Barbara

Pre mňa filmový zážitok mesiaca. Oplatí sa vidieť už len kvôli spôsobu Petzoldovej réžie. Všetko natáča na jednu klapku a púšta hercom pri natáčaní aj mix zvuku, vďaka čomu môžu reagovať na všetky podnety a pod tlakom náročnej metódy vydolujú zo seba ten najlepší výkon. Barbaru urobil na digitál, ale je to ešte extrémnejšia metóda natáčania ako v čase nedostatku 35mm suroviny. Petzold je dôkazom, že film je stále z veľkej časti technické umenie. Dôkladným výberom objektívov dosahuje zvláštne rozzrnenie obrazu a aj keď je to digitál, pôsobí to veľmi živo. Barbara je emóciami nabitý netradičný film o komunizme s "posolstvom ako z pošty", urobený rafinovane bez zbytočných retrokostýmov a didaktických scénok exponujúcich dané obdobie. Najbizardnejšie na tom všetko je, že Petzold vychádza z Cravena a Argenta. Odtiaľ to výborné plíživé napätie. (21.03.2013)

Lékařka Barbara žije na první pohled docela obyčejným životem na jedné vesnici ve východním Německu. Místní policie si na ni však dlouhodobě dává pozor a má proč; Barbara totiž touží po emigraci. Filmu, který se zpočátku vyvíjí nepříjemnou, realistickou cestou, ale nakonec podráží nohy velmi neoriginální vývoj druhé poloviny, ve které i divákovi s podprůměrnou inteligencí dojde, jak to celé dopadne. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (05.07.2012)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Barbara / BARBARA / Barbara) - Toto jsem už někdy někde viděl, něco úplně stejného už někdo natočil. Pokud přijdete nato kdo a co, napište mi, nebo mi to v té paměti bude hlodat stále... - 5. 7. 2012 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 9/10 filmu - 65% (17.07.2012)

70% 80. léta v Německu, to je téma, o kterém bych se určitě chtěl dozvědět mnohem víc a od BARBARY jsem čekal, že mi některé tehdejší poměry objasní. Scénář je bohužel až moc zkratkovitý, nebýt distribuční noticky, tak jen těžko pochopím, proč je Barbara vůběc přesídlena z Berlína na vesnici apod. Kdo není před filmem dostatečně (historicky) informován, pak může jen domýšlet a těžko číst mezi řádky. Petzold je nicméně super režisér, PHOENIX se mi ale líbil víc. Zehrfeld a Nina Hoss samozřejmě palec hore. (25.11.2015)

Důsledná Barbara prožívá životní momenty, které naruší precizně naplánovaný harmonogram její budoucnosti. Po setkání se spřízněnou duší je ve velmi pomalém tempu vystavena rozhodnutím, ktará změní doposud izolovaný styl života. Německý snímek uvedený na festivalu Berlinale je plný klišé s předvídatelným koncem, ke kterému divák míří zhruba od poloviny filmu. To, že Barbara nic moc nového o životě v německé demokratické republice roku 1980 neřekne je jedna věc, ale ona neříká ani známé skutečnosti netradičním způsobem.(FFKV) (30.06.2012)