Správná dvojka

1. série - 60% - Projekt, který se Matthew Perry snažil dostat na obrazovky údajně dlouhé roky, nakonec působí trochu smutně. Je totiž i vzhledem ke svému téměř padesát let starému předobrazu kompletně oldschoolový, kvalitativně proměnlivý, ale hlavně zapomenutelný. Alespoň pokud všechno nebere do ruky ústřední dvojka. Jejich dokonalý timing jakkoli triviálních gagů dovede i tu nejočividnější linku k divákovu úsměvu a právě díky nim se tak vyplatí do jednoho rušného bytu zas a znovu vracet. Problém je ovšem u vedlejších postav. Když se do popředí dostanou Dani nebo Emily, je to pořád ještě docela fajn, ale třeba scény s Royem nebo Murphem už jsou občas na hranici utrpení. Na další epizody se přesto docela těším. Lennonovy věčně vytřeštěné bulvy nebo Perryho křečovitý úsměv se nemají šanci omrzet, byť tentokrát ve formě jednorázového nenáročného odpočinku. 2. série - 50% - Oněch deset procent vyjadřuje hlavně jednu věc. Je jí onen drobný, ale bohužel o to palčivější rozdíl mezi loňskou příjemnou staromódností a letošní zbytečnou zastaralostí. Vtip funguje už pouze v přímé interakci Felix-Oscar a nebýt přítomna spolehlivá Teri Hatcher, odstřelím druhý rok nového Podivného páru ještě níž. Aby sympaťáci jako Wendell Pierce nebo Yvette Nicole Brown působili, že nedokážou podat sebebanálnější hlášku, to už je vážně umění. 3. série - 40% - Na stejné vlně jako minulý rok. Opakuje se jak to lepší, tedy nepřekvapivě kontrast hlavní dvojice, tak to horší, tedy nijakost všech ostatních. Bohužel se občas dostaví i okamžiky čiré trapnosti, protože několik epizod (koukám na vás, tučňáci) postrádá sebemenší pointu nebo náznak prachobyčejného humoru. Průměrné hodnocení tak seriálu zachraňuje jen a pouze můj respekt k Perrymu. Zrušení je pro tuhle partu kýženým vysvobozením. (30.05.2015)