Černobylské deníky

Černobylský průjem (slovní hříčka podle anglického názvu, pro ty, co mají rádi inteligentní humor...HaHaHaHa...) je dokonale podprůměrným hororem s několika lehce průměrnými momenty. Nápad neni úplně špatnej, ale je dost špatně podanej. Scénář plnej stupidních chyb a Sadowskiho postava mi těžce dráždila svěrače. Černobyl by si zasloužil lepší survival. (17.10.2015)

He, tak teď si připadám sám jako nějaká zmutovaná příšera mezi uživateli CSFD, páč mně se tohle hodně moc líbilo. Už samotný výběr lokalizace ukrýval velký potenciál, ale já debil jsem se zhlídnutím otálel, neb mě odrazovaly recenze a dokonce i odsudky mých oblíbenců. Do filmu jsem tedy šel s pramalým očekáváním, jenže tohle je povedený od samýho začátku, napětí postupně graduje a kupodivu to nekazí ani tradiční slabina většiny hororů, tedy závěr. Velkým plusem je pro mě v podstatě totální absence prvoplánově zobrazovaných hnusů, dlouho taky není jasný, s kým má parta mlaďáků (smrtelnou) čest, což všemu jenom přispívá. Prostě tohle je pro mě vysoce lahodnej žánrovej kus, jehož víceméně všeobecný odsouzení zřejmě nikdy nepochopím. 80-90% (20.10.2012)

Za co, kurva, za co? Po tisícípadesátý se necham napálit a pustim si hovadinu snímanou háj osmičkou kameramanem Parkinsonem. Jako nezbytnou ingredienci dostanu bandu tupohlavejch Amíků, jekot ve všech jeho odstínech a k tomu neodmyslitelný nic, který celý tohle neštěstí provází. Takže znova. Jděte vy rádoby režiséři s jednou kamerou a kapesnym od rodičů do prdele! (19.08.2012)

Já celou dobu čekal na bubáka a musím říct, že když tam baflo, na vteřinu asi, to Rosemaryino děťátko, tak jsem se málem vážně lekl, málem jo. Obočí jsem nadzvihl i při pohledu na medvěda brtníka v paneláku či zmutovanou bělici ne nepodobnou mláděti latimérie podivné. Superagresivní němečtí ovčáci a přisáhám že tam byl i jeden bernský salašnický pes !, jejichž mutace asi spočívala právě v tomhle zdivočení, no hrůza fakt, byli taky k nezaplacení. Hlavní hrdinové se tedy ocitli ve světě opravdu cizím a nepřátelském, vůbec se jim teda nedivím, že se chovali jako debilové.. A musím i přiznat, že jsem si z filmu odnesl docela dost poznatků o tom, jak nepůsobí radioaktivita a tak z toho odpadu přece jen vykřešu jednu ušmudlanou hvězdičku. (30.05.2013)

Jsem sice rád, že se nejednalo o prachsprostou duchařinu, ale původní obyvatelé Černobylu společně s krvežíznivými psy a rybami taky není žádná extra výhra... o to víc, když hovno vidíte. Radost mi ale udělaly závěrečný titulky doprovázející song "No reflection" od Marilyna Mansona, kterou jsem zrovna poslouchal celej den v autě. (31.07.2012)