poster

Mžitky

  • Polsko

    Powidoki

  • Slovensko

    Odrazy

    (festivalový název)
  • USA

    Afterimage

    (festivalový název)
  • Kanada

    Afterimage

    (festivalový název)

Životopisný / Drama / Historický

Polsko, 2016, 98 min

Komentáře uživatelů k filmu (21)

  • verbal
    ****

    Andrzej niestety trzasnął v kalendarz. No przedtem jeszcze posmerfował świetny widok, zostawiajoncy zajebiste Powidoki. A bezprecedentní lingvista, který přeložil postobrazy, reflexe nebo odrazy vjemů jako Mžitky, by měl tu domácí bramborovici (aka Wodka wyborova), poté bývají fuckt mžitky jaxviňa, okamžitě přestat chlastat, než jednou udělá třeba z Popierdolenia Ochablé genitálie nebo tak. Popiči a sympatický festiválek Kino na hranici, šestidenní maratón českých, polských, maďarských (dolnouherských) a maďarských (hornouherských) filmů, během kterého můžete udělat solidní mezinárodní bordel, když si pár zkurvených čecháčských hipsterů pošikanujete v Czieszynie místo v Těšíně, po mě hodil ochutnávkou, a jestli mají na skladě podobné widoki, bude rozhodně stát za to nechat si oplechovat prdel a skáknout se kulturně vybít. Navíc má 19. ročník ve znaku horizontální kundu, a to je fuckt lákadlo! Tenhle Endy byl opravdu frajer! Běžný geront má v devadesáti problém udržet moč a vzpomenout si, proč mu ten zasraný Němec zase udělal na kapesníku uzel, ovšem Wajda si v pohodě dokonale vybavil i začátky budování lepších zítřků a s nonšalantní lehkostí udržel pohromadě výpravně precizně vymazlený a bezútěšně hutně atmosférický spektákl o tom, jak vláda lidu a socialistický realismus utýrali chudáka avantgardního invalidu a jednoho z nejvýznamnějších polských štětců. Úžasnou dobovou patinu a mistrovskou režii dokresluje i famózní Linda, kterou až podezřívám, že si kvůli roli nechala opravdu uříznout nohu. Prostě dokonalá tečka za fenomenální kariérou a důstojné rozloučení před odchodem režírovat červy.(29.3.2017)

  • Enšpígl
    ****

    Poslední film fenomenálního Andrzeje Wajdy mě naprosto rozsekal. Střet hrdýho talentovanýho člověka s ubohým a zákeřným totalitním komouštvím mělo totiž hned dvojí emotivní tok, jednak přes hlavní postavu malíře Wladyslawa Strzeminskiho a jednak přes jeho dceru, právě skrz její osud jsem cítil ještě větší beznaděj a současně obdiv jak se s tím nedospělá holčina vypořádává i když takový dění by poslalo k zemi i životem protřelého mazáka. Naprosto mistrovský výkon předvádí Boguslaw Linda vůbec netuším jak dlouho cvičil beznohost, ale mám dojem, že až ho uvidím zeptám se, kolik ho stála protéza. Syrový, typicky polsky odvyprávěný (rozuměj bez dialogového balastu ) příběh plný zkurvený reality minulého století v zemích, kde vládli komoušský zkurvenci.(30.3.2017)

