Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Je to sice už hodně dávno, co jsem četl Sienkiewiczovo "Quo vadis", nejspíš ještě na gymnáziu, ale silně i po těch letech pochybuju, že by v něm mohlo být tolik laciného barvotiskového kýče, prázdných klišé a frází a prvoplánové katolické agitace a strojeného patosu, kolik se jich vešlo do tohoto snímku. Film připomínal spíš povrchní telenovelu nebo televizní filmy na biblické náměty nasekané podle jednoho kopyta, jaké se dávají v TV vždy před velkými křesťanskými svátky. Zpočátku mě hodně dráždily i ty zřetelně slovanské (polské) fyziognomie prakticky všech hlavních představitelů, casting mohl být udělaný jistě mnohem lépe a citlivěji, ale tak hollywoodské velkofilmy si v tomto směru zpravidla nevedou jinak, jen jsou ty fyziognomie ryze americké. A jelikož Poláci k Americe odjakživa nekriticky vzhlíží, asi chtěli jen vypadat tak nějak polsko - americky. To, co unese v tomto směru divadlo, je ve filmu spíš kontraproduktivní. ()
Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()
Nějak nemohu pochopit hodnocení tohoto polského velkofilmu tady na CSFD. Pokud mohu říct subjektivně za sebe, film se mi moc líbil a dlouho jsem uvažovala i o 4*, ale nakonec jsem se přiklonila k těm 3*, protože mi přišel možná trochu zbytečně dlouhý. Ale jinak jsem mu nemohla nic vytknout. Zaujal mě, nenudila jsem se a měl v sobě i cosi hlubšího. Quo vadis, domine ?... ()
Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej. ()
Upřímně se přiznám, že se my film líbil (narozdíl od našich kritiků), i když taťka poznamenal, že očekával větší maso. Škoda jen režisérova záměru minimalizovat násilné (=akční) scény. Davové scény nejsou zpracovány tak dokonale, jak by člověk očekával od tohoto režiséra, ale „zábavné hrátky“ s křesťany uspokojí naši násilnickou část. Předhození lvům je zpracováno opravdu dobře a živé pochodně jakbysmet. Nejlépe zahranými postavami jsou Petronius a Nero, což je logické, protože tyto figury nabízely největší potenciál a vystačili by na samostatný film. Petronius je vznešený patricij a básník, naproti tomu Imperátor a Bůh Nero je chvílemi statečný, zbabělý obávajíc se smrti a místy naprosto šílený. Nero krákorá, tančí, skládá básně, hraje na loutnu, zatímco jeho arbiter je mu rovnocenným soupeřem díky své inteligenci a duchapřítomnosti. Hlavní pár taky hraje dobře, ale jejich role nenabízí tolik co vedlejší postavy, mezi něž je nutno ještě připomenou křiváka a udavače Chilona. Hudba je vynikající, i když nedosahuje božskosti Miklose Rozsy. Je pravda, že většina filmu je točena příliš v detailu, přesto myslím, že kamera odvedla dobrou práci. Kritikům taky dost vadilo časté používání ateliérů, což mne milovníku starých velkofilmů vůbec nevadilo a rozhodně my to vyhovovalo více, než aby nové budovy vypadali jako tisíc let staré, jako ve filmu Gladiátor. Bohužel se k nám opět dostala zkrácená verze. ()
Reklama