Blade Runner 2049

Pro mne byla dvojka Blade Runneru velikým svátkem. Po 25 letech jsem šel do toho samého kina na druhé pokračování mého nejoblibenějšího filmu. Očekávání nebyla veliká, ovšem zároveň jsem se obával toho, aby mě film vyloženě nezklamal. Z původního snímku znám každý dialog, každý tón Vangelisovy nádherné muziky a každé okénko filmu. Radost mi udělal zvolený režisér, jelikož Denis Villeneuve mě moc baví a jeho Příchozí byli vynikající! (Scott dnes již není příliš ve formě). Také jsem se těšil na hudbu Johanna Johanssona (také vynikající práce na Příchozí) , který byl dopředu avizován jako autor hudby a dost možná "bohužel", že se tak nestalo. První Blade Runner je skvělý zejména díky tomu, že byla výborně vystižena atmosféra temné doby světa a zároveň spolu s emocemi nabitou muzikou Vangelise, vyvažovaly potemnělou stránku scény, které vyloženě pohladily srdce, kdy se nemluvilo, jen brnkalo na klavír a oddávalo se snům. Dvojka mě potěšila tím, že režisér s úctou přistoupil k této látce, vizualizace a atmosféra světa byla podobná, akční scény byly skvěle zvládnuté, ovšem ta druhá polarita, ta hypnotická poetika chyběla. V původním filmu se nemířilo pouze na mozek, akci a futuristické vizualizace. Mířilo se i na srdce. To je ovšem ten zásadní moment, který udělal z původního filmu kultovní snímek, který byl v roce 2004 podle průzkumu britských novin The Guardian, zvolen nejlepším sci-fi snímkem historie, kdy odsunul na druhou pozici Kubrickovu Vesmírnou oddyseu . Díky absenci opravdového "zanoření a zpomalení", pak scény, které tak byly zamýšleny, vyšly naprázdno, spíše jen daly vzpomenout na jedničku. Prvního Blade Runnera udělala minimálně z poloviny nádherná Vangelisová hudba. Nyní bohužel krásnou hudbu nahradil pouze zvukový doprovod. To je asi ten správný výraz. Žádný kvalitní motiv, žádná melodie (natož zapamatovatelná), pouze křiklavé zesilování a zeslabování syntezátoru, které se odkazovaly na Vangesův zvuk, ovšem naprosto bez nápadu. O nějakém výraznějším hudebním motivu v novém pokračování, vedle takových skvostů jako je Blade Runner blues, Blade Runner theme, Rachel´s song.. nemůže být vůbec řeč. Vangelis tvořil svou hudbu v roce 1982 na již natočené záběry ve svém studiu, kdy si pouštěl obraz a zároveň improvizoval. Zakomponoval do hudby stěžejní rozhovory a tím ji dal novou dimenzi. Díky tomu po 35 letech od jejího vzniku posloucháme film s celou jeho atmosférou a obrazy nám vyvstávají samy. Nakonec měl Mistr velké množství nápadu a nahrál mnohem více vynikající hudby, která ani nebyla použita. Vnímám tuto Vangelisovu práci jako naprosto zásadní pro úspěch prvního filmu, který vznikal velmi obtížně a málem ani nebyl dokončen. Přesto jsem rád, že druhý díl vznikl a že je alespoň takový jaký je. Je to důstojné zpracování, které si zcela jistě najde své fanoušky a těm skalním se dostalo po 25 letech od "directors cut" několik odpovědí. (06.10.2017)

3,5 *Krby je to o pol hodinu kratsie dam 4*. (07.10.2017)

90% (07.10.2017)