  • gudaulin
    ****

    Kloubouk dolů, Mžitky jsou víc než jen důstojným rozloučením s neuvěřitelně dlouhou, plodnou a úspěšnou tvůrčí kariérou nejvýznamnějšího polského filmaře Andrzeje Wajdy. K tomu, co dokázal natočit na prahu 90 let, se převážná většina jeho kolegů nedokáže přiblížit v průběhu celé své tvorby. Jeho poslední snímek patří k tomu nejlepšímu, co kdy natočil, jakkoliv je znát, že v tomhle věku už nijak neexperimentoval a konzervativně sázel tzv. na jistotu. Každý záběr nicméně prozrazuje filmaře s jasnou představou, co chce a jak toho dosáhne, schopného pracovat s filmovým jazykem a především schopného vyprávět příběh a sdělovat informace o svých postavách obrazem. Ani stopa po typické užvaněnosti českých filmů. Wajda si vybral látku, která mu umožnila představit silnou, mimořádnou osobnost polských dějin a zároveň vypořádat se jejím prostřednictvím s faktem, že si sám ve svém mládí s režimem tak trochu zadal. Do konfrontace se systémem narozdíl od svého hrdiny zkrátka nešel, jakkoliv od začátku místní poměry a dobu převyšoval. České vyrovnávání se s démony nedávné minulosti většinou nebývá přesvědčivé a umělecky na výši. Wajdův obrázek přelomu 40. a 50. let, kdy stalinismus ve střední Evropě nabyl maximálního vlivu, je sugestivní možná i proto, že tu éru osobně ještě sám zažil. Polsko z těch časů je ve Wajdově vyprávění nevlídné, plné tísnivé atmosféry, není v něm místo pro optimismus, jen místy přežívá vzdor a ostrůvky lidské solidarity. Samostatnou kapitolou je výkon Boguslawa Lindy v hlavní roli, kdy podal tak fantastický výkon, že opravdu máte pocit, že si končetiny v zájmu role skutečně nechal amputovat. Poctivé 4* s tím, že budu ještě hodně přemýšlet, jestli za celoživotní zásluhy nenadělím Wajdovi i tu pátou. Zasloužil by si to. Celkový dojem: 85 %.(16.5.2017)

  • xxmartinxx
    ****

    Film frustrující dvojím způsobem. Jednak záměrně tou vtahující bezútěšností a nemožností se postavit režimu, jednak ale nezáměrně schematičností a odhadnutelností, s jakou to dělá, nebo možná i musí dělat. Každý záběr, každý motiv, vše je tak dokonale na svém místě, že se skoro Wajdovi člověk diví, že měl něco tak samozřejmého potřebu točit. Zvlášť když totéž stejně dobře už řeklo tolik jiných filmů. Jde ale určitě o pozitivní posun oproti Walesovi a rozhodl jsem se hodnocení zaokrouhlit nahoru. Možná i pro to, že Polákům závidím samozřejmost, s jakou dokážou to, na co se v Česku s vypětím všech sil zmůžeme jednou za X let. 3 a 1/2(20.5.2017)

  • WillBlake
    *****

    Vskutku mrazivé memento na rozloučenou.(20.4.2017)

  • Exkvizitor
    ***

    Schematismus, popisnost a dořečenost takřka socialisticko realistické intenzity (což je vzhledem k tématu filmu obzvlášť pikantní). Hlavou mi vrtá jediná otázka: Byla dcera hlavního hrdiny i ve skutečnosti robot? Ale vážně: Chybí tomu jakákoliv metafora, nadhled, rafinovanost - ba co hůř: autorský rukopis. Na jednu stranu je jistě obdivuhodné, že někdo dokáže na sklonku života natočit takový film. Na druhou stranu je to tak superslabý odvar toho, co Wajda točil ještě v 80. letech (nemluvě o vrcholech v letech 50. až 70.), že se člověk prostě neubrání smutku.(11.4.2017)

  • poz3n
    ****

    Polský umělec v područí doby a na pokraji sil. V určitých momentech nelze poslední Wajdův film nesrovnávat s Pianistou. Jenže zatímco Wladyslaw Szpilman je spíše zrnkem písku v soukolí válečných dějin, boj Wladyslawa Strzeminskiho se stává krutě osobním. Postupný útlak systému má vliv nejen na osud hlavního hrdiny, ale také na divákovo emoční prožití celého filmu. Ten tak nevědomky vstřebává všechna příkoří, až si uvědomí, jak moc se ho najednou dění na plátně dotýká. A v tom vidím jednoznačně největší sílu Wajdova snímku. Zdánlivě komorní příběh, který ve zpětném pohledu dosahuje antických rozměrů. Kdyby každý velký režisér odcházel s podobně kvalitním dílem, nezbývalo by se než klanět. Linda je pan herec. 7/10(15.4.2017)

