Brazil

Někdy se tak jakoby šeptem a v ústraní říká, že Brazil vykrádá Orwellův román 1984. Ale tak to není. Veškerá podobnost začíná a končí totalitním budoucnem, kde se vlivem monitoringu každý stane mravenečkem, jehož je snadné rozmáznout. Ale Gilliam ten půdorys využívá k rozvinutí vlastní imaginace a Brazil má úplně jinou poetiku a náladu než Orwellův chmurný (a jednoznačně adresný) román. A je hezké, že do nejšťavnatější role obsadil Michaela Palina, třebaže si na ni brousil zuby DeNiro. A k tomu hudba - ta stařičká vlezlá samba, zahraná snad na sto způsobů... Stále ještě nedávám plné hodnocení, ale s každým dalším viděním mám ten film radši, takže to asi jednou přijde. 80% (30.11.2006)

Co si o tomhle filmu myslet? V prvním plánu zaujme naprosto úžasný design a neotřelá vizualizace Gilliamova světa. Teprve poté následuje hodně podivný příběh a hodně ujetý závěr, který chtě nechtě vzbuzuje dojem, že by si člověk musel vzít podpůrné prostředky, aby prohlédl. Nicméně Brazil je klasický film s ocasem, takže teprve za delší dobu jsem zjistil, že mě niterně fascinuje a zanechává ve mně silnou rezonanci. Nepochopil jsem proč, ale přesto se mi tohle vizuálně strhující zpodobnění lidské civilizace (zdá se mi to, nebo je tam skutečně trochu Kafky a trochu Orwella?) velmi líbilo. A svým způsobem lze v Brazil spatřovat pokračovatele bizarního černého humoru Monty Python... (26.01.2004)

Projekt 100 mi umožnil shlédnout tento snímek aniž bych měl potucy o čem to je a kdo tam hraje. Prostě jsem šel na slepo. A z čehosi se z toho vyklubal film, který překonal mé představy. Zvláštní humor, který se mi začal líbit. A oblíbenou postavou se stal opravář, kterou hraje Robert De Niro. Úžasný moderní svět, který jsem si ani takhle sám nepředstavoval a ten režim co tam je. Od toho všeho vás odtáhnou Samovy sny, které vás nechají snad na chvíli odpočinout. A hlášky jako jsou např. "Což takhle dát si trochu nekrofilie." jsou nezapomenutelné. Čekal jsem rok, než jsem měl další možnost se na to kouknout a už je to navždy mým filmem, který zůstane v mé paměti, jako Božský Brazil. (21.01.2004)

2oo3 mi ještě za studií o Brazilu vyšel text ve filosofické revue Aluze, taková svébytná reflexe vrytá do jazyka, "Obrazy svobody Brazil". Na překopírování sem to je dlouhé i na mě, ale tady se to dá najít zveřejněné i online, kdybyste měl někdo chuť, čas a dobrou vůli se s tím popasovat, neb je to text skoro stejně nepoddajný jako ten film sám: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=78136 *~ (13.07.2021)

Přiznám se, že Brazil moc nechápu. Nějak jsem nepřišel na to, co na tom kdo vidí. Zkoušel jsem se začíst do zdejších komentářů v naději, že mi snad některý z nich pomůže ten film lépe pochopit... Nepomohl. Zdá se mi, že komentáře, v nichž se jako refrén vracejí Kafka s Orwellem (jak předvídatelné!), kloužou po povrchu věcí stejně, jako samotný film. Brazil mě prostě neoslovil snad ničím, co nabízí. Nejsilnější emocí, kterou ze mě vykřesal, byla nuda. Jde to úplně mimo. Takováhle vize totality mě nechává zcela chladným a bez emocí. Přesto dám tři hvězdičky Gilliamovi, jako uznání celkové jinakosti filmu a odvahy jít do takového komerčně neatraktivního projektu. Nižší hodnocení by možná lépe vyjádřilo, jak si u mě Brazil opravdu stojí, ale jakkoliv mi ten film nesedí, nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný. (11.06.2006)