Fantastická zvířata a kde je najít

Bible hloupých spratků a jejich ještě hloupějších rodičů začíná získávat Starý záhon a neumětelská braková kurvilka dětského vkusu bezskrupulózně pokračuje ve vykrádání Durrella, Brookse a dalších skvělých a literárně excelentních autorů, kteří ty čuráky v prestižním londýnském nakladatelství prostě kouřit odmítli. A co může být lepšího pro absolutní přežrání tupého britského prasete, než přenést ten vykalkulovaný literární svrab do už tak kulturně zdegenerovaného prostředí nejdementnějšího trhu světa. A tak do Ňu Jorku přijíždí ten nejhnusnější čaroděj, jaký kdy stál před kamerou, aby honil. Honil mytologii Mluvícího balíku do nenasytné banditské kasičky J.sem K.ráva Rohlíkové. Paradoxně je to však filmově tisíckrát zábavnější a příjemnější než všech sedm morových ran Heryho Potrata. Takže, milí „sofistikovaní čtenáři“, co jste snědli akorát Slabikář a sedm literárně genocidních zvratků zlodějské patlalky, zkuste se třeba podívat, kam ta piča mimo jiné chodí nakupovat! Uvidíte ten rozdíl mezi opravdovou literaturou, plnou úžasné fantazie a originality, a špatně napsanou, komerčně vyhajpovanou pícninou pro stádové mongololidi. (20.01.2017)

Je vlastně úplně jedno, jestli někdo někdy prohlásil, že tento film má byť jen okrajově cokoliv společného se sérií Harryho Pottera. On totiž funguje zcela samostatně jako příběh z jiné doby. A funguje veskrze průměrně - i přes zdařilé efekty (které mi bohužel připadaly trochu jako leitmotiv celého filmu). Samotná kostra příběhu je poněkud chatrná, i když milovníci zvířat mohou mít pro ni větší pochopení, nežli já. I kdyby byl ale příběh postavený lépe, ubijou ho zejména dvě ze čtyř hlavních postav - Eddie Redmayne a Katherine Waterston postrádají byť jen špetičku charismatu a ten kdo měl na starosti casting, ten v jejich osobách udělal IMHO velký přešlap. Dan Fogler je ale zase naopak velmi dobrý a Alison Sudol je aspoň sympatická a působí příjemně trhle. Hvězdná jména v obsazení nedostala moc šancí se předvést - Colin Farrell má relativně prostor, ale splývá s půrměrem a šedí filmu, Jon Voight dostal jen pár vět a Johnny Depp? Těch několik vteřin nejspíše bylo jen "milostnou předehrou" před pokračováním Fantastických zvířat, kde už asi Johnny prostoru dostane více. Suma sumárum - tři hvězdy se zavřením oka. (03.02.2019)

Tenhle snímek pro mě dokonale splňuje pojem „producentský film“. Řemeslná jistota, ale vnitřní nihilum. Logické nonsensy (proč Scamander nepoužije při lovu hůlku hned a nechává vše zajít do krajnosti?) schované pod Yatesovou sebejistou režií vás ukolébají s pocitem, že je vše v pořádku. Když chcete po skončení sami zrekapitulovat děj, nejde se čeho chytit. (21.11.2016)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)

Takovej nic neříkající mišmaš jsem už dlouho neviděl. Až na pár jednotlivostí po originalitě ani stopy a proti scénaristický bezradnosti je i nula velké číslo. Evidentně si někdo myslel, když nevíš kudy dál prostě to zaplácni efektema a ono něco do váčku cinkne. Přitom potencionál to mělo. Například ten černej pták jak tam šel po majetku, já mu začal říkat "babišátko", tak tohle babišátko byl nejvtipnější element filmu, ale po dvaceti minutách se babišátko vytratilo. Nebo mudla mezi kouzelníky z toho se mohlo vytřískat mnohem víc. Alespoň, že ten Howard pořád umí zajímavý hudební kompozice, když už ostatní zklame. (16.11.2016)