Černobylské deníky

Mít k dispozici tak nádherné prostředí k natáčení a takhle to posrat si zaslouží vhození do reaktoru. Zavzpomínal jsem na staré dobré časy, kdy jsem v Pripjať navštěvoval takřka denně v multiplayeru PC hry Call of Duty 4. Bohužel film kromě krásného prostředí nemá absolutně co nabídnout. Nevím přesně, kde se natáčelo, ale pár fotografií Pripjaťe jsem viděl a musím uznat, že se prostředí shodují. Ozáření mentálové jsou docela o ničem a takřka nejsou vidět. Napětí úplně nulové. Hlavní hrdinové jsou nesympatičtí a stojí absolutně za hovno. Jejich utrpení si ani pořádně neužijetě, neboť jsou zabiti mimo kamery, kdesi v dáli ve tmě. K hororu to má opravdu daleko a k dobrému filmu ještě dál. Pěknější odpádek. (12.01.2014)

Ještě jednou mi zasviť baterkou do xichtu a pověsim tě za tvoje ozářený koule! Orena Peliho už to zas bere, už ho to zas chytá. Ten chlapec nějak uzrál v dojem, že ví CO diváka děsí i jak TO něco dávkovat, jenomže ono to SAKRA nefunguje, u mě ne. Chernobyl Diaries mají senzační prostředí, něco jako "hudbu", ambientní ruchy s přebasovaným tlukotem srdce, pár nepojízdnejch Žigulíků a partu kreténů, kterou bych neposlal ani na lyžařský výlet do Krkonoš. Už po prvních (a posledních) pěti minutách "akce" sem se modlil za pernamentně zasoplenou Heather z The Blair Witch Project, protože ufňukaná Olivia Dudley byla vyloženě nesnesitelná. Devadesát minut a žádný příběh, ani pitomá historka, prostě cokoliv, co by tomu dalo rozměr. Takže sem porád coural k ledničce, úplně sem si rozhasil body mass index a potěšila mě až Mansonova písnička u závěrečných titulků. Aby tenhle formát fungovat, MUSÍ to být aspoň trošku autentický, aspoň trošku prožitý, samoúčelně je to nanic. Zkrátka Ukrajina má oči a já demonstrativně spláchl svůj dozimetr do hajzlu, spolu s tímhle dvdčkem. S bídou [final rate: 30%] (21.05.2013)

Tomuhle tedy říkám husarský kousek! Kdo by si pomyslel že něco podobného se může protlačit do našich kin, má samozřejmě pravdu. Na druhou stranu viděl jsem i mnohem horší filmy, které distribuce třeba právě u nás nevynechala. Filmu nemůžu upřít atmosféru a v rámci možností kvalitní herce, kteří působí uvěřitelným dojmem. Pokud bych měl srovnat tohle například Černou hodinou, tak mě jako vítěz vychází Černobyl. Tvůrci si vystačili i bez zvláštních efektů, ale zato přidali solidní atmosféru. Závěr filmu si snaží hrát na něco co určitě není. Posledních 20 minut se odvíjí stylem, kdy postavy utíkají odnikud nikam a vždy po 4 minutách jedna ubyde. (10.10.2012)

Dostal som približne čo som čakal, takže neohúrilo ani nenasralo. Obyčajný priemerný radový horor, akých sú tisíce - síce sa odohráva v zaujímavom prostredí, ale napokon z toho nič nevzíde. Áno, partička teenagerov, áno, ostanú niekde visieť, odkiaľ je problém sa dostať, áno, ich sprievodca zmizne ako prvý, čím sú definitívne v prdeli - a pokračovanie je taktiež logické - tma, krik, pobehovanie s baterkou v tme, ale aj tak nie je nič vidieť, čakanie, kedy na nich niečo vyskočí, jeden po druhom miznú atď atď. Záver nezaujal, pretože všetko tu už bolo. Okrem prostredia klišé, ktoré pre mňa znamená akurát ďalšiu fádnu čiarku do počtu. Ale nemal som to problém dopozerať, ani nutkanie to vypnúť, čo sa mi v posledných mesiacoch stáva čoraz zriedkavejšie. (24.06.2012)

Černobylský průjem (slovní hříčka podle anglického názvu, pro ty, co mají rádi inteligentní humor...HaHaHaHa...) je dokonale podprůměrným hororem s několika lehce průměrnými momenty. Nápad neni úplně špatnej, ale je dost špatně podanej. Scénář plnej stupidních chyb a Sadowskiho postava mi těžce dráždila svěrače. Černobyl by si zasloužil lepší survival. (17.10.2015)