Sedmero krkavců

Teda, koukat celou dobu na věčně nas.ranou a vzteklou Issovou, která mimochodem ani moc hezká (a ani dost mladá na tuhle roli) není, to je pěkný opruz. Ve chvíli, kdy přestane mluvit, dokonce zjistíme, že neumí hrát - mimika a gesta, to jí fakt nejde, vyznívá to pěkně přehnaně. Jenže zase když mluví, tak je to samá pražská hantýrka a samé "aháá". Tož si vyberte. Lokace jsou docela slušné, jen škoda, že kameraman je ne vždy dokáže ústrojně využít. Jsem jediný, komu přišlo divné, že někteří její bratři jsou MLADŠÍ než ona? WTF? A co tam dělá ta kukuřice? Také jsem měl celou dobu pocit, jestli paní režisérka není na holky - každou chvíli to vypadalo, že Issová už už tam bude běhat jen v kalhotkách. Vlastně je to hodně feministický film, nevím, v jakém slova smyslu, ale chlapi jsou tady jen postávající nekňubové bez vlastního názoru a projevu. Pak mi film, ani nevím proč, každou chvíli připomínal pohádku o krtkovi, jak chtěl kalhotky. Jen čáp chyběl. Konec - jindy nejdramatičtější situace této pohádky - je totálně zpackaný a ukecaný. Vypadá to celé jako film „na rybu“, tedy rychle splácaný film, aby byly potřebné finance na dárky, Film, kde nefunguje načasování scén, atmosféra, práce s divákem, snad skutečně jen ty lokace a sem tam kamera. (31.12.2015)

Je těžké se ubránit srovnání s verzí z roku 1993, kterou člověk sledoval ve svém dětství a jednalo se o dost ponurou pohádku, která uměla zapůsobit svoji atmosférou, hereckými výkony, prostředím, ale také vynikající hudbou Petra Hapky. Nová adaptace pohádky je zdařilá, červená čísla si určitě zaslouží, což se o většině nových českých pohádek říci nedá. Chyběla mi tu ovšem lepší hudba (vlivem srovnání s Hapkou) a výraznější herecké persony (kontra Brzobohatý, Hlaváčová, Dlouhý, Chýlková, Rösner ve zpracování z roku 1993), takže nejlepší výkony tu podává Martha Issová, coby Bohdanka (avšak na roli dívenky je již poněkud stará) a Zuzana Bydžovská. Sabina Remundová na můj vkus přehrává a princové jsou nevýrazní. Co ovšem potěší, je výprava celé pohádky a nádherné exteriéry. Výsledné hodnocení nechávám na 3*, tedy stejném hodnocení, které jsem udělil i Sedmeru krkavců (1993). (24.11.2015)

Nebýt překotného úvodu, kde se vypravěčův monolog (musí?) vlézt ještě do úvodních titulků, bylo by to bez hlavních pochybností. Zvlášť zajímavé jsou úvahy o pravdě/vyprávění a subjektivních pohledech těch, kteří jsou jejich tvůrci, Alice Nellis nám tak předkládá i poněkud teoretické zamyšlení o určitých zákonitostech snímku. V pohádce zajímavé a od režisérky rozhodně osvěžující úkrok stranou. 70%. (30.11.2015)

Alice Nellis je zralá a sebevědomá filmařka a díky bohu kromě hořkých komedií umí i pohádky. Příběh, která všichni známe, obohatila o nové a zajímavé prvky - ženy jsou tu vnitřně silné a nepotřebují zachraňovat, krásný vizuál divoké slovenské přírody (a la Czech Tourism) a cit pro detail (Bohdančin boj s kopřivami, princovo koktání, citlivá práce se zvířaty). Má to šťávu, svoje vlastní kouzlo a ani na chvíli to není trapné - naopak například proměna havranů v lidi je efektní, přihlouplý princ-bratr je opravdu vtipný, shledání rodiny na konci je emocionální. Někdo prosím ukažte ČT, jak se mají dělat pohádky. (27.11.2015)

Dlouhá linie filmových pohádek podle Boženy Němcové sahá ve svých počátcích až do roku 1929. Jak šla léta, měnil se vkus, styl i filmové vyprávění. Zatím poslední výzvu přijala Alice Nellis a vytvořila cosi nového. V hlavní roli drzá Martha Issová, poměrně ponurý námět ustoupil moderním gagům a i v dalších rolích se můžeme setkat s netypicky vedenými Remundovými či Bydžovskými. Z princů potěší příjemný Lukáš Příkazký i Václav Neužil. Zprvu jsem si nebyla jistá, ale když to srovnám s těmi "lepšími" podle Svěráků či Trošky, tak Nellis jasně vyhrává. (20.09.2016)