Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (559)
Bolo to zaujimave, originalne, napadite, sialene a pre mna nudne :( ()
Někdy chaotický, vtipně zpracovaný film na mě zapůsobil dojmem, že se režisér pokoušel zpracovat myšlenku, jak to asi bude vypadat někdy v budoucnosti. Občas jsem se i ztrácela, ale byl to jistě zajímavý nápad. Docela mě dostal úsek, kde už jsem myslela, že bude konec a ono to ještě dál pokračovalo, podle mě se to dalo zpracovat trochu jinak, přehledněji. Ale jinak můžu říct, že bych ho klidně shlédla i vícekrát. ()
Veselý příběh o tom, jak se člověku přes všechny útrapy nakonec splní vše o čem sní. Ale ryzím romantikům nedoporučuju. Ještě že si režisér nenechal vymluvit poctivý "happy end". ()
Dnes musi mit clovek papir na vsechno. A Terry Gilliam na toto tema udelal futuristicky fantasy film. Zni to zvlastne, ale to se vazne musi videt. ()
Ve svém blízkém okolí jsem asi jediný, komu se Brazil líbí. Ale to není na škodu :) Terry Gilliam vnesl ještě do tohoto filmu trochu puncu Monty Pythonů, ale zároveň už vytyčil cestu, kterou se v budoucnu hodlal ubírat. Jonathana Pryce nemám moc rád, ale pro roli naivního úředníčka se docela i hodil. A mně se hlavně vždycky strašně líbila Gilliamova práce s kamerou. ()
Viděl jsem před časem (zatím jen jednou), ale zanechalo ve mně hlubokou stopu. ()
Čistokrevná psychedelická science fiction alegorie....nemám jiných slov, vzhledem k tomu, že mám k tomuhle žánru slabost, dávám 5* ()
Vypadá to jako blábol. Ale když se zamyslíme nad absurdnostmi kolem sebe..... co? není to náhodou ze života? ()
Vrtošivé sci-fi s imagináciou génia bravúrne zinscenované a takisto zahrané. Podľa mňa je to predohra k Twelve Monkeys samozrejme nie dejová ale tvorčia. Do filmu som zavŕtaný ako de Niro do potrubí a hadíc v byte Sama Lowryho (Jonathan Pryce). ()
Film si tak utahuje z byrokracie, že nakonec sama v reálném světě jeho film zabila a odkládala promítání filmu v USA dokud nenatočil méně pesimistický konec právě pro tamější distribuci - která už tak byla mizivá, jelikož filmu ani neudělali pořádnou reklamu. Film měl jít do kin na vánoce 1984 (tzv. na Orwellův rok), ale kvůli průtahům (výše uvedené a hádky o stopáž filmu) se tak stalo až o rok později (v USA). Pokaždé, když T. Gilliam uvede svůj nový film, tak na konec zahajovací řeči vždy nezapomene poznamenat : "Ale není tak dobrý jako Brazil." A já s ním souhlasím. (i když u 12-ti opic bych mu to asi rozmlouval) ()
Hvězda navíc za úřednickou satiru, jinak mě ale tenhle film minul a řadím ho do průměru, Gilliam má lepší kousky, např 12 monkeys. Herci jsou slušní, ale litoval jsem zejména Johnatana Pryce, že mu scénář předepisuje takového blábolícího poloidiota. Zato Bob Hoskins byl perfektní, takový mstivý hajzlík. Konec? WTF? ()
Skvely film.De Niro se objevi jen na par minut,ale dokazuje jaky to je herec.Pryceho nejlepsi role.Pro me stejne legendarni jako Blade Runner. ()
Brazil zraje a jeho "absurdita" se pomalu stává každodenní realitou. První shlédnutí v brněnském kině Art mi vystřelilo mozek z hlavy a lebka se ještě pořád nezacelila. Unikl jsem. ()
Abych řekl pravdu, tak tenhle film mě nějak výrazně nezaujal. Na můj vkus to bylo až moc fantastické a absurdní. Na druhou stranu oceňuju originalitu, s niž je film natočen, a mimo jině i užitý humor se mi docela líbil. Nicméně všechny tyto klady zabíjí dostatek nudných a zbytečně natahovaných scén. ()
Film, alespoň pro mě, jako z jiné dimenze. Spousta zajímavých nápadů, spousta vtipných scén, ale té absurdity je pro mě až přespříliš. ()
Pro tenhle film je charakteristické to, že bláznit je lidské a šílenství je krásná útěcha. ()
U tohodle filmu jsem po 10 minutách věděl, že ho budu milovat.... a to jen kvůli těm blbejm kulisám a prostředí.....počítače který vypadají jako kdyby lidstvo zůstalo navždy v 60tých letech, potrubní pošta, pidiautíčka, kamery velikosti pračky, ve filmu existují pouze 2 barvy a to černá a šedá, všude jsou továrny, futurismus ..... SPOILER bál jsem se konečného happy endu, naštěstí vše dobré se ve zlé obrátilo..... ()
Takovéto filmy mi v dnešní době docela chybí. Režiserské pojetí Terryho Gilliama jsou mi blízké a v tomto případě s ním nemám žádný problém. Je pravdou, že základní myšlenka (teda vnímána mnou) o možném vzhledu naší civilizace je nadčasovou. Celý film je prorokující a dosti dobře se trefuje do vážných témat moderní doby. Protože již dnes si můžeme uvědomovat (například na úřadech) , že čím dál více se blížíme byrokratické společnosti ve filmu. Ale to není jediný varovný element ve filmu. Každopádně nutno říci, že Jonathan Pryce předvedl famozní výkon, jeho pojetí bylo dokonalé. Vizuální stránka filmu byla na špičkové úrovni a perfektní scénář byl povětšinou geniálně vymyšlen. ()
Variace na orwellovské téma 1984. Kdysi jsme si myslel (ještě za socdemo, tedy do roku 1989), že to je popis socialsimu u nás nebo v SSSR. Dnes si myslím, že je to popis skoro každé společnosti. Film je vynikající. Na bázi neskutečného ale při tom možného. Náhled od lidských duší. A to skoro po Monty Pythonovsku. ()
Zajímavých nápadů a odkazů mraky, ale celé mi to přišlo až moc groteskní a překombinované, marně sem hledal nějaký jednotící prvek či myšlenku. 1984ku si asi pustím radši, ač je mnohem depresivnější a beznadějnější. 60% ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)