The Gracious Ghost
Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Zdeněk ZelenkaKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Viktor Preiss, Jiřina Bohdalová, Jan Hrušínský, Veronika Khek Kubařová, František Skopal, Martin Dejdar, Radek Holub, Miroslav Táborský, Miroslav Vladyka (více)Obsahy(1)
I s duchem se dá letět vzduchem za štěstím! Viktor Preiss jako tajemný duch ve výpravné pohádce o zamilovaném mládenci, krásné princezně a hromadě zlata, které nakonec nikdo nepotřeboval... Jedné bouřlivé noci na Šibeničním vrchu objeví náhodou tulák Vojta (F. Skopal) v podzemí poklad, který hlídá tajemný duch. Vojta se ho poleká a uteče, předtím si ale stihne strčit do kapsy malé křesadlo a pár zlaťáků. O ty ho vzápětí připraví v podivné hospodě. Dozví se tam ale také o krásné princezně (V. Kubařová), která nikdy neopouští zámek. Když Vojta konečně použije křesadlo a přivolá tak nevědomky ducha (V. Preiss), který mu musí sloužit, jeho život se od základu změní. Na Vojtovo přání přinese duch v noci spící princeznu a Vojta se do ní okamžitě zamiluje. Chce být stále s ní. Duch mu v tom s radostí pomáhá. Mezitím si totiž hodného Vojtu oblíbil a v jeho přítomnosti zjišťuje, jak svůj bývalý život promarnil. Zdá se, že příběh směřuje ke šťastnému konci, když všechno zkomplikuje hamižná dvorní dáma (J. Bohdalová), která odhalí tajemství křesadla a je odhodlaná ke všemu, aby ho získala… (Česká televize)
(více)Recenze (352)
Takový pohádkový baron Prášil.Občas člověk odtrhl oči od dárků ale jinak celkem nic nového pod sluncem. ()
Trochu rozvláčná pohádka na to, aby mohla diváka pořádně chytit. Určitě to šlo více sestříhat, ale to už by z toho nebyla celovečerní záležitost pro Štědrý den. A tak musíme přetrpět zbytečné scény průletů vesmírem, nekonečné přenášení zlata a na jednoduchou zápletku únavné protahování zejména druhé poloviny filmu. Jako bonus místy přehrávání a toporné hraní. A představitelka princezny to nenapraví... ()
Jak tohle mohlo být vánoční pohádkou nepochopím. Stupidní dialogy. Princ oplývá intelektem tříletého dítěte. Předběhne ho 80letá Bohdalka. Utíká během záchrany princezny ze souboje s pajdavým lapkou rovnou do náruče dalších 10 zlodějů, o kterých věděl. A slaboduchý úsměv mě taktéž iritoval. Věčně šišlající Bohdalka (odulá jak třídenní utopenec) by v pohádce již neměla vystupovat - opravdu škodí. Princezna a Preiss pěkné. Ale ten děravý scénář plný logických nesmyslů je trestuhodný(ČT by měla žádat peníze z5). Holt od Anděla páně žádná slušná vánoční pohádka není! ()
Tři hvězdy dávám za Preise, Hrušínského a ještě jednou za Preise. Na Bohdalku jsem alergický, na Dejdara (s výjimkami) taky, bez nich bych dal i čtyři. Znám totiž spousty mnohem více pitomých pohádek, tahle alespoň začínala, někam směrovala a končila. ()
Tak trochu mi to připomínalo jinou pohádku, Nesmrtelná teta 2 - tedy pokaždé když se objevila na scéně Bohdalová (tak nějak mi přišla hrozně nateklá, jako po náročném zubařském zákroku....) . No nic, třeba příště se to povede a pohádka bude krásná jako např. Anděl páně. ()
Odpady moc nedávám, ale tady jsem si ho fakt užil a vlepil ho s chutí. Opuchlá Bohdalka, mdlý Hrušínský, ze všech sil snažící se Preiss --- a hlavně debil Vojta, který se v záplavě imbecilních dialogů dopouští kreténských chyb a přehmatů (opuchlá seniorka mu krade křesadlo před očima a on jen blbě čumí, při záchranné akci krásné princezny se prozradí a vyděšeně čeká, než ho lapkové polapí...), no wtf?!? Tohle přece našim ratolestem nemůžeme dělat. Z Andersena se v hrobě stalo určitě torpédo. České televizi nikdy neodpustím, že na Štědrý den dala takový slint a o den později daleko podařenější pohádku O sněžném drakovi. ()
na pohadku jsem se divala, protoze se mi v reklamach velmi libila animace draka. To bylo pak tak vsechno.Vyprava velmi dobra, herci povedeni. Ale ten scenar :( Pohadka slozita, zamotana, dokoukala jsem to proto, ze jsem chtela vedet, jak to skonci, na konci musi byt prece svatba...nebo? ale koho ji proboha vyberou? Citevedomeho zloducha, ktery se upsal dablu nebo bulateho sraba, ktery ji nemiluje? To byl teda blabol...Odbyte jak hodiny o pulnoci... ()
Odporný kšeft. ()
Celý film je postavený na výkonu Viktora Preisse, ostatní se mu jen těžko vyrovnají. Bohdalka ani nemusí hrát, v podstatě hraje sama sebe. ()
