Město 44

„PŘÍSAHÁM, ŽE ZACHOVÁM VĚRNOST POLSKÉ REPUBLICE, ŽE BUDU HÁJIT JEJÍ ČEST A BOJOVAT ZA JEJÍ OSVOBOZENÍ, I KDYBY TO ZNAMENALO POLOŽIT ZA NI ŽIVOT…“ /// Rozpočet 24 milionů zlotých je na výpravě a efektech znát. Ty jsou však to jediný, na co se dají pět ódy. Scénář moc dramatický působivosti nepobral a možná bysme ho u nás, na rozdíl od toho vostatního, dali dohromady taky. Sledujeme skupinku dospívající mládeže, kterým se zapalujou lejtka a navíc cejtěj potřebu přidat se k odboji. Štefan je obklopenej dvěma holkama a kupou štěstí (že to nejde k sobě? Inu válka…) a my můžem sledovat jejich osudy. Po dlouhým, nudným úvodu přichází překvapení v podobě krvavejch scén, který potěší každýho válečnýho veterána. Scénář se dá pochválit za to, že staví na reálných základech (a hlavně kvůli tomu dávám aspoň ty 3*). Němci tenkrát sejmuli každýho, kdo jim padl do ruky. Nevyhejbá se ani vzájemný nevraživosti s Ruskem a strachu z Rudý armády, stejně jako zmiňuje účast jediných posil zvenčí, Berlingovců. Samotná válka, to je spíš taková partyzánština, ve který je možný naprosto všechno. Město se mění v živou střelnici, kde se všichni v duchu Hvězdný pěchoty (nemyslím ty šikulky ze Superstár, ale Verhoevenovo akční scifi z roku 1997) vrhají vstříc smrtícím nástrahám a překvapivě jim docházej životy. Jako hodně nepovedej vtip pak působěj všechny ty zpomalovačky a rádoby efektní nápady. Matrixovej „Bullet time“ během válečný vřavy, při níž si strkaj jazyky až do mozku, pak je vrcholem exhibicionismu. Proti tomu jsou „gerojský“ činy, s cílem nechat se co nejefektněji sejmout, prkotina. Možná tím chtěl rejža říct, že láska má místo v každý době. O tom nepochybuju, ale výsledek je stejnej, jako by Disney točil pohádku plnou milejch postaviček, o mistrovským díle masovýho vraha. Ukázat válečný peklo se povedlo na výbornou. Některý věci jsem nepobral já, některým zase nebude rozumět mládež. Hlavní cíl je však splněn: připomenou hrdinskou a tragickou kapitolu polských dějin. Nikdo mně nevymluví, že si tehdejší masakr civilního obyvatelstva nezaslouží lepší příběh než je tahle Love story. To ovšem nic nemění na faktu, že polská kinematografie se té naší neustále vzdaluje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci se něco dozvědět o Varšavským povstání. 2.) S pionýrskou družinou jsme si často hráli na osvobození. (Byla jsem Marusja a všem jsem dávala. – První pomoc, debile!). 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (21.08.2015)

Úvodom lacné, miestami pre-emotivované, ale vcelku nie až také, že by mi to doslova vadilo. Snímok ale drsný a pravdivo surový. Miestami som bol až prekvapený, čo sa týka krvy a efektov s ňou spojených! Bratov poľských mám rád, cením snahu a čo do toho obetovali. BTW vizual a efekty fakt na naše pomery top, preto trochu prižmúrim očko:)! Nazdar (17.02.2015)

Nekonzistentní mišmaš. Zejména vizuální stránka, byť řemeslně dobře zpracovaná, je v případě tohoto filmu velmi kontraproduktivní, neboť ty nejvýraznější speciální efekty jsou využívány značně necitlivě. Na jednu stranu se mi líbí, že se autoři snaží měnit určitou zažitou představu, jak by měl „hodnotný“ film o 2. světové válce vypadat. Ale kupříkladu zpomalovačky doplněné o pochybné cajdáky jsou natolik nevhodné a samoúčelné, že celý snímek perfektně pohřbívají (a ano, tolik kritizovaná scéna polibku mezi zatáčejícími kulkami je vysloveně trapná). K tomu přihoďme patetický, plytký příběh s nespočtem telenovelových zvratů, celé to roztáhněme na přestřelené dvě hodiny a hle – promarněná šance na hollywoodský trhák z Evropy je na světě. (25.09.2015)

Mám rád narušení současných představ o tom jak má vypadat „správný“ snímek z druhé světové války, proto vznik této moderní verze kvituji s povděkem. Je fakt, že Komasa měl velmi dobře našlápnuto a pokud se mu něco daří, je to zejména skvělá řemeslná stránka. Peníze do něj vložené jsou rozhodně vidět. Je to současné, cool a docela slušně se tomu daří být sexy v té vše špinavosti. Jenže samotná kostra, tedy milostné drama mezi ruinami, nemá dostatečnou sílu aby celé ty dvě hodiny utáhlo. Navíc v některých scénách (v traileru přítomné líbanky mezi kulkami) působí až sebeparodicky. Závěr je pak příliš zmatečně odvyprávěný a chybí mu ten správný tah na branku, přičemž atmosféru dohání samoúčelnou, a leckdy překvapivou (tank), brutalitou. (10.05.2015)

Tak mám takový pocit, že nám zbytku Evropy páni poláci asi brzy, na filmařské půdě, řádně natrhnou prdel! Protože jak už jsem zmínil u Jacka Stronga, kterého jsem sledoval v němém úžasu, tak jediné polské výtvory (4 z tanku a pes, Sexmise) se moc za kinematografii považovat nedali a teď tohle? Pár dní na to, dostanu pod ruku tohle Město 44 a s úsměvem, nedbaje kamarádova vysokého hodnocení, mám svou jistotu, že si Polský film opět zavřu do škatulky odpad a ono je to úplně obráceně?! Tak především to muselo stát strašné prachy a bylo by to dost i na Amíky o tom není pochyb! Válečné scény, destrukce, kulisy, výprava to vše velice silně cinká zlaťáčky a určitě nejde o jednu převrhlou tramvaj a pár muzejních tanků! Tohle povstání si za kamerou někdo pořádně užil a mně už je teď jasné, proč jsem před úvodními titulky sledoval 5 ti minutový výčet sponzorů filmu. Precizní, jak do triků, hudby a v neposlední řadě obsazením, naprosto drsně a autenticky vyobrazené hrůzy války a krutost nacismu. Osobně mít vedle sebe při sledování filmu Němce, tak mu snad ukopnu hlavu :-) Nečekaně vynikající film, jehož kvalitě se vyrovnává jen velmi málo konkurentů a zástupci žánru z Čech, budou při srovnání působit jako němý film s doprovodným rozladěným piánem! :-) (26.02.2015)