  • Dzeyna
    *****

    Polsko to opět zaseklo přímo tam, kam by to měl zaseknout naprosto každý. Andrzej Wajda zemřel v Krakowě v den, kdy jsem tam byla, takže pro mě celkem srdcovka.(20.6.2017)

  • snaked
    *****

    Působivé. Takřka bez výhrad. 4-5(4.5.2017)

  • yakoob
    ****

    Ta doba byla opravdu šílená, nechtěla člověka zničit rychle fyzicky, ale pomalu a psychicky...Wajda uchopil téma tím nejsyrovějším způsobem, kdy pozorujeme nejenom osud jednotlivce, ale také dopad na jeho známé, rodinu...Dává vlastně zrcadlo celé společnosti...No a samozřejmě dobře propracovaní komunističtí pohlaváři tomu dávají ten protipól a drama (až to ve mně vyvolává takovou tu touhu po spravedlnosti)...Po dlouhé době Linda opět v ne-gangsterské roli...Každopádně film o člověku, který dělal to, čemu věřil...(24.1.2017)

  • NinonL
    *****

    Boguslaw Linda je Pan Herec a doufám, že za tuto roli bude sklízet ceny široko daleko. Film je to skvělý, hodně temný a depresivní, čiší z něj bezvýchodnost a boj s větrnými mlýny. Talentovaný malíř a oblíbený profesor je systémem vláčen do totálního vyčerpání a smrti. SPOILER !!! Následkem zranění z První světové války neměl jednu ruku, nohu a neviděl na jedno oko. Vyučoval teorii umění a vidění světa, které se neshodovalo s novým socialistickým realismem, proto bylo mnoho jeho malířských a architektonických děl režimem zničeno. Poslední film Andrzeje Wajdy je podle skutečných událostí.(20.5.2017)

  • Idego
    ***

    Příběh vzdorujícího člověka drceného režimem byl zpracován už tolikrát, že bez nějaké přidané hodnoty je sám o sobě už docela nudný. Tuto přidanou hodnotu ale Mžitky postrádají. Nerad bych jakkoliv umenšoval utrpení statisíců lidí jako Strzeminski, ale ten film je prakticky skoro až instruktážním videem z učebnice tajné policie - rebela vyhodit z práce, vykázat z veřejného života, nechat živořit. Všechno jde jak na drátkách a všechno jsme to už viděli. Strzeminski s patosem Polsku vlastním otevřeně vzdoruje a potom se až naivně pohoršuje nad následky. Emoční rovina filmu je prostě nesmírně prvoplánová a povrchní. Mladý student nucený okolnostmi veřejně hlasovat proti svému svědomí dovedl v 15 sekundách vzbudit větší empatie než Strzeminski za celý film. Ve výsledku Mžitky neurazí, ale ani nepotěší.(28.5.2017)

  • ibeh
    *****

    Syrové a pravdivé od začátku až do konce. Mělo by být promítáno v rámci výuky studentům středních a vysokých škol, protože snahy o navrácení totalitních režimů s despoty v čele jsou nyní celosvětově velmi silné. Poklona panu Lindovi za jeho náročný herecký výkon, který zahrnoval ztvárnění hlavního hrdiny fyzicky výrazně hendikepovaného. Wajda bez kompromisů, čestné ukončení jeho tvůrčího života.(29.3.2017)

  • ZkuKol
    *****

    Wanda se rozloučil s plnou parádou. Formanovske téma v podání polského Mistra.(28.3.2017)

