Stážista

Dnes jsem při repríze přidal filmu hvězdičku a učinil jsem tak téměř proti své vůli. Snímek totiž obsahoval příliš mnoho mnou neoblíbených položek, jakými jsou například: slaďoučké dětičky, přehnaná naivita, klišoidy, patosoidy a Anne Hathaway. A byla to právě Anne Hathaway, která se mi postarala o nevšední zážitek, protože šlo o její druhou roli, při které jsem nepociťoval silnou nechuť a náběh na kopřivku. První rolí byla Bílá královna z Alenky. A i přes výše zmíněné nedostatky u mě dnes jasně převládl pocit, že se Nancy Meyers pokusila natočit lidsky milý film, a za sebe můžu konstatovat, že se jí to v zásadě povedlo. / Poučení: Nikdy není pozdě. (08.06.2022)

V podstate, hnusia sa mi filmy, podobné tomuto tu, nemôžem si pomôcť, nemohol som vystáť, tento otravný film, otrávenej a znudenej, Nancy Meyers ! Konečne - De Niro, si zahral v niečom „normálnom” , lebo si v súčastnosti, vyberá tak debilné úlohy, až to nie je pekné ! Anne Hathaway, mi poriadne liezla na nervy, ale najviac sa môže pýšiť titulom - ‘piť krv’ , sentimentálna, N. Meyers, ktorej štýl, zatracujem ! (04.02.2016)

Moje očekávání rozhodně nebylo vysoké. Na nějaké hodnocení už kašlu delší dobu, a abych byl upřímný, díval jsem se asi jen kvůli Robertovi. Možná kvůli jeho zašlé slávě a možná taky, že jsem já naivní a důvěřivý tvor čekal jeho zmrtvýchvstání z popela. Ani ne, co se týče jeho herectví, jež je pořád na vysoké úrovni, ale spíše štěstí na filmy, které se mu poslední dobou vyhýbá mílovým obloukem. Čekal a zase se nedočkal. I když je Robert pořád dobrý, prvních třicet minut slušných, nestačilo to. Čím, víc se na obrazovce objevovala Anne a ten její naprosto šílený úsměv, měl jsem sto chutí si pustit plyn, nebo tenhle film hodit z okna. Samozřejmě, že jsem vyměkl a ve výsledku jsem se dočkal pouze další z mnohé řady, mdlých, předvídatelných a podprůměrných, amerických komedií. Je mi jasné, že už se dalšího Taxíkáře nedočkám, nicméně aspoň jednou za čas by to něco slušného chtělo. Už jen vzhledem k téhle herecké legendě….. (26.01.2016)

Troufám si tvrdit, že Nancy Meyers je větší zárukou kvality, než jakou byla Nora Ephron. Ben není žádný nervózní dědula, který by měl umaštěné vlasy, zmačkanou košili a vrcholem jeho dní by bylo křičení na hlučné sousedy nebo krmení holubů v parku. Ovdověl a zjistil, že „veškerou“ zábavu už zkusil a potřeboval by nějaký nový impuls. A jelikož má bohaté obchodní zkušenosti, nasedne do moderní mladé firmy s módou, která si získala respekt za pár měsíců a kterou vede ctižádostivá workoholička Jules (které se to ale naopak sype doma). Právě dobrosrdečný gentleman Ben se stane jejím asistentem, později spíš mentorem, který jí dává rady, jak zkombinovat výchovu roztomilé dcerky, manželství a snovou práci. A tím, jak je příjemně retro, pomáhá do života i současné twitterové generaci, která netuší, proč by měl muž nosit kapesník. Je to milé, je to inteligentní, je to nekomplikované. Ostatně jako veškerá tvorba Nancy Meyers. Vlastně třecím vrcholem je nevěra jedné z vedlejších postav a pohledy závistivých matek z pískoviště, které nepřejí úspěšným ženám. Jinak mají všichni jen ty nejlepší úmysly, jsou dokonale upravení, mají honosné domy, jezdí v luxusních bourácích. A všichni jsou na sebe milí, chápaví, všichni se milují, objímají, podporují.. a je jen na divákovi, zda to Meyersové týmu ZNOVU zbaští. Já ano, a nestydím se za to. Opět těší skvělým castingem, brilantně napsanými dialogy a příjemně pohlcující atmosférou. Je to takový ten feel-good kousek, kterému se dá vytknout jen máloco (možná slabší rozjezd, možná lepší péče s vedlejšími postavami, možná pitomé sexuální momenty, kterých nás neušetřila ani v předešlé komedii Nějak se to komplikuje – tady erekce po pracovní masáži). To, že v romantické komedii chybí nějaká zásadní romantická linie, vůbec nevadí. Není to žádná psychologická sonda do života moderní ženy, je to pohodový kus, který bude těšit i za deset let. To mi věřte. (27.12.2015)

"Nezastaví se. Nespí. Nikdy jsem ji neviděl jíst." To je tedy starostí o nadřízenou. Já jsem se vždycky těšil na okamžik, až jednou nebudu muset vstávat do práce, přičemž státní pokladna nenechá můj bankovní účet zemřít hlady. Jenže moudrou hlavou moudře kývající důchodce Ben mi ukázal, že čekání na souboj se Smrťákem se dá zpříjemnit opětovným zařazením do pracovního procesu. Takže iluze je v háji, nařizuju dva budíky, žehlím kvádro, připravuju hadrový kapesník a čekám na to, až nějaká technologicky vyspělá společnost bude potřebovat služby dinosaura, jehož první kalkulačka se dodnes nenaučila odmocňovat. (05.11.2015)