Johnny English

Na rovinu: Johnny English je asi nejmizerněji napsaná britská komedie, jakou jsem za poslední léta viděl. Bez legrace. Doslova BEZ LEGRACE, protože tu tam svou účastí dodal až Rowan Atkinson a nebýt jeho, nebylo by co komentovat. Zato je nad čím lamentovat, protože skutečně vtipných míst je poskrovnu a většina z nich je buď jen tak letmo nahozená nebo je režisér nedokázal patřičně vypíchnout. Ufff. Tak a teď si povíme něco o tom, jak může jeden schopný komik zachránit veskrze odepsaný film. Rowan Atkinson natočil počátkem devadesátých let sérii reklam na kreditní karty. Vystupoval v nich v roli protřelého špiona, starého mazáka, který poučuje mladšího kolegu, jak se má agent v té které situaci správně zachovat. Načež se vždycky fenomenálně ztrapnil a něco rozbil, jeho kolega vytáhl kreditku a uhradil škodu. Šlo jen o kratinké televizní black-outy, ale bylo z nich jasné, že představitel pana Beana a Edmunda Blackaddera má ještě třetí tvář a ta že by stála za podrobné přezkoumání. Takže přišel britcom "Tenká modrá linie" s postavou inspektora Fowlera a nakonec definitivní podoba: Johnny English. S Beanem má společnou dětinskou touhu po dobrodružství a nepraktičnost, s Fowlerem sklony k zasvěcenému mentorování a přeceňování sebe sama. Ze všeho nejblíž má ale ke starému dobrému inspektorovi Clouseau Petera Sellerse. Princip je naprosto stejný. English zpravidla nasadí výraz "teď vás mám všechny v hrsti", pustí se do sebechvalného projevu a když už se zdá, že víc se ani zesměšnit nemůže, přijde POINTA (např. scéna na hřbitově). A to, že Atkinson dokázal vykřesat tolik srandy z tak slabého materiálu, si zaslouží 60% (04.11.2005)

Žabožrout ověšený anglickými korunovačními klenoty? To nesmí britská tajná služba NIKDY dopustit..! Těch opravdu vtipných scén je tu poskrovnu (např. narušení pohřbu), což lze vedle nenápaditosti klást především za vinu nevhodnému využití Atkinsona. Ten se sice umí brilantně pohybovat po obou koncích spektra inteligenčního kvocientu (takřka němý zaostalec Mr.Bean bavící mimikou a situačním humorem vs. sarkastický chytrák Černá Zmije, útočící na bránici svým rozeklaným jazykem štiplavého vtipu), ale jakmile se po něm vyžaduje něco mezi, málokdy to zafunguje. Na druhou stranu, kdo jiný by měl hrát nejlepšího agenta jejího veličenstva, než ten, kdo jí kdysi uštědřil naprosto ukázkové čelo. A navíc, pořád lepší, než Lazenby.. (08.02.2011)

Pro nekritické skalní fanoušky Rowana Atkinsona může být, ale pro diváka, který hledá dobrou parodii na bondovky, u níž by se doopravdy zasmál a nejen pousmál jednou za půl hodiny doporučuju prvního Myersova ŠPIONÁTORA. Je mnohonásobně vtipnější, má daleko lepší muziku a více známých herců a cameo rolí. Tohle je dobré tak pro malé děti. Film o kterém beze zbytku platí, že trajler je lepší než celý film. (18.07.2003)

(slabé tri) britský humor mám veľmi rád, oveľa radšej, ako ten americký, no tuto to nezafungovalo, johnny english nie je ako postava až taký výrazný a špecifický - v šarme a výstrednosti ho hravo porazí austin powers, v "nemehlovstve" a trapasoch inšpektor clouseau, a tak má english jediné šťastie, že bol obsadený veľmi talentovaným, zručným a vtipným komikom - rowan atkinson mimikou a časovaním tých mála fórou zachraňuje inak prekvapivo nudný scenár, pri ktorom sa doslovne musíte prenudiť prvú hodinu, aby ste sa aspoň trochu pobavili na záverečnej sekvencii korunovácie - no aj to len vďaka atkinsonovi. inak naozaj sklamanie a nevyužitý potenciál, čo sa týka ešte obsadenia: dal by som viac imbruglie a menej malkovicha a bolo by to ideálne. (29.08.2011)

Je to za 4, ale je to o fous...přeci jen momentů, kde jsem se opravdu za břicho popadl, by se dalo spočítat na prstech jednoprsté ruky. Bráno globálně, spíše jsem se snímkem nenápadně proplížil s lehkým úsměvem na rtech (a to také samozřejmě není málo). Atkinson mi i v nehloupé poloze sedí, jeho výrazný akcent zbožňuju, herecky má rozhodně navíc než jen poskakovat před zrcadlem a dokáže utáhnout každou scénu s nadlidským PŘEHLEDEM. Vážnost v obličeji ála Jistě, pane ministře v kontrastu s vyplazovacími Beanovskými prostřihy tvoří vrchol britského humoru. Suššího než Sahara a ostřejšího než nůž vražený někomu do třísel. Velkým zklamáním je pro mě Natalie Imbruglia, příjemným naopak úděsná francouzština Johna Malkoviche :). Scénář je chytrý až běda, kamera je velice komorní (osobitá), film má to správné tempo a vůbec to všechno odsýpá, že člověk ani nepostřehne, že je o 100 minut starší. Celkově si Howitt drží stále laťku relativně vysoko a Atkinson by se naznačeného směru měl rozhodně držet... (18.04.2003)