  • MurielRezek
    *****

    Nesmírně působivý film jako mrazivě klidná obžaloba stalinské totality. Příběh pronásledovaného umělce, který se nedal zlomit a který bojoval za důstojnost a přežití. Z úžasných atmosférických scén a obrazů, zkombinovaných s hudbou Andrzeje Panufnika, mně opravdu naskakovala husí kůže. Smekám před brilantním výkonem charismatického Bogusława Lindy v hlavní roli. Poslední snímek A.Wajdy je vskutku mrazivě tichým mementem šílené doby, tyranského režimu, který ničil lidské osudy, zlovolně zasahoval do života lidí a tvorby svobodomyslných umělců.(4.4.2017)

  • JohnyD
    ****

    Posledný film Andrzeja Wajdu (Katyň) o strete slobody a vnímaní sveta jednotlivca, ktorá tvrdo narazí na komunizmus v povojnovom Poľsku. Systém, ktorý vás postupne pochováva za živa pred očami vašich najbližších, kde vám nikto nechce pomôcť. Skvelá sonda a zrkadlo doby nie až tak dávno minulej. Človek si stále nedokáže vysvetliť tú ostalgiu a želaní si návratu do tej doby od niektorých ľudí v súčasnosti. 8/10(8.3.2017)

  • tammsin
    **

    Nic zajímavého, nic nového. Jinými slovy, jak je vidět, silné a do určité míry vlastně stále aktuální téma není samo o sobě zárukou dobrého filmu. Hlavní postava je nesympatický krkavčí a zjevně poněkud asociální otec (oficiálně umělec, patrně má být vnitřně rozervaný a to nejen s ohledem na nastávající éru), který je obklopený neustále usměvavými studenty (ti se navíc usmívají opravdu téměř neustále a téměř neustále je jejich úsměv k uzoufání nemístný až debilní). Nedozvíme se ale téměř nic o minulosti a například o zraněních umělce, což by případně mohlo alespoň trochu vysvětlovat jeho netečný postoj téměř vůči všemu, vyjma komunismu a malířství, ale včetně své dcery, a nemáme vůbec možnost se s danou hlavní postavou ztotožnit. A dále je tu právě jeho dcera, dívenka v červeném kabátku, která má v životě pekelnou smůlu a i když je vlastně dítě, tak je jedinou postavou filmu schopnou se o sebe postarat, jednající racionálně a vzbuzující sympatie. Film se neuvěřitelně vleče, je nudný, nezajímavý a nedobrý, prostě stejně jako komunismus, proti kterému chtěl asi „probouzet“. Za mě se to ale bohužel nepovedlo. Škoda.(4.5.2017)

  • Perr
    ***

    Povedený film se silným tématem na 3,5*, bohužel film se snaží v poměrně malé stopáži toho hodně stihnout a tudíž i k větší uspěchanosti mě úplně citově nazasáhl(4.4.2017)

  • CharlotteHo
    *****

    Naprosto úžasné, svěží a přitom tak náročné dílo! Musím říct, že tento film krásným a opatrným zbůsobem ukazuje, jak bývalý režim lámal lidské charaktery a ničil lidské duše. Jak za živa těch pravých umělců, ničil umění a snažil se ho vymítit. Do teď nechápu, že někteří lidé stále žijí s černou páskou přes oči...(2.4.2017)

  • Gregor_Samsa
    ****

    V tom filmu není moc naděje – spíše je to takový bez emocí podávaný sešup z předkonce ke konci; na pilu netlačí, ale o to více emocionálně působí. Snad proto, že hlavní hrdina je (navenek) klidný, nehysterčí, neblázní; jen sleduje, co se mu děje s jeho životem. Působivá, melancholická, pravdivá a hodně silná studie toho, co se (silným) jednotlivcem dokáže režim – jak domlít lze jeden už hodně předemletý život... [80%; 2017-04-15 Kino Světozor](18.4.2017)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace