poster

Vyšší moc

  • francouzský

    Snow Therapy

  • dánský

    Force Majeure

  • švédský

    Turist

  • norský

    Turist

  • slovenský

    Vyššia moc

  • anglický

    Force Majeure

Drama / Komedie

Švédsko / Francie / Norsko / Dánsko, 2014, 120 min

Komentáře uživatelů k filmu (201)

  • ORIN
    ****

    "Jako tzv. vyšší moc bývá zpravidla označována objektivně nepředvídatelná a objektivně neodvratitelná náhoda. Někdy však je tento termín chápán úžeji a rozumí se jím pouze tzv. vnější neodvratitelná náhoda, která nezávisí na vůli jedné ze stran. Zjednodušeně řečeno: Vyšší moc znamená nepředvídanou výjimečnou situaci nebo událost, kterou nemohou strany ovlivnit, která brání některé z nich v plnění jejích povinností a která není způsobena její chybou nebo nedbalostí. Jedná se o jakousi překážku ve splnění závazku. [...] Vyšší moc tak typicky nezávisí na vůli ani jedné ze stran, nelze ji ovlivnit a v zásadě ani předvídat. Můžete si pod ní představit například různé přírodní události a kalamity." ***MOŽNÝ SPOILER*** Jinými slovy muži skrz lavinu (záměrně odstřelenou) bylo zabráněno v plnění povinnosti otce, a proto uprchl :). To je samozřejmě napsáno v nadsázce, stejným způsobem je ale potřeba vnímat i celý film, který je protknut švédským humorem ala Roy Andersson. Jednotlivé dny zimní dovolené jsou brány jako kapitoly, kdy každá z nich je uvozena dosti okázalým informačním titulkem a působí jako takové experimentální, terapeutické cvičení na pokračování. Östlund považuje diváka jako sobě rovného, jako distančního pozorovatele-terapeuta-psychologa. Během dlouhých, výhradně statických záběrů mu předkládá kompozičně promyšlené obrazy s vycizelovanými a vypointovanými dialogovými pasážemi (často o genderovém postavení muže a ženy v rodině). V podstatě celým filmem prostupuje téma genderové analýzy rodiny (role matky, role otce), etických a morálních dilemat (o míře sebereflexe a psychologické síle a schopnosti přiznat si vlastní chyby/selhání), která v divákovi vyvolávají určitá očekávaní, jež jsou v závěru narušena a převrácena naruby. Podvratná hra s diváckým očekáváním je vlastně asi hlavním a jediným důvodem určitého odporu částí diváků. Mně to tak zásadní nepřišlo, abych Vyšší moc odmítl, zároveň ale nemám u filmů příliš rád, když si režisér diváka povodí jako Messi půlku obrany. Kronika rozpadu manželství zůstává nenaplněna, přesto 4*.(24.10.2014)

  • lenuse
    **

    Občas dostávám otázku, jaký mám názor na Rubena Östlunda. A já se moc snažím si ten názor udělat. Ale zatím jsem nebyla schopná dosledovat žádný jeho film. I když Vyšší moc už jsem skoro dala.(6.10.2014)

  • troufalka
    ****

    Vlastně nemám co vytknout, jenom nevidím důvod vidět znovu, proto jen čtyři hvězdy. Film s překásnou kamerou, promyšlenými záběry a vnitřním napětím.(4.6.2017)

  • Davies182
    ****

    Vlastně zatím u žádného podobně laděného švédského a/nebo dánského filmu se mi po jeho skončení nestalo, že bych byť i jen na moment pochyboval o věrohodnosti libovolném segmentu odvyprávěného děje. Chápete? Seveřani prostě tyhle ryzí seriózní dramata umí podat tak, jako že se všecko to hnusný fakt stalo, jen to zrovna náhodný kolemjdoucí bezchybně natočil na kameru.(12.3.2017)

  • cheyene
    ***

    Po zkušenostech, kdy obsahy filmů na databázi obsahují spoilery (i od oficiálních distributorů), je moc nečtu. U tohoto snímku to byla chyba. Z traileru jsem se nechal nalákat na něco úplně jiného, než jsem nakonec sledoval, ale nevadí, Vyšší moc je rozhodně zdařilým dramatem, které řeší vážný problém mezi manžely, vzniklým skrze řízený odstřel sněhu, chcete-li, tak lavinu. Odsuzovat manžela za jeho počínání zcela nelze, skvěle to vystihl Kristofer Hivju. Pochopitelné však je také rozpoložení manželky. Jen mi přišlo trochu, řekněme podivné, že o tom vykládala kdekomu v hotelu. Natočen je film hezky, scéna s lavinou nemá chybu, Vivaldiho Léto dává některým scénám značně dramatický podtext, který se však často nekoná, takže jde od tvůrců o jakousi hru s divákem? Možná. Na čtvrtou hvězdičku to u mě nemá, ale rozhodně nejde o vůbec špatný snímek.(12.2.2015)

  • Madsbender
    ****

    [Be2Can 2014] Neviem sa zbaviť dojmu, žeby ma Östlundova chladná analytická štúdia otcovského archetypu prevráteného naruby zasiahla o poznanie viac, keby vypustil líniu s druhým párom, skrátil to cca o polhodinu a svoj komorný severský rukopis zovrel obsahovo i formálne do podoby antickej tragédie - to by pre zrozumiteľné vyjadrenie posolstva úplne postačovalo. I tak výnimočne dobre natočené (precízna práca so scénou, zo záberov na sneh mrazí a niektoré pasáže sú nepríjemne fyzické), zostrihané (významové prechody a použitie hudby vytvára niekoľko úchvatných momentov) a zahrané (Johannes Kuhnke dominuje). Rozvrátenie tradičnej rodiny od základov ako vnútorná lavína a záverečné vztiahnutie myšlienky z jedinca na spoločnosť je od začiatku premyslenou konštrukciou, na ktorú odvoláva už samotný názov a ktorú završuje absurdná peripetia s autobusom. Navyše je Ruben Östlund brilantným psychológom, ktorý na jednu stranu svoje observačne snímané postavy (nechýbajú dlhé statické zábery a rozdelenie na jednotlivé dni evokuje denníkovú formu pri ktorej už takmer očakávame, kedy postava začne rozprávať na kameru) poľudšťuje, a na stranu druhú odstupom od látky vytvára chvíle, v ktorých fungujeme opačne - zo strachu z pripustenia si, že by sme reagovali rovnako, sa uchyľujeme k smiechu. A práve to sú najsilnejšie okamihy filmu, ktoré ho posúvajú o úroveň vyššie oproti podobne zameraným dielam. 80%(14.10.2014)

  • misterz
    ****

    Výborná, komorná vzťahová dráma. Na prvý pohľad udrie do očí precízna technická prepracovanosť snímku, kde kamera dokáže navodiť pocit reálnosti a náhlej spolupatričnosti s hlavnými aktérmi, pričom čo divák, to možná sympatia a súhlas s rôznymi stranami. A to ani nehovorím o úžasnom prostredí zasnežených francúzskych Álp. Predchádzajúce problémy v rodine spolu s nešťastnou udalosťou majú za príčinu náhle vzplanutie inštinktívneho chovania, čo paradoxne vyústi do hľadania riešení a pokusu o záchranu vzťahu. Prostredníctvom druhého páru zase dostávame zrkadlový obraz možných variánt riešení ako i zaujímavú filozofickú podporu tohto problému. Koniec bol perfektný, nádherne dotvoril a uzavrel hlavnú pointu. Som maximálne spokojný a snímok odporúčam každému fanúšikovi drám ako vystrihnutých z reálneho života. Niečo podobné sa môže pritrafiť každému z nás a to ako vtedy zareagujeme vie naozaj iba asi Vyššia moc. 80/100(5.2.2015)

  • WillBlake
    *****

    Kdyby spolu měli Haneke s Bergmanem dítě a před spaním mu četli ze sociologických knih Ulricha Becka...(5.2.2015)

