Colette
Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Recenze (458)
Autentičnost a dobové prvky jsou přesvědčivé. Ten soundtrack k tomu opravdu sedí a dává o jednu hvězdu více. Předloha a skutečnost, to už je na jiné téma... ()
Tak napůl. Díky vícero jazykovým verzím a dabingu nejsou herecké výrazy a gesta podpořeny správným tonem v hlase jednotlivých postav, to by mi až tak nevadilo jako nezvládnuté "animace" v prostřední části filmu. Prolínačka sem, rychlé přechody z tmavého obrazu na světlý a podobné efekty, jako vystřižené z powerpointu. K dobru je zase dost těžko uvěřitelný, ale přesto zajímavý závěr a projev Jirky Mádla, který mě příjemně překvapil a ukázal, že v jeho hereckém repertoáru dříme víc, než jen nevycákaný teenager. ()
Převést na filmové plátno Lustigův román byla rozhodně výzva. Kdo jeho knihy četl, tak ví, že veliký podíl na jejich hodnotě má zaznamenání drobných postřehů, detailů a epizod ze života během války. Příběhy jednotlivých románů či novel pak tento víceméně osobní deník rafinovaně dokreslují či zametají stopy za vlastními prožitky. A taková je i Collet. Zaměřuje se nejen na osudy hlavní hrdinky, o kterou, přiznejme si, v té strašné situaci ani tolik nešlo, naopak, stala se tu prostředníkem k tomu, abychom se dozvěděli něco o běžném životě tam, kde biblické: V prach se obrátíš : brali doslova a do písmene. Pasáže z lágru na české prostředí vynikající, místy jsem měla pocit, že sleduji nějakou britskou koprodukci (a ty bývají velmi kvalitní). Oproti tomu americká pasáž působila naivně, nepřehledně a navíc naprosto kýčovitě a hloupě, vzhledem k možnostem dnešního diváka si podobné kulisy mohli nechat páni tvůrci od cesty. Co bych ocenila, natáčel-li se film cizojazyčně, mohly se použít částečné titulky, pomohlo by to lépe pochopit svět v táboře než neopodstatněný dabing a zároveň slovenské celé a německé částečné partie. Rozhodně však milé překvapení :) ()
Inspirace knihou Rudolfa Vrby "Utekl jsem z Osvětimi" je tu znát, ovšem film kvalit knihy zdaleka nedosahuje, v některých pasážích se předloze sice přibližuje, uvažoval jsem místy i o čtyřech hvězdičkách. To by však musely být vystřiženy scény ze 70. let na začátku a konci filmy, které mi přišly tedy naprosto zbytečné a kazily jinak dobrý dojem. V rámci žánru asi jen těžko nějaký film překoná Schindlerův seznam. I přes určité výhrady film stojí za shlédnutí. ()
Přijde mi to jako další nevyužitá šance českého filmu. Téma velice silné, prostředí továrny na smrt ztvárněné věrohodně, ale ten Mádl ... ten Mádl. Více na mne prožitkem působili Lidice, tady se ten efekt nějak nedostavil. ()
no..to jsem teda čekala něco víc..naprosto blbej a zbytečnej začátek a konec filmu, mělo by to určitě smysl, kdyby to nevypadalo takhle lacině...Colette měl válkou začít a zkončit, měl mít víc "šťávy", rázu, neměl být tak hraný, chvílemi nucený, ale hlavně ten příšernej dabing!! no proboha..němci měli mluvit německy, franzouzi francouzsky + titulky, ale tohle né jako, možná díky tomu jsem se pořádně nedokázala přenést do děje..ale i přesto si takový film nezaslouží jen 3 hvězdy a ani to na takovou slabotu nevydím, z kina jsem znechucená rozhodně nešla.. ()
