Král Artuš: Legenda o meči

Tohle je dost podivná věc, protože tu má absolutně selhávající, sterilní akci, která je tak špatná, že jsem se místo jejího sledování pokoušel nenápadně okousávat spolusedícím v kině nehty na nohou. Ne, vážně, je tu sice pár přerostlejch hadů a slonisek, ale je to obrovská nuda, o řád lépe fungují dialogy, které jsou gangsterovaté až na půdu a do fantasy ve stylu meče & magie sednou až překvapivě perfektně. Ale ty dialogové přestřelky by si zasloužili mnohem lepší příběh, ten je totiž generickou sbírkou klišé, která je hodná leda tak těch nejvíc béčkových fantasy knížek, co se u nás objevili v devadesátkách a na obálkách měli nasvalené barbary v bederních rouškách a vykozené děvy v kovovejch bikinách. Obrovská škoda a promarněnej potenciál na půli cesty a nespasí to ani kostým Juda Law, ve kterém vypadá jako lokální distributor kokainu na Canterburské diskotéce z osmdesátých let, ani skvělej hudební doprovod. (07.08.2017)

Guy Ritchie očividně umí uplést z hovna bič. Tedy ne, že by Král Artuš měl být nějaké hovno, ale velice snadno mohl sklouznout do zapomenutelného béčka (jako třeba Pompeje, které se mi, kdoví proč, vybavily). Nicméně film je natočen příjemně dynamickým a hravým způsobem, v řadě momentů dokáže být nečekaně vtipný a k tomu hlavní protagonista má své charisma i cool hlášky... 7/10 (16.07.2017)

Ritchieho Artuš není bez chyb, ale sebevědomí mu rozhodně nechybí. Žánrový mix britské gangsterky s dobrodružnou fantasy ovšem funguje a kape z něj originalita. Vyprávění připomíná opilé chvástání v hospodě, o tom coby kdyby a není vždy lineární. Čas tu klouže jak je potřeba. Hunnam je dobrý, svoje si uhraje, ale Jude Law po papežsku vládne silnou rukou i zde. Moderní přístup určitě nebude všem po chuti, ale tudy vede cesta jen je třeba ji ještě trochu prošlapat. Magie funkční. Triky povedené. Pembertonova hudba je přímo fantastická, moc dobrý soundtrack. (11.05.2017)

Patřičně fyzický zážitek se všemi Ritchieho trademarky. Nechybí divoké konverzačky s nestíhatelnou kadencí, nechybí Londýn, nechybí kamarád Beckham. Do samého konce jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli takovým sympatickým divočinám trochu neškodí fakt, že jsou nasoukané na klasický příběh, který tradiční body potkává občas velmi ledabyle, občas odvážně a nápaditě, ale občas právě nevyhnutelně klasicky. Nejrazantněji se to děje při přímém porovnání Artuše, který si v Hunnamově sebejistém podání nechává rozbít ústa, nejde pro drzé slovo daleko a relativně často na svůj úděl remcá, a Vortigerna, archetypálního fantasy zlosyna s touhou po moci. Přesto mám z Legendy velkou radost, protože moji oblíbenou látku zpracovává po svém a s rytířskou ctí se dobírá konci, ze kterého by se v nějakém alternativním vesmíru pokračovalo vstříc excelentní sáze. Nám zůstane alespoň poctivý a statečný záblesk. (30.07.2017)

Tohle je prostě jasný DUO! Dravý, Ultimátní a Osobitý projekt režiséra Ritchieho. Má to švih Phila Mickelsona a kadenci dolního stupně Krimmelských vodopádů! Skoro všechno upaluje svižně, hbitě jako ještěrka po kamenné zídce, absolutně top je dynamická konverzační scéna, kdy Artuš polopatě popisuje průběh svého dne. Od začátku. Úplného začátku. Hradby bourají "megamamuti", hodovní sál penetruje "megahad", skoro by tu studio Asylum mohlo natočit sedmatřicátý díl svých Mega vs Mega. Hunnam má šťávu, Law spíše vláhu, soundtrack se blyští několika zlatými kusy. Skvělých 80%, finanční neúspěch je velká škoda, jen houšť a víc takových kousků! 175 miliónů dolarů(rozpočet)/148 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (01.12.2017)