  • pepo
    ****

    Východisková situácia je fantastická, no najmä v závere sa tlačí málo na pílu. Celkovo pekná festivalovka, ktorá nenadchne, takmer nenudí a ani nenaštve. Pri tomto druhu filmov je najmä to druhé a tretie, veľkým prínosom Herci veľmi fajn. 7/10(22.7.2017)

  • sochoking
    ****

    Ku koncu filmu, v ich hotelovej izbe, bol jasný príklad toho, čo poznáme pod názvom 'kôpka nešťastia' .(28.2.2015)

  • Bachy
    *****

    Katastrofický film s intimní, ale pořád ničivou katastrofou. Östlund se chce ptát a chce, abych zaujal postoj a projektoval sám sebe do jednotlivých postav. Chce, abych si vybral stranu a tu obhajoval, jenže jakmile si ji vyberu nesu s sebou i nevoli a nevyřčenou výčitku strany druhé. Tudíž je nejlepší rolí zůstat venku jako údržbář/divák a čučet na rozpad zpovzdálí. Jakmile se začnu ptát sám sebe lavina jde skrz kamery i ven. Takhle teda jo. Psychologické cvičení s premisou "co, kdyby" namixované s tématikou genderu, přirozenosti a viny za svou přirozenost. Dokud se Östlund ptá, je bez chybnej.(21.8.2016)

  • Big Bear
    *****

    Seveřané nám naservírovali další drama, tentokráte rodinné. Příběh je to vskutku komorní s jednoduchou zápletkou. Pohodová fungujícíc rodinka si vyjede zalyžovat do Alp kamsi na francouzskou stranu. Tomas i Ebba se těší jak si se svými dětmi zalyžují v klidu hor, bez neustálého vyzvánění Thomasova pracovního mobilu a jak si užijí pracovně jinak zcela vytíženého tátu. Nešetřili na ničem ani na ubytování v luxusním hotelu na vrcholku jedné z hor z jehož vyhlídkové terasy je nádherně vidět do okolí. Při jednom z obědů z této terasy spatří řízený odstřel laviny. Z parádní neobvyklé podívané, kterou si zprvu všichni fotí se posléze staně hrůzný zážitek, neboť masa sněhu se řítí přímo k terase. Zatímco Ebba instinktivně sevře obě děti do svého náručí chráníc jej vlastním tělem, Thomas (také instinktivně) sebere ze stolu ajfoun a rukavice a úprkem prchá z terasy... Z dosahu laviny sice uprchl, ale uprchl z života Ebby také jako chlap, manžel a opora o kterou se dá opřít v kritickou chvíli. Od té chvíle se dovča mění v psychologické drama kdy Ebba má problém s tím co se stalo a Thomas také. Přes zdánlivé bagatelizování situace si totiž sám jako chlap uvědomuje, že se zachoval jako zbabělá sračka. Ví co ztratil a neví co s tím.... ------ Já bych osobně s tím selháním nebyl tak přísný. Skvěle to ve filmu nastínil Thomasův přítel. Ve chvílích, kdy jde o život, kdy je člověk opravdu v tom nejhorším nebezpečí se někteří zkrátka přepnou do defaultního režimu a jejich chování je identické s chováním zvěře. Šílený strach pak z typických hrdinů od nichž předem očekáváme rozhodnost dělá sračky a z běžných lidí hrdiny. Těžko od stolu tvrdit - to já bych tedy neutekl, byť to od stolu zcela jistě řekne každý z nás. - Moc se mi líbil střih ve vypjatých chvílích, kdy je divákova pozornost zničehonic odvedena jinam. Také statická kamera a dlouhé záběry do obličejů herců byly fajn. Tohle zkrátka bylo dobré a to zejména proto, že to bylo velmi uvěřitelné a skvěle podané. Ten závěr v mlze filmem lehce zamával, ale při skončení jsem si uvědomil, že jsem si vlastně přál aby to tak dopadlo. Důvěra je zkrátka křehká sklenka a snadno se napraskne čidokonce rozbije. Za mně je to 5 tužkovek do dronu. * * * * *(8.8.2015)