Takže - je to sci-fi s replikanty, je to pomalý, má to výraznej vizuál, audio, mlčenlivého zádumčivého hrdinu, záporáka replikanta, rádoby filozofický přesah, to musí být Blade Runner ne? Ne, má to totiž překombinovaný děj, neexistující motivaci postav, strašně to chce být chytrý a filozofický, až je z toho antibladerunner. Asi to dál nepůjde bez SPOILERů. Villeneuve totiž nepochopil v čem je původní BR tak silnej. Jednoduchý (archetypální...hmmm) příběh lovce a lovené zvěře zasazený do pár kulis, které dýchají životem a konzistentně ilustrují vizi budoucnosti a na jednoduchou zápletku nabalený filozofický přesah. Vše ale fungovalo proto, že zůstala zachována motivace postav, jednoduchá a pochopitelná, díky čemuž se neroztříštila "poetika" filmu. Nevím, jestli tohle Denis a jeho kluci scénaristi nepochopili, nebo to prostě jen chtěli "posunout dál", ale já nechápal o co komu jde. Proč se Robin Wright tak bojí občanské války? To mám pochopit z jednoho nápisu na dveřích, z jedné nadávky? Jak mám pochopit motivaci a myšlenkové pochody Ryanovi, z jednoho zařvání? Film trvá skoro dvě a půl hodiny a přes všechny ty krásné obrazy zapomíná na to, co je nejdůležitější - životné postavy. Když se s hlavním hrdinou a jeho motivací jako divák nesžiji, demence celé zápletky potom vyplouvá na povrch o to víc. Proč má Ryan vzpomínky někoho jiného? Proč bydlí Deckard někde, odkud pochází koník, kterého měla jeho dcera, když říká, že od nich odešel. Proč je dcera tam kde je? Proč Ryan nepřemýšlí, kdo vybombardoval nuzáky a jaký k tomu měl motiv? Proč, když je to tak strašně důležité, hlavní záporačka sedí někde na prdeli a nic nedělá? Závěrečná viva la revolution a nesmyslnej fight (musíš to pořešit, jinak mě Deckard prozradí "facepalm"). A i tohle bych všechno přešel, kdyby měl film nějakou poetiku, nějakou duši. Nemá, je to jen prázdná nabubřelá omalovánka, která nádherně vypadá. Nic víc, nic míň. Opravdu nerozumím tomu hype i v "odborných" kruzích...asi nechcou vypadat jako blbci :-). (10.10.2017)

Blade runnera z r. 1982 mám v toptenu na nejvyšší příčce, takže jsem se nového filmu dost bál, zároveň však bylo pro mě de facto povinností na něj do kina jít. Naštěstí. Jednak naštěstí film nezklamal a jednak naštěstí jsem do toho kina skutečně šel, čímž jsem se nepřipravil o monumentální triky a senzační hudbu. Nebudu to vokecávat, protože to stejně nikdo nečte a píšu si to jen jako připomínku toho, jak mě tuten a tamten film oslovil. Takže tohle byla pecka, která si skutečně podržela temnou noirovou atmosféru původního filmu, rozhodně po celých dlouhých 163 minut nenudila a hudba, která byla ve snímku z 1982 klíčová (Vangelis), i zde dokonale podkreslovala děj a jde o jeden z nejlepších dark ambientů, které jsem minimálně v poslední době slyšel. (14.10.2017)

Ja som v tom videl kombináciu Driveu a Ghost in Shell v tej najlepšej možnej forme. Jednotka prešla mimo mňa, zato túto dvojku musím zhliadnuťešte najmenej dvakrát. Rada pre budúce generácie: Nepite pollitrovú kolu na dvaapol hodinovom filme.. újde vám kúsok deja :D (14.10.2017)

Pokračování Blade Runnera se oproti jiným sequelum za sebe nemusí vůbec stydět. Je prostě skvělej a možná dokonce ještě lepší. Nekřečovitě rozvětvuje BR universum, má děj, kterej není až tak předvídatelnej a Ryan Gosling je hodně dobrej. O Fordovi ani mluvit nebudu, ten mě tam potěšil nesmírně. A celá ta vizualní typická atmosféra pro BR? Přesně to co mám rád. Film zároveň maximálně ctí první díl a fakt se není za co stydět. Po dlouhé době jsem odcházel z kina s fakt super pocitem :) (15.10.2017)

Po druhém shlédnutí (po třech letech) jsem svůj pohled na věc přehodnotil. Film je vizuálně dechberoucí, po jeho konci je rozhodně o čem přemýšlet. Atmosféra je ponurá, jeden z nejlepších scifi filmů poslední doby. Najednou mi do sebe všechno zapadlo. Já mám navíc slabost pro Ryana Goslinga, byť chápu, že mnoho lidí může jeho výraz iritovat, já s tím nemám problém. Další specialitou filmu je že každý záběr se dá pozorovat delší dobu. Nemám sklony za vším hledat pseudofilozofii, nehledám ji ani tady, ale můžu říct že je to opravdu výborné a v rámci studia druhá projekce nebude poslední nadlouho. (19.10.2017)

