Podfukáři 2

Další dvě hoďky šarády, v níž je možný kdykoliv cokoliv, takže opět nezůstává ani stopový množství napětí. Jelikož jde ovšem o pokračování, bylo nutný přitlačit na pilu - a ano, všechno je ještě imbecilnější. Problém je, že se tentokrát zašlo tak daleko, že začíná ubejvat i ta nejdůležitější složka: ZÁBAVA. Scéna s kartou při krádeži čipu je WTF takovým způsobem, že se při jejím sledování cejtí člověk trapně - minimálně do chvíle, než přijde velepůvabná pitomost s deštěm a stroboskopem. Ani sequelu se totiž nedaří nastavit laťku nadhledu takovým způsobem, aby zdejší kejkle byly v rámci univerza věrohodný. Co potom s tim? Film, založenej z podstatný části na iluzích, zvratech a ochcávání reality, by logicky měl bejt aspoň trochu chytrej. Rád bych si u něj sem tam řekl "aha, tak takhle to udělali!" Smůla. Zábava i mozek byly nahrazený digitálním znásilňováním fyziky i elementární logiky a děj neustále spolíhá na to, že je každej civilista na scéně retardovanej, slepej nebo zhypnotizovanej. Budiž. Divák ale není. A jelikož jsou všechny postavy na plátně docela otravný a zvraty poněkud z prstu vycucaný, není důvod se touhle fraškou ještě někdy zabejvat. (04.02.2018)

Mě tahle show prostě baví! První čeho se divák všimne je samozřejmě chybějící Isla Fisher, která bohužel kvůli těhotenství nemohla natáčet. Nahradila ji Lizzy Caplan, která do party hned zapadla, ale přeci jen Isla mi tam seděla lépe. Film je opět scénáristicky a režisérsky na vysoké úrovni. Opět nechybí mnoho zvratů a skvělých triků. Určitě budu rád, pokud se natočí i třetí film. (03.01.2018)

|72%| Shlédnuto v kině. První díl mě nečekaně zaujal – tam byla kvalita o něco lepší. Přesto jsem za toto pokračování rád. Jedničku to nepřekonalo, ale ani jí nedělá ostudu. Je to příběhem trochu odlišnější, méně zapamatovatelných scén, příběh o dost jednoduší a méně záživnější, ale přesto to má své kouzlo. Kouzelné scény a prvky byly opět přehnané, ale o to tu nejspíš jde. Stačí trochu vypnout a užít si to. Je tu mnoho vtipných scén a hlášek. Nejlepší scénou pro mě asi bylo tajné předávání jedné karty – to nemělo chybu. Závěr byl rovněž vydařený, scéna s letadlem – to byl pěkný podfuk. ;) Herci mě opět bavili, nejvíc asi Mark Ruffalo, který tu měl skvělý příběh. Hezky se to propojovalo s jedničkou. Daniel Radcliffe mě tu docela pobavil, i když je vidět, že nejvíc mu seděla role Harryho Pottera. Přijde mi, že moc hrát už neumí – spíš jde o můj subjektivní názor. Přeci jenom vyšlo s ním dost negativních článků jaký je to alkoholik atd. Michael Caine a Morgan Freeman tu jsou spíše k doplněním sestavy či do počtu, ale přesto mě potěší je vidět. Scénář by tu mohl být bohatší, ale přesto mě film jako celek bavil od začátku do konce. Tylerova hudba byla opět skvělá. Nemám co už dodávat, klidně bych ještě uvítal trojku. (23.06.2016)

Jak mě jednička ohromila, tak dvojka byla přesným opakem. Ani dobré obsazení (ta Isla tomu vyloženě chyběla, Lizzy Caplan byla sice ucházející, ale Isla je Isla) nemohlo zachránit v podstatě neexistující příběh. Všechno to bylo hrozně překombinované a naprosto to nedávalo smysl, jak v jedničce byly triky hezky vysvětlené, tak tady bylo sice občas něco vysvětleno, ale bylo na tom jasně vidět, že ani tvůrci tomu moc nerozumí a ty triky jsou tam jen proto, že to vypadalo krásně digitálně. V podstatě jsem se v tom vůbec nevyznala a ten konec tomu dodal korunu (už tomu chybělo jen to, aby se tam objevil Lionel naprosto živý). Daniel Radcliffe jako záporák prostě n-ee. Sem tam se tam objevila dobrá hláška, či scéna, ale jinak mě z celého filmu nejvíc dostal Woody, který neměl chybu (a bylo vidět, jak si tu dvojroli užívá). 3* (19.06.2016)

Všechny neduhy jedničky zopakované a ještě jich několik přibylo. Podfukáři 2 sice opět vypadají draze, stylově a nablýskaně jako lasvegaské casino, což jde ruku v ruce s megalomanskými vystoupeními čtyř hrdinů-iluzionistů, ale stále mají dost chabý a dementní příběh plný děr a nesmyslů. Hlavní hrdinové jsou s lehkostí schopni během deseti minut provádět loupežné akce, na něž by nestačili ani Dannyho parťáci po mnohahodinovém úsilí, a pochopitelně umějí kohokoli třeba i na několik hodin zhypnotizovat nebo uspat pouhým lusknutím prstu, tudíž se ve filmu může stát naprosto cokoli, a pak to bude vysvětleno tím, že řada postav jednala ve stavu hypnózy. To filmařům umožňuje donekonečna vytvářet překvapivé zvraty, totálně vycucané z prstu a ošetřené desítkami chabých scenáristických berliček. Děj se ubírá simultánně deseti různými směry, všichni v něm kují podrazy na všechny a titulní kvarteto má krom zjevně neomezených finančních prostředků na provádění svých nevěrohodně působících iluzí také neskutečně hloupé protivníky (jaký má smysl zbavovat se kouzelníka jeho shozením do jezera v zavřeném sejfu, o němž víte, že je rekvizitou používanou k únikovým vystoupením?). Dívat se na Podfukáře 2 je jako sledovat záznam kouzelnického čísla s vědomím toho, že ty iluze a kouzla jsou dělaná digitálně, a kouzelník pak ještě drze vysvětlí, jak ta kouzla dělal, avšak způsobem, kterým by udělat nešla. P.S. Fakt by mě zajímalo, jak moc je obsazení Daniela Radcliffa důsledkem toho, že tvůrcům přišlo vtipné mít ve filmu o kouzelnících Harryho Pottera. (21.02.2021)