brice ani Barker mnoho hereckého talentu neměli, vynahrazovali to (zaslouženě) vizáží a směšný, občas až nelogický odklon od knižních mayovek (která začíná naprosto odlišnou vizáží hlavních hrdinů, když už jsme u toho) a celkově filmařské lapsy mnozí odpouštějí proto, že je zachvátila nostalgie. Jenomže ta, pokud k ní není přizván rozum, je cestou do pekel. Skláním se před komentářem uživatele NinadeL a jiných, kteří se nebrání napsat to na rovinu, s hodnocením dvou zbývajících částí ale souhlasit nemohu. Začátek fakt šlape - herečtí představitelé jsou vybráni s citem (mým favoritem je vtipný, přesto ale respektovatelný Sam Hawkens), někdo jako Philipp Stölzl umí i v RTL z obrázků rozhodně vytřískat maximum, vyprávění až na čestné výjimky nejde proti duchu Mayových románů. Po prvním díle se naserete, když Mirka Spáčilová vytahuje nesmysly o socialismu (Mayovy knihy dost často sociální byly, nuzné poměry svého dospívání zmiňoval často, co by asi Mirka řekla na Supy Mexika, kde Vinnetou a Old Shatterhand zachraňují před arcilotry bratry Meltonovými skupinu polských dělníků, kteří jsou nuceni v otřesných podmínkách těžit měď). Dál vás naštve, když Ondřej Neff, údajně čtenář knih, píše něco v tom smyslu, jako že je film propagací současného multikulturalismu, jako kdyby zapomněl, že tento legendární příběh o respektu mezi národy je skoro sto padesát let starý. Nebo neví, že se Kara ben Nemsí bratříčkuje i s muslimy? No co už, mnohem horší je, že díl druhý je hodně hodně očesanou verzí košatého Pokladu ve Stříbrném jezeře (aspoň něco) a kromě potrhlého profesora (typická postava z mayovek) a lehce sadistického mexického bandity (jehož fascinace převtělováním je ovšem dost trapná), nemá moc co nabídnout. Příběhy postav pokračují kontinuálně přes tři Mayovy příběhy dál (což by nevadilo), horší je, že se odkloňují jak od příběhů knih (vztah Old Shatterhanda a Nšo-či), tak logiky (proboha, proč musel mít Santer otce Maria Adorfa, velkopodnikatelského petrolejáře?) Vyjmenovávat jednotlivé je zbytečné, co se týče záverečného filmu, je debilní skoro úplně všechno. Zajímavé je, že do toho šli tvůrci se sloganem "Každá generace má svého Vinnetoua" a snahou se odlišit, ale zároveň si nechtějí znepřátelit úplně všechny (lokace v Chorvatsku, přítomnost ikonických Böttcherových skladeb či účast Marie Versini a Gojko Mitiče). Nevím, zda je vlastně v době quality TV natočit mayovku vůbec možné, ale tvůrci v případě nového Vinnetoua došli ve spojení mezi klasickým a novým na půl cesty. Pokud bude po padesáti letech mayovka pro další generaci, já už u toho nebudu. No nic, je čas vrátit se ke knihám. A rozumné nostalgii taky, přece mě znáte! ()
Film Vinnetou - Nový svět se mi celkem líbil a není tak úplně mimo od knižní předlohy. Stölzelova verze je více drsnější, špinavější a modernější než 50 let staré filmy. Čekal jsem poněkud více akcí, padouch Rattler je zde větším zloduchem než v knize, kde šlo o zbabělého opilce. Film Nový svět je ještě více "proindiánštější" než starší filmy a knižní předlohy. Co se mi moc nelíbí je likvidace Apačů pomocí kulometu - Apači ovládali partyzánský boj a tady v noci s pochodněmi přepadnou tábor železničářů. Závěrečná akce Apačům zlepší reputaci a to především zásluhou Old Shatterhanda. Obsazení není špatné (postavy Vinnetoua, Nšo-či, Inču-čuny, Rattlera i Sama Hawkense), i Möhringa (Old Shatterhand) beru (jen ten jeho věk...). Zatímco Barkerem ztělesněný Old Shatterhand je akční superman, Möhringův Old Shatterhand je inženýr, idealista, boxer a kladný hrdina, ale do nadlidského hrdiny má (v celém seriálu) daleko. Resumé: Vinnetou - Nový svět 70 %, lepší než 5-6 mayovských filmů ze 60. let Tajemství stříbrného jezera: o dobré dvě třídy horší než Nový svět, chvílemi se na to ani nedalo dívat - bez napětí, bez akcí, špatná romantika, hlavní hrdinové jsou trotlové, Apači se nechají porazit pár mexickými bandity, skvělá Mayova předloha byla naprosto a zcela ignorována... Film na úrovni strašného Petrolejového prince a místy skoro na úrovni příšerného Vinnetouova návratu (1998). Resumé: Vinnetou - Tajemství stříbrného jezera 35 % Film Vinnetou - Poslední boj: těžko uvěřitelný příběh, kde Apači potřebují na pomoc proti 30 banditům pomoc snad všeho zbytku volně žijících indiánů v USA (a všichni pak bojují o 3400 hektarů půdy - katastry dvou průměrných českých obcí...), Apačům musel v roce 1871 (!) pušky předat Sam Hawkens a ti je hned perfektně ovládali (v té době měli indiáni zcela běžně moderní pušky), prostě silně nereálné a také idealistické. Když se od toho oprostím, tak jsem viděl zábavný dobrodružný film. Je téměř jasné, že tímto nová řada s Vinnetouem končí, další díly nebudou. Nasvědčuje tomu i scéna sbratření těsně před posledním bojem. "Zaujalo" též, jak se Old Shatterhand hlásil ke křesťanství - jak k tomu došlo, když v prvním dílu tvrdil něco jiného? Mezi klady filmu řadím závěrečný boj i souboj Vinnetoua s Tokvi-Kavou (poloviční Komanč z Mayovy knihy Černý mustang), dramatický a vážný děj, český prvek (František Rossmann). Resumé: Vinnetou - Poslední boj 75 % Celkové resumé: viděl jsem tři filmy, dva mírně nadprůměrné, jeden velmi podprůměrný. Nejedná se o žádnou adaptaci Mayova díla (snad s výjimkou první části), ale o fanfiction tvůrců. Bohužel, stejně jako před 50 lety byl knižní May téměř zcela ignorován. Na rozdíl od klasických filmů z 60. let chybělo více akcí a romantiky - paradoxně tohle naopak bylo i v knihách a zrovna toto není pro filmové dílo to pravé. Výprava, kostýmy, hudba i vybraní herci - to vše bylo na slušné úrovni (pominu to, že Apači jsou ve všem včetně jazyka vyobrazeni stejně jako Lakotové). Kdyby první a třetí díl zkrátili o circa 20 minut a druhý nenatočili vůbec nebo by ho natočili jinak, byl bych velmi spokojený. Takto jde o vyloženě průměrný seriál. 60 % (tři čisté hvězdičky) () (méně) (více)
Galerie (91)
Zajímavosti (7)
- Remake se natáčel v Chorvatsku jako púvodní verze. (Yardak)
- Jazyk Apačů použitý ve filmu je lakotština, nikoliv žádné nářečí příbuzné apačštině. (ČSFD)
- Epizody se původně měly jmenovat „Winnetou und Old Shatterhand“, „Winnetou und der Schatz im Silbersee“ a „Winnetous Tod lauten“, ale kvůli autorským právům byly přejmenovány. (mar48)
Reklama