Opojný vizuál snových mlžných vyprázdněných scén a zvuk citující původní Vangelisovu hudbu na povrchu a diskurz budoucnosti soužití člověka a „stroje“ a opravdu velmi pozvolný děj pod povrchem. Film plný kontrastů. Průlety nad mrtvou krajinou či naopak živou noční aglomerací Los Angeles, nevyhnutelná juxtapozice luxusu a mizérie chudoby, filmu vlastní kontemplace nad právy a budoucností lidské rady a replikantů a, bohužel, ucelený, promyšlený a sám o sobě stojící děj, který má začátek a konec a obsahuje mu poplatné postavy a scény, na straně jedné a z děje vytrhávající konkrétní momenty či charaktery, které naprosto postrádají logiku či se naopak vezou na vlně klišé a které by člověk ve filmu takto neskrývaně sebevědomém nečekal, na straně druhé. Postava Niandera Wallacea, scéna na policejní stanici či závěrečná scéna na schodech a jiné další ve snímku působí vyloženě jako pěst na oko a vždy naprosto srazí vše, co si film postupně a trpělivě buduje skrze vrstvení jednotlivých scén. V konečném důsledku se tak jedná o důstojné pokračování postavené na věcných základech světa z původního filmu z roku 1982, ale ve srovnání s ním je v něm vícero momentů, které diváka neustále vytrhávají z děje. Ve výsledku tedy toto pokračování Blade Runnera – ač stále velkolepé – není ani zdaleka tak koherentní jako právě tento jeho duchovní předchůdce. A není to kvůli vizuálnímu pojetí či ději, je to způsobeno konkrétními momenty. Přesto impozantní. (20.10.2017)

vyborna hudba a vizual je jedine co mozem pochvalit na inak nudnom filme. rovnako ako blade runner z 1982 ... 35% (24.10.2017)

Villeneuve vie rozprávať obrazom a hudbou aj navodiť tu správnu atmosféru ako málokto. Tomuto žiaľ chýbalo niečo ako funkčne postavy ktoré tu mali dostatok priestoru. Mňa to mystično a fitozoficke otázky bytia replikantov nejako neoslavilo. Oceniť treba hlavne kameru a dlhé zábery na prázdne exteriéry pocity prázdnoty ktorý tento film navodzuje. Dlžku filmu nepovažujem za problém ak by to tam žilo trošku viac ale zrejme to bol cieľ... Mimochodom mať za frajerku hologram, ktorý sa dá vypnúť nie je zlý nápad :) (29.10.2017)

Mohla to být nejzajímavější erotická scéna kdyby to neustřihli, Ana de Armas vtělená do do Mackenzie Davis, ale i tak by bylo vhodné před tímto filmem zhlédnou Blade Runner 2049 - 2048: Nowhere to Run + Blade Runner 2049 - 2036: Nexus Dawn + Blade Runner: Black Out 2022. (29.12.2017)

Nečakal som od filmu vlastne nič, pretože som ani nevedel do čoho idem.To bola asi chyba a tipujem že pre ľudí Čo videli prvý diel tak asi vedeli o čo ide , mali nostalgiu a film si viac užili.Je to hrozne pomalé akcia tam skoro nie je a hudba za veľa nestála.Avšak atmosféra a samotné prostredie sú famózne.Tak isto sa mi páčila aj linka hologramového dievčaťa.Koniec nestál za veľa a bol odlfáknutý.Hlavný záporák vlastne ani nie je. Celkovo film drží po kope ale trebalo by ho nejako oživiť.Pre mňa 3*. (02.01.2018)

Absolutní spokojenost. Takhle má vypadat přemýšlivé sci-fi - poutavá audiovizuální stránka, zajímavý scénář, perfektní atmosféra a velmi dobří herci. Tenhle film má všechno, co podle mých očekávání měl mít. Líbilo se mi, jak si se mnou pohrál scénárista - lépe vyvedené zvraty jsem v jiných filmech tohoto roku rozhodně nezaznamenal. A znovu musím poznamenat naprosto geniálně depresivní a hnusnou estetiku moderního města, kde slušní občané žijí v totálních sračkách a nenávidění Replikanti naopak v celkem hezkých podmínkách. Dál už je to škoda slov. Miluju inteligentně podaná a přemýšlivá sci-fi a tohle je jedno z nich. (06.01.2018)