Každý rok před vánocemi se těším na novou štědrovečerní pohádku a vždy věřím, že právě tato bude tou, která se přidá k těm legendárním, jako Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty, Princezna se zlatou hvězdou a další. Zatím čekám marně. Jsou však novější pohádky, které nezapadly a v mnohých aspektech se těm výše uvedeným alespoň přibližují. Tato letošní pohádka to však není ani náhodou. Samotný příběh je v podstatě o ničem, hlavní postavy Vojty a princezny jsou příšerně napsané a v případě Františka Skopala i stejně příšerně ztvárněna. Vojta mi nepřipadal jako sympatický a statečný mladý muž, spíše jako připosránek, který si nedokáže poradit s notně opilým pajdajícím strejdou, který hlídá princeznu ve sklepě hostince a pokaždé, když promluvil, viděl jsem spíše ňoumu než nějakého nebojácného, nebo alespoň chytrého a mazaného, jinocha. Herecky mne příliš nepřesvědčili ani Veronika Kubařová a Jan Hrušínský. Jiřina Bohdalová v roli dvorní rádkyně byla sice OK, ovšem zde mám zase názor takový, že pan Zelenka mohl (měl) do této role vybrat někoho - v podobné úloze neokoukaného - místo "nesmrtelné tety" Bohdalové. Z postav se mi vcelku líbil duch Arnoldo v podání Viktora Preisse a banda opilců v hostinci. Po shlédnutí tohoto filmu jsem nabyl jedné jistoty - že jej už nikdy dobrovolně neuvidím. 25%. ()
1 hvězda za Preisse. ()
Hrůza pane Zelenko co jste to stvořil? Absolutně "bezduchý" nesmysl o ničem :-/ ... půl hvězdičky na víc dávám za výkon pana Preisse a Hrušínského, pobavili mě jejich postavy :-) ()
Vojta nečinně čučí, jak mu Bohdalová bere křesadlo. Přitom by stačilo, aby udělal dva kroky a mohlo být po pohádce. A pak král v pohodě přepere tři zločince a ještě je zamkne do klenotnice. To jsou jen dvě perly. Lezlo mi to na nervy svou hloupostí. Ale Kubařová, Preiss i Antonio hráli hezky. Kdyby ta pohádka měla aspoň srdce... ()
Celkově nic moc, vadilo mi, že Preiss mluvil někdy s italským přízvukem a někdy bez něj, ale nejvíc mi vadil, hlavní hrdina, který byl tak blbý, že se do všech problémů dostal vlastním přičiněním, skutečně nemohl si stěžovat na nepřízeň osudu. ()
S pohádkami to jde v posledních letech od desíti k pěti a Duch nad zlato jen ukazuje bídu se kterou se musíme potýkat. Spousta scén nedávala sebemenší smysl a chování hlavního hrdinu hraničilo s demencí. Taková je bohužel dnešní tvař pohádek. ()
Jako čekala jsem víc,kral je napsrosty pitomec a Bohdalka mi pripomina, ze hraje jako v Nesmrtelne tete. Hlavni hrdina je blbec, ktery na vsechno skoci a necha sebou vorat, jediny co je vtipny jsou ty decka bez, kterych by Vojta byl v haji. ()
Spíš 3,5. Většinou to celé táhne Preiss, osvěžující je i postava zcela vymaštěného krále v podání Jana Hrušínského. ()
Pohádku jsem zhlédl poprvé o Vánocích 2020. Musím uznat, že oproti tomu co se v posledních letech produkuje, to byla velice příjemná změna. Příběh uspokojivý. Kamera i hudba dobrá. Volba herců také dobrá až na jednu výjimku jménem Jiřina Bohdalová. Tohle jediné obsazení kazí naprosto celou pohádku. Každou vteřinu co byla v záběru sem pomalu krvácel z očí a uší. Kdyby bylo na roli rádkyně jiné obsazení nemám na pohádku žádnou jinou velkou připomínku. ()
Velice milá pohádka, v níž exceluje osvědčená starší generace herců, ta mladší však vychází poněkud naprázdno. Princezna (Veronika Kubařová) a její nápadník (František Skopal) jsou sice sympatičtí, ale bolestivě bezelstní, místy jednají naivněji než malé děti a působí hodně ploše. Ve výsledku se tak o dění kolem nich starají všichni ostatní a i ta nejposlednější vedlejší role zaujme diváka víc, než zmíněný pár. Velká škoda, všechno ostatní totiž funguje, film má pěknou výpravu, zdařilou hudbu (Jiří Škorpík) i triky a herci se báječně doplňují. Nevím, zda mě víc bavily excentrické výstupy Jiřiny Bohdalové, hamižné to intrikánky, nebo výkon Jana Hrušínského, který si roli prostoduchého krále nepokrytě užíval a po celou dobu zdařile balancoval na tenké hraně teatrálního přehrávání, díky němuž mohl tu a tam utrousit nejednu trefnou poznámku, aniž by působila nepatřičně. Celým dějem pak mistrně proplouvá (místy doslova, viz vizuálně působivý výlet napříč galaxií v netradičním dopravním prostředku) Viktor Preiss jako dobromyslný duch kdysi hrabivého benátského zlatníka, který toho za života „nakradnul tolik, že ho ani do pekla nechtěli vzit“, a jehož prokletím je od té doby sloužit jako donášková služba každému, kdo má ve své moci kouzelné křesadlo. (Podobnost s pohádkou Křesadlo od Hanse Christiana Andersena není náhodná, namísto prošedivělého ducha s náušnicí a odzbrojujícím italským přízvukem a gestikulací se ovšem v knižní předloze zjevuje pes s velkýma očima, jehož přičiněním děj končí o dost drastičtěji, než v této přívětivé adaptaci režiséra a scénáristy Zdeňka Zelenky.) Sečteno a podtrženo, až na pár hluchých míst je stále na co se dívat, čím se bavit a třešničkou na dortu je závěrečná znělka/písnička, v níž se Viktor Preiss s lehkostí, grácií, rozpustile a technicky bez chybičky prousmíval až k hvězdičce navíc v mém celkovém hodnocení. ()
Jedna pro Viktora ()