Film jsem dokoukal ted, ihned po docteni knizky. A i kdyz jsem si na zacatku rikal, ze to bude hrozna hloupost, tak po dokoukani jsem z toho mel celkem dobry pocit. Jen Madl mi tam moc nesedel a prislo mi to mozna vsechno takove trosku umele a mechanicke. Ale prislo mi, ze se film s knizkou pekne doplnovaly. Knizka byla hodne o myslenkach a film spise o deji. Bavilo me se dozvedet spoustu veci, ktere v knizce nebyly a porovnat je s tim, jak jsem si to predstavoval ja. Ale zaroven jsem byl moc rad, ze jsem mel knizku prectenou, ze si clovek dokaze zaroven uvedomit ty myslenky a momenty na pozadi, ktere film postihnout nedokaze... ()
Podprůměrné a nudné a prosím, snažně prosím - Mádla už nikdy nikde neobsazovat, přinejmenším do vážných rolí ne, děkuji. ()
Colette je mnohými doporučován jako velmi zdrcující film popisující holocaust. Silným zůstává hlavně díky své atmosféře, vykreslené prostředí, věrohodný popis každodenního (ne)života v táboře (za to díky Lustigovi) a smrt číhající na každém kroku ve mě zanechává otřesný pocit i desítky minut po skončení. To samé ale nemůžu říct o dějové linii. Není sice "vynuceně laciná" jako Colette sama, ale najde se několik momentů, které vyzní nevěrohodně, buď kvůli nešikovnému střihu nebo kvůli plytkým replikám. Co vůbec nehodlám komentovat, je celá současná linie, protože za to, že se oba po letech "náhodně" setkají před svatbou vlastních dětí (a nejedná se o spoiler, film to prozradí v prvních 5 minutách, díky čemuž normálnímu divákovi dojde, že pro hlavní dva hrdiny už smrt číhající na každém kroku jaksi neplatí), jde automaticky hvězdička dolů. Naštěstí jsem to viděl dabované, protože zvolená angličtina by mi asi vadila více než špatný český dabing (jako v Anthropoidu), takže nakonec ve mě Colette zanechává dobrý dojem z prožitku, důsledného zpracování prostředí (na české poměry perfektní) a některých hereckých výkonů, ve všem ostatním spadá do průměru. ()
Naprosto excelentní zobrazení života v Osvětimy - přežívání, známosti, šmelina, tresty.... ale ten příběh je sice dobře rozjíždějící se, ale nikam moc nedojede... furt jsem čekal na nějaké finále a ona akorát skončila válka . Úplně konečná pointa nabourávající happyend byla dobrá. Filmu ublížilo nadabování všech postav do jednoho jazyka, což potlačuje tu autenticitu ( skvěle to udělal Spielbergv Schindlerovi, který nadaboval dialogy, ale v akci tam nechal řvát Němce německy a Poláky brečet polsky ) a naprostý úlet bylo propojení s modernější dobou. Nicméně podtrženo sečteno člověk může být hrdý, že takto výpravné a profesionální filmy vznikají a v naší zemi. Ty hvězdy dávám i za krásnou nahou Clemence, Francouzka s krásnýma očima ()
Colette se snaží tvářit světově a snad i dokázat, že se u nás netočí jenom sračkoidní Troškovky a černé komedie, ovšem skutek utek. Příběhově je to fajn a dá se na to i s celkem slušným napětím kouknout. Líbily se mi i detaily z koncentráků o kterých jsem nevěděl. Ovšem otřesný český přízvuk, trapné chyby (Mádl leží s jizvama na zádech a málem kvůli nim umře, ve scéně o 20 minut později záběr na jeho zdravá záda) a ne zrovna šťastná Mádlova příprava na natáčení (namakaný a dobře živený herec se na hladového žida v koncentráku fakt nehodí) jej srážejí ze snahy nějak více prorazit. Na české poměry ale vcelku nadprůměr. Určitě ale nebudu jako někteří tady dávat 5 hvězdiček jenom proto, že film popisuje jak někde někdy někdo trpěl. To můžu natočit na zahradě na rybníčku mobilem nový Titanic a taky chtít plný počet protože jsem natočil snímek o utrpení mnoha nešťastných pasažérů. P.S.: Jsem jediný, koho iritovaly strašně tmavé noční záběry jakoby s divným filtrem? Vždyť spousta filmů uměla natočit normální noční scény a takhle blbě to nevypadalo. ()
