Černobylské deníky

Mít k dispozici tak nádherné prostředí k natáčení a takhle to posrat si zaslouží vhození do reaktoru. Zavzpomínal jsem na staré dobré časy, kdy jsem v Pripjať navštěvoval takřka denně v multiplayeru PC hry Call of Duty 4. Bohužel film kromě krásného prostředí nemá absolutně co nabídnout. Nevím přesně, kde se natáčelo, ale pár fotografií Pripjaťe jsem viděl a musím uznat, že se prostředí shodují. Ozáření mentálové jsou docela o ničem a takřka nejsou vidět. Napětí úplně nulové. Hlavní hrdinové jsou nesympatičtí a stojí absolutně za hovno. Jejich utrpení si ani pořádně neužijetě, neboť jsou zabiti mimo kamery, kdesi v dáli ve tmě. K hororu to má opravdu daleko a k dobrému filmu ještě dál. Pěknější odpádek. (12.01.2014)

Jsem sice rád, že se nejednalo o prachsprostou duchařinu, ale původní obyvatelé Černobylu společně s krvežíznivými psy a rybami taky není žádná extra výhra... o to víc, když hovno vidíte. Radost mi ale udělaly závěrečný titulky doprovázející song "No reflection" od Marilyna Mansona, kterou jsem zrovna poslouchal celej den v autě. (31.07.2012)

Paranormal Radioactivity.. Divák je nalákán mystikou "atomového města" Pripjať a dostane se mu jen vybydleného balkánského sídliště, uvřískaných amerických kostiček a tmy nasnímané kamerou přivázanou ke sbíječce. Tu tmu, podotýkám, zvolili autoři velmi chytře, protože právě ona se odjakživa vyznačuje tím, že v ní není nic vidět.. Navíc, pokud by šla dozimetrem měřit krom ionizujícího záření i napínavost či originalita, signál by se odmlčel. Příště dám raději přednost filmu o extrémním nudismu.. (21.08.2012)

Já celou dobu čekal na bubáka a musím říct, že když tam baflo, na vteřinu asi, to Rosemaryino děťátko, tak jsem se málem vážně lekl, málem jo. Obočí jsem nadzvihl i při pohledu na medvěda brtníka v paneláku či zmutovanou bělici ne nepodobnou mláděti latimérie podivné. Superagresivní němečtí ovčáci a přisáhám že tam byl i jeden bernský salašnický pes !, jejichž mutace asi spočívala právě v tomhle zdivočení, no hrůza fakt, byli taky k nezaplacení. Hlavní hrdinové se tedy ocitli ve světě opravdu cizím a nepřátelském, vůbec se jim teda nedivím, že se chovali jako debilové.. A musím i přiznat, že jsem si z filmu odnesl docela dost poznatků o tom, jak nepůsobí radioaktivita a tak z toho odpadu přece jen vykřešu jednu ušmudlanou hvězdičku. (30.05.2013)

Pseudokumenty díky vizuální stránce opravdu můžu a tvůrčí pokusy o realistické vyznění příběhů si užívám. "Černobylské deníky" mohly být dalším opravdu povedeným kouskem do této dnes už bohužel uvadající skupiny snímků ale i přesto, že prostředí Černobylské elektrárny vytváří tíživou atmosféru samo o sobě, amatérským tvůrcům se z daného tématu nepodařilo vyždímat víc než partu nesympatických, prkenných herců, kteří se s kamerou pohybují po depresivním prostředí a nechávají se postupně "něčím" likvidovat. Stačilo málo (říká se tomu tvůrčí talent) a mohlo se jednat o opravdu kvalitní snímek ale dejte peníze packalům a vytvoří vám nemastný a neslaný zmetek. (18.02.2013)