Vizuálně a hudebně precizní dílo, které však ve své dokonalosti podobá světu , kde se film odehrává. Je chladné a odtažité. Chybí nějaká trochu emociálnější vypjatá scéna, kde by se muselo někomu trochu držet palce, popřípadě s někým sympatizovat. Bohužel zde jen velmi dobře napsané a zahrané postavy. (14.01.2018)

Natočit důstojnější pokračování, než se to povedlo Villeneuveovi, snad nešlo. Vizuální paráda, pro mě přesně ta atmosféra kterou jsem očekával, herci a triky absolutně na špičce. Skvělé. (20.01.2018)

Chtěl jsem psát komentář, ale POMO to vystihl za mě. Zdlouhavé, občas průhledné až k pláči a v nafouknuté mediální bublině, které ani starému filmu, ani "Zdalipak andoroidi sní o elektronických ovečkách" nemůže konkurovat. (18.02.2018)

Neuvěřitelně dlouhé. Ale co... sáhodlouhé jako týden před výplatou a stejně tak k uzoufání. Bez rozumného děje, beze spádu, bez napětí, bez diskuze nudné pokoukání. Nemám co víc k tomu dodat. Jako sedativum, ukolébavka a lék na chronickou nespavost však naprosto skvělé. Usnula jsem podvakráte jako špalek! Jedna hvězda za Ryana a druhá hvězda za Goslinga :-) (09.03.2018)

Sci-fi filmy mají nového krále. Jmenuje se Denis Villeneuve a bude vládnout hodně, hodně dlouho. Občasnému brblání poddaných navzdory. (08.04.2018)

Tradičně rozjímavý, leč prapodivně seskládaný je Villeneuveův Blade Runner 2049. Z filmařského hlediska je možné rozebírat roztržitou dynamiku v podstatě nicneříkajícího vyprávění, které k již původním Blade Runner nastolené otázce, jak se ontologicky vypořádat s nastupující konkurencí umělé inteligence, natož ve formě replikantů jakožto genetických upgradů evolučně završených organických celků, nic zásadního nedodává a těží především z vesměs neinovativního přístupu k bladerunnerovskému odkazu úchvatných urbanisticko-futurologických záběrů, postapokalyptického děje a melancholického vyznění. Jednotlivé psychologické profily postav jsou už ale velkým pokrokem proti kvazifilosofizujícímu Blade Runner Ridleyho Scott. Zajímavé jsou co do původu naznačené motivace každé z nich. Mohli bychom jako v případě řady jiných filmů zachytit (či spíše hledat a konstruovat) narážky čistě dobové, pohoršovat se nad nástupem virtualizačních nástrojů a naň navazujícím rozvojem naše potřeby uspokojujících transakčních forem. Například čím dál odosobnělejší erotika, suplující klasickou evoluční kontaktní výměnu, proto budí tolik nedůvěry, že její následky tu bezprostředně nejsou, takže se o nich reakční škarohlídi raději vášnivě dohadují, než aby se spolu s ostatními vydávali na cesty s cílem někde v nedohlednu. Mohli bychom sáhodlouze rozebírat údajný smysl biblických narážek a chtít propojovat Genesis 30:22 („And God remembered Rachael. And heeded her. And opened her womb.“) s nabízejícím se výkladem, podle něhož by replikant mohl být mostem k Edenu. Bohem a soupeřením s nebesy posedlý Wallace spřádá šílený plán, jeho „nejlepší anděl ze všech“ Luv touží být „chtěná“, tak se zavděčuje tím, že ho přesvědčuje o své mimořádnosti. Zřejmě následnou reflexí neimputovaná a opravdu autorsky vědomá bude několikrát větvená předtucha, není-li rozdíl mezi rodící se existencí lidskou a jí vyvinutou existencí efektivnějších genetických modifikací ontologicky indiferentní, takže se ve vztahu k metafyzickým spekulacím o své transcendentní předurčenosti nelišíme ani od křemíku, který takto snít a básnit začne možná také, a vše, co pokládáme za výjimečně lidské, lze vysvětlit a připravit matematicky. / Podobné: The Matrix/1999, Ex Machina/2014. / Citace: „Every civilization was built off the back of a disposable workforce, but we have lost the stomach for slaves unless engineered.“ (02.07.2018)