Zase jednou vcelku povedený český film (i když nejenom český). Dali si s tím práci, dobře natočené i s využitím digitálních dodělávek. Příběh obecně silný, ale filmově poměrně běžný a okoukaný. Hlavní padouch se mi zdá nesahá takovému Fiennesovi z Schindlerova seznamu po kolena. Bohužel jsem nesehnal v originálním (anglickém) znění, které by mě vcelku zajímalo, ale v češtině, a i když dabovali kolikrát sami sebe, tak to je zase trochu takové divné, jak už to s dabingem bývá. Závěrečné "po letech" nemělo na mě žádný dopad, spíš to bylo podivné. ()
Neskutečně mě iritoval ten dabing, nemohla jsem se přes to přenést celý film. ()
Je to lež. ()
Musím říct, že už před spuštěním filmu jsem tušil, že tento slaďák za mřížemi se mezi mé oblíbené filmy s válečnou tématikou nedostane. Jako celek na mě Colette nepůsobil tak nějak nijak, po celou dobu mě zanechal zcela chladným, necítil jsem strach, smutek a ani toho napětí tam moc nebylo... Bohužel mi do hlavní role příliš neseděl Jirka Mádl, což mě mrzí, neboť ho považuji za dobrého herce a tento negativní pocit z postavy Viliho není jeho chybou, protože rozhodně nemohu jeho roli charakterizovat jako špatně zahranou, to vůbec ne... Tento film se zkrátka vyplatí shlédnout jednou, ale znovu už se na něj asi nepodívám. Jediný herec, kterého bych ve filmu vyzdvihl, je Eric Bouwer v roli důstojníka SS a možná ještě Helenu Dvořákovou. Nakonec dodávám, že mi ve filmu celkem vadila skoro až převážná slovenština a také scény z osmdesátých let v USA. ()
Na tento film jsem dlouho s očekávaním. Film mě rozhodně nezklamal a je dobře, že vznikl. Další důkaz toho, co mnozí si v minulosti zlého vytrpěli. ()
Dle Mádlovy postavy koukám, že se v koncetráku až tak špatně nežilo... Na koncentrák byl totiž chlapec docela slušně živenej. Ale probůh, přestaňte nás každý rok za ty ostnatý dráty cpát. Cožpak nejsme schopní vymyslet i jiný žánr? Asi ne... ()
Filmový Osvienčim bol v podstate letný camp, kde sa síce umieralo, ale v pohode sa dalo prežiť. Priepustky, čokoládu, alkohol, cigarety a ovocie mali väzni ako pravidelné denné menu a čakal som iba malý obchodík s pečivom pri hlavnom vchode - veľa dúfam neprezradím, keď poviem, že ten tam naštastie nebol, a vychádzky za dobré chovanie. Škoda takto nedôveryhodne vykreslených hrôz táborovej reality. Každému, kto si pozrie tento film a chce to porovnať s realitou odporúčam osobnú návštevu Osvienčimu so sprievodcom, ako som to spravil ja. Ak aj dáte vysoké hodnotenie celkom dobre natočenému snímku, po tejto návšteve ho znížite. Veľké plus za záber na celý tábor Birkenau. Naozaj skvelo spravené, keďže v skutočnosti ostalo iba pár budov. ()
Takovýto válečný film musím ocenit tím spíš že je z velké části český. Jen tak dál našinci, tak přeci jen umíme natočit silný filmový zážitek. Velká pochvala i pro celou řadu českých herců, které jsem tu rád poznával. ()
Film sice čerpá ze silného tématu, kde je těžké šlápnout vedle. Avšak nic hrozného jsem neviděl, tak jak mluví kritici. Průměr v této tématice, avšak co se české produkce posledních let týče, myslím, že je o co stát a je to to lepší, na co se lze podívat. Trošku podivný dabing a vše až moc naivní a přímočaré až pohádkové, ale přesto jsem byl spíše potěšen. 7,5/10 ()