  • Real Tom Hardy
    *

    "FORCE IRRACIONALES" -------------- Slovo cringe už takmer vôbec nepoužívam, za posledné dva roky bolo tak moc využívané a zneužívané 15 ročnými YouTuberskými deťmi, až stratilo svoj význam, nuž ale čo sa dá robiť, treba ho použiť teraz v jeho pravom význame, pretože tento film bol čistokrvný, ultimátny cringefest. Ak je Snow Therapy psychologickou sondou, tak psychológom je potom každý, kto počúva patetické náreky manželských párov tesne pred rozvodom. O tých ženských kecoch nehovoriac. Na tie potrebuješ okolo mozgu poriadne hrubý pancier. Hudba bola fajn, no jej zasadenie až tak moc nie. Podľa nej majú vo filme teda prednejšie miesto pár-sekundové zábery na odpaľovanie lavíny ako "silné" témy v rozhovoroch. Ale aby sa len v zlom nekydalo, našlo sa aj niečo dobré. Kamera bola fantastická, skvelé scenérie, super záberovanie počas dôležitých, ale aj všedných scén, plynulý mix rôznych jazykov a to, čo sa mne vždy a najviac páči - dlhé zábery a minimum strihu. To jednoducho úplne žeriem a tu to bolo dokonané na maximum.(28.12.2017)

  • Dzeyna
    ****

    Hodně emotivní a napjatý příběh. Naprosto skvělá atmosféra. Opravdu jsem se vžila do děje a do nálady hlavních postav. Možná mi to přineslo nejen výbornou podívanou, ale i špatnou náladu. Ale cítím se zvláštně. Unikátní podívaná.(27.3.2015)

  • eLeR
    ****

    Najprv ma síce vytáčalo chovanie manželov, keď city a pocity nedávali najavo, keď ich dusili niekde vo vnútri a tvárili sa akoby nič a nič neriešili ... ale potom, keď všetko vyplávalo na povrch, všetko bolo vypovedané, keď sa začalo plakať a kričať ... tak ma to ohromne začalo baviť. Výborne sa na to pozeralo - po všetkých stránkach - nádherná krajina, hotel, dobrí herci, parádna kamera a aj samotný príbeh. Vivaldi sa ale akiste obracal v hrobe.(30.3.2015)

  • becki_tu
    ***

    Těžce psychologická záležitost, která se však díky přehnaně artovému zpracování tváří až zbytečně snobsky. Ono známé "méně je někdy více" by zde platilo dvojnásob. Druhá půlka totiž jede už pouze ze setrvačnosti, kterou umocňují předlouhé statické záběry bez hudebního podkresu, pokud tedy nepočítám nahodilé miniúryvky Vivaldiho Four Seasons. Závěr sice s výhradami beru, ale atmosféře a průběhu by rozhodně více slušel nějaký - řekněme - méně konvenční. 70%(2.2.2015)

  • poz3n
    ****

    Parádní hipster art. Základní konflikt snímku je, bez jakýchkoliv debat, hodně originální, vykreslení postav a jejich chování pak skvěle odpozorované. Filmařsky Vyšší moc exceluje, téměř každým záběrem zaujme pozornost a dokáže bez potíží odehrát obraz v jednom statickém záběru, aniž by tak film přicházel o svou vnitřní dynamiku. Naopak, ta je právě díky statickému minimalistickému záběrování velice výživná a vrstevnatá. A abych nezapomněl, významný podíl má na tom i fantastická zvuková stopa snímku. Skloubení minimalistických hudebních tónů a zvýraznění ruchů lanovek a jiných zvuky vydávajících přístrojů, stírá hranici mezi hudební a ruchovou složkou a skvěle tak znervózňuje divákovu pozornost na téměř až podprahové úrovni. Výborný film, u kterého možná nebude každému tak úplně dobře. 8/10(23.3.2018)

  • Stoka
    odpad!

