Gomora

„MUSÍME SE DÁL ROZŠIŘOVAT. DO MELITA, CAIVANA, ARZANA, VŠUDE MUSÍ POCHOPIT, ŽE JSME TAM MY…“ /// Hlava rodiny Pietro Savastano se snaží vrátit postavení italský mafie v Neapoli tam, kam za starejch časů patřila. Můžeme celkem podrobně mrknout na praktiky, takže by seroš mohl sloužit i jako manuál nejen pro mafiány, ale i bílý koně. Zjišťuju, že mafie se taky potýká s nedostatkem kvalitních lidí. Nejedná se o žádnou gangsterku, spíš jde vo dramatickej počin „ze života“, kterej hodně zvedají (asi tak 3) závěrečný díly. Baví mě sledovat, jak „věci“ fungujou. Třeba ve vězení. Ale vocenil bych větší promakanost postav. Mohli by vzbuzovat aspoň nějaký emoce. 3a½!. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2006 napsal Roberto Saviano, číst nebudu. 2.) Potřebuju zjistit, jestli místo mě může doma šéfovat mladej. (…a kolik je macešce?... – sorry, blbá votázka. Hlavně nestří…jau) 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (31.10.2015)

Itálie (a její podsvětí) tak ji většinou neznáme.Antihrdinství představitelů podobných gangsterských počinů je většinou ospravedlňováno aspoň částečně. Na dobro a zlo, morálku nebo nějaké mafiánské kodexy se tu ale vskutku nehraje. Těžko se tomu zpočátku věří, a podvědomě napřed hledáte, kdo je tedy ten nejkladnější (resp. nejméně záporný) hrdina, ale Gomorrah vás velmi rychle ujistí, že hrdinství zde hledat nejde. Minimálně tedy ne v tradičních podobách. Hledat přestanete také mimojiné i přesto, že ústřední postavy se začnou obnovovat takřka díl od dílu. Působí to svěže. Silnou stránkou krom syrovosti scénáře je překvapivě i vysoká produkční hodnota a filmařská kvalita. Trošku jsme si možná v posledních letech díky rostoucím rozpočtům televizní a zejména VOD tvorby na filmovou kvalitu, ale to co předvádí Gomorrah (zatím v) 48 epizodách je obdivuhodné. Občasné zaváhání co se týče některých dějových linek, je vzhledem ke spádu série snadno odpustitelné, stejně tak velmi sporadické zapojení policie, které působí mnohdy vyloženě jako scénáristická berlička. Jednoduchý (ale o to účinnější) elektronický hudební podkres se divákům vryje do kůže tak silně, že by jeho použití schválil i I.P.Pavlov. (27.04.2020)

K čemu jsou takové sračky? Panička (čti zkurvené nefachčenko) domlouvá kriminální kšefty a ještě je tak drzá, nazývat všechno kolem prací ("Najdu vašemu synovi nějakou práci, .... odvedl dobrou práci..." atd.). Feťáci kupují stříkačky, podíváme se i na výrobu drog, ale ne proto, že by do toho všeho přišel zátah policie, ale proto, aby jsme se podívali, jak feťáci kupují stříkačky a jak se dělají drogy. Kurva proč? Aby se úchyláci radovali, jak zase jednou zlo zvítězilo nad dobrem? Svět jde do prdele a za chvilku budou legální seriály i o pedofilech, protože další a další generace jsou tak tupé, že nepoznají princip krájeného salámu (srovnejte postupy cenzur mezi desetiletími .... a pak udělejte skok - co se nesmělo v padesátých letech a co se smí dnes). Strašně mě pobavilo, jak se všude fetovalo, kradlo, stříleli se lidi a pohodička, kafíčko, ale jakmile socha panenka Marie přišla o hlavu, tak se z toho celá čtvrť mohla posrat. Celé bych to tam spálil napalmem doufajíc, že plameny dosáhnou až do pokojů místních pětihvězdičkářů a přiškvaří je v křeslech v poloze s rukou mezi nohama. Amorální zvratek. (13.02.2016)

Ač nejsem žádná velká fanynka mafiánských posezeníček, tenhle seriál je naprosto skvěle postavený - a to hovořím o všech čtyřech sériích. Rozjezd je vždy pomalý, tempo zdánlivě hlemýždí, ale posléze natolik drásavé, že vás předkládané osudy a jejich dilemata, rozhodně nenechají chladnými. Násilí je tam sice jaksi z definice na denním pořádku, ale není samoúčelné, vždy je v rámci příběhu a logiky. Celou dobu sice sledujete zločince, ale dostanou se vám pod kůži. (08.11.2019)

Plnou palbu nedám asi jen proto, že první dvě série jsou nekompromisní studie Neapolského podsvětí ve kterých nelze držet palce jediné postavě a jeden pořád kroutí hlavou nad debilitou celého toho systému.. a ve třetí sérii, kdy si scénáristi začínají hrát s vývojem postav a méně dokumentárním dramatickým obloukem, už to zase nepůsobí tak autenticky a syrově... Každopádně je to ale neuvěřitelnej mástrpís, který zasazuje údernou tečku mezi oči každému kdo by snad měl naivní představu o tom, že v evropě roku 20(18) přece žijeme všichni civilizovaně, náš život má cenu, prachy nejsou všechno atd atd.... Už jen ty monstrózně zrůdné paneláky na okraji Neapole vypadají, že mají primárně sloužit jako bezpečná útočiště pro zločinecké struktury. Tohle se přece nestaví proto aby v tom žili důstojně civilizovaní lidi... (20.01.2019)