Moonraker

[83%] Sice se u téhle Bondovky zvané MOONRAKER sem tam objevila nějaká ta kritika, tak já s tím nemám absolutně žádný problém. Finále v kosmu je na oko trochu přehnané; už to tak trochu spadá do sci-fi žánru, ale co … Podstatné je, že jsem se bavil a neshledal zde nic zásadního, co by vybočovalo z téhle slavné ságy o agentu 007. Roger Moore zde už pokořil padesátku a stále vypadá skvěle a k tomu ty jeho hlášky a smysl pro humor. Ostatní postavy jsou též v pohodě, včetně známých tváří jako je M, Moneypeny nebo Q. Z předchozího dílu se nám vrací dlouhán Richard Kiel, který zde opět hraje „JAWS“. Takže opět nám vnese nadlehčené až komediální scénky. Už v úvodu ho tu máme. Každý jeho scéna je cool (nejvíc asi pasáž s lanovkou). Hlavní záporák Drax má také co do sebe, i když nepůsobí tak výrazně. Dějem je to vcelku jednoduché, ke konci gradující typickou myšlenkou zničit svět, aby se zrodil nový. Akční kousky jsou rozmanité, je jich tu dost. Toto je čtvrtá Moorova Bondovka a opět tu máme naháněčky na člunech. Asi sám má Roger ty lodičky rád. ;) Jak už jsem zmínil, ke konci tu máme výlet do vesmíru, ale mě to nijak nepohoršilo. Jsou tu na tu dobu dobré scénky s gravitací, jak lidí plují, předměty atd. Uznávám, že ty laserové boje jsou trochu moc. Hlavně kosmonauti vystupující volně po vesmíru. To už opravdu připomene byt jen vzdáleně Star Wars. ;) Ale pohoda. A na závěr opět musím pochválit Johna Barryho, který se pro Bondovky prostě narodil. Zdařilý OST, který se opět odvíjel od titulní písně. Moc nedostatků bych zde nenašel a ani to nemá hluchá místa. Spokojenost. (02.10.2012)

"Měli bychom se spojit" - "To by mohlo být příjemné." Konečně svižná a zábavná postarší bondovka. Unesený raketoplán je originální startovní bod a finále ve vesmíru totální over the top. Pár hlášek a nápadů mě odbouralo, ale vystřihl bych ty nejpitomější fóry, to jest celou linii s Jawsem, a přitlačil na akční choreografii - akce je dost, dokonce jsou tu hned dvě honičky motorových člunů, ale bitky jsou chabé a laserovou bitvu ve vesmíru v bondovce snad nikdo vidět ani nechtěl. Taky mě zamrzelo, že Corinne Cléry, pro kterou mám slabost, odešla ze scény tak brzy, i když měla stylovou smrt. Moore byl na můj vkus trochu moc koženej, Drax mě bavil víc než Blofeld, ale pořád to není nějak úžasný záporák. (28.03.2020)

Vizuálně nesmírně přitažlivá bondovka, kde je jasně patrný impuls "forma nad obsahem". Tedy scénáristicky pořád to samé dokola, ale Bond si pomalu začíná uvědomovat sám sebe - tedy svou důležitost v popkulturní mašinérii a lpí na tradičních věcech, které si fandové oblíbili, plus rozjíždí nové. Nechybí silný úvodní song, hláškující Moore, tentokráte se přidává i zajímavá hudební kompozice (Barry) a okázale nasnímané scenérie Korsiky, luxusních hotelů, drahých automobilů. To šílené extempore ve vesmíru raději neřešit, to jsou jen dozvuky Star Wars. (08.05.2014)

Jedna z nejobtížněji hodnocených Bondovek zatím. Už pár dnů si lámu hlavu jestli se přiklonit spíše ke třem nebo ke čtyřem hvězdám. Na jednu stranu je tu to dost pochybné vesmírné finále, přesto děj předtím mě vážně bavil a některé scény (především ona úvodní) byly vážně výborné, ačkoliv občas končily opravdu až zbytečně rádoby vtipně. Především co se týče Jawse jednoho z mých nejméně oblíbených henchmenů, jehož jsem nutně znovu vidět nemusel. Moore jako Bond stále skvělý a i nad výběrem Lois Chiles jako bond girl si nemůžu stěžovat (23.05.2012)

Tři a půl hvězdy. Napíšu hned ze začátku, že na Moonrakeru mi vadí hlavně Richard Kiel. Jeho Jaws je tady prostě navíc, naprosto zbytečný a - přiznejme si to - trapný. Doslova nesnáším scény s copatou vyprsenou blondýnkou, ať už jde o jejich setkání nebo o to, co se s nimi stane v závěru filmu. Brrr. Jaws tu zkrátka být neměl, ale znáte to - když se postava jednou divákům líbí, proč ji tam nenacpat znovu, že, páni filmaři? No nic. Zbytek filmu je absolutně bez výhrad. Bondovka je to nadsazená (podobně jako Brosnanova Dnes neumírej), má ze všech nejblíže k parodování sebe sama, a o to více pobaví. Jízda v Benátkách, honička na řece v Riu... Absolutní uznání si ale režisér Gilbert spolu se skladatelem Barrym zaslouží za scénu útěku sličné pilotky před dobrmany. Ačkoliv patří k těm krutějším, je neskutečně krásně natočená. Jo a Lois Chiles je jedna z nejkrásnějších bongirl vůbec.__P.S. Hudba burácející při startu a letu do vesmíru... Božská věc. (20.03.2010)