    ///////////////////////// FUCK YOU \\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\ TAK TOHLE BYL NESKUTEČNÝ SHIT, U KTERÉHO JSEM TRPĚL SKORO CELÝ FILM. Nechápu, ja se to mohl někomu vůbec líbit. Dvě hodiny nudy a ještě navíc si číst titulky nepodařené a nevyrovnané rodinky. Film jsem chtěl několikrát vypnout, protože sem ho už nemohl snést. Zázrakem jsem se dodíval, ale v duchu jsem si říkal: ''ty pičo, co tohle je''?. Celou dobu Ebba žvanila a zmiňovala se o tom, jak její manžel při lavině v restauraci, která se na ně ''valila'' utekl pryč a je tam nechal - celou dobu filmu, to už vážně bylo na nervy a ještě navíc do toho zapletla dva lidi (asi kamarády), kteří spolu taky potom kvůli tomu měly nějaké rozepře. No a ten autobus na konci, to už byla třešnička na dortu. Tak ona vyčítala manželovi, že utekl před lavinou a nechal je tam samotné a ta mrdka pak uteče z autobusu a nechá je tam - přitom ona udělá to samé. Žádná soudnost? 70% - asi budu blejt!(1.2.2019)

  • Flakotaso
    *****

    Strašná frajeřina tenhle film. Od Ostlunda jsem něco až tak dobrého nečekal, pro mě jedno z největších překvapení za poslední dobu. Ta neustálá nejistota, co se stane v další scéně! Pnutí od začátku až do konce, jakoby mezi první a poslední scénou byla natažená struna. A nekonečné rozvíjení nitek toho, co se už stalo. Důraz na detail. Měl jsem z toho až trochu pocit, že je ten film tak vymakaný, chytrý a absolutně sebejistě zkonstruovaný, že myslí i za diváka, neponechává pro něho moc prostoru. Ale v tomto případě to nebylo na škodu, díky tomu je parádně sevřený a netříští se. Formálně je to taky lahoda - práce s laděním barev (bílá, modrá, fialová...a teplá hnědá v interiérech), obezřetně volená velikost rámování (navíc se téměř nedá předvídat, jak bude následující záběr vypadat, nestále je zde snaha snímat věci jinak, než je zvykem), délka scén ideální (snad jedinou výjimkou bylo už trochu přestřelené natahování vousáčových pochyb v posteli). Ani ten Vivaldi tam není využitý tak prvoplánově, i když jsem z toho měl strach. Ještě větší strach jsem měl z Corbeta, kterého od dob Simona Killera nesnesu, naštěstí si zahrál jenom v jedné scéně.(3.2.2015)

  • Katullka
    *****

    Nejvíc.(20.2.2015)

  • Anderton
    ****

    Povedzme si to hneď na začiatku na rovinu. Podobných príbehov sme už videli nespočetne. Zo zdanlivo banálnej záležitosti sa postupne vyvinie manželská kríza. Tým pádom sa nedá vyhnúť určitej predvídateľnosti, keď napríklad v tomto prípade ma dej minimálne prvú hodinu ničím neprekvapil. Najskôr reagujú deti, potom sa udalosť začne rozkladať v hlave manželke a nakoniec manželovi. K tomu sa pridá nejaký pár, ktorý je toho svedkom, vyjadruje sa k tomu a nakoniec sa infikuje Vážne to nie sú spoilery, inak to totiž ani nejde. Lenže v mantineloch určených scenáristom to skvele funguje, všetko je presne načasované, humorné situácie sú skutočne vtipné a trefné a predovšetkým tu máme to nádherné prostredie. Bergmanovsky a Nicholsovksy ladená dráma na horách funguje skvele. Lenže možno práve spomínané kapacity by s postavami urobili asi väčšie hogo fogo. Keď už by ich mali v snehu, tak by na nich nenechali nitku suchú. Záver je podľa mňa mierne kontroverzný. Zámer je jasný, len neviem, či tá situácia nesvedčí skôr o opaku, to je ale na diskusiu, kto sa zľakol a kto nie.(9.10.2014)