The Ghazi Attack

Je pravda, že treba si uctiť hrdinov indického národa. Ale tento, že vraj pravdivý príbeh je podaný aj iným, ako sú Indovia to vidia inak. Aby lietali torpéda okolo poškodenej ponorky, ako kotúľajúce gule jedna za druhou pri bowlingu pomedzí panákov, ktorú naslepo presúval začiatočník je prisilná rozprávková káva. Fraškou sa dá nazvať odpálenie podvodnej míny buchotom a spevom osádky ponorky. A keby len to. (28.10.2018)

Což o to, natočeno je to velmi zdařile, ale proč mám pocit, jako bych se díval na indickou verzi německého velkofilmu z roku 1981 ´Ponorka´? Protože je to dějově, kromě prostředí, naprosto stejné? Nehledě na to, že tu jsou použity i scény z různých Hollywoodských ponorkových snímků. Takže o co se tu jedná? O indický remake nebo o plagiát? To je fakt, který toto filmové dílo dosti sráží na kolena. Ale musí se uznat, že to Indové umí daleko věrohodněji, než hollywoodští tvůrci. Jejich remaky povětšinou nestojí za nic. (05.05.2017)

Na to, že táto téma mi nie je veľmi blízka, to bolo nadštandartne dobré. Krátka stopáž bez hudby, až na indickú hymnu. Snímok zachytáva historické udalosti v roku 1974 tesne predchádazjúce indicko pakistanskej vojne. V tomto bode sa snímok prekrýva s novo natočeným filmom Raazi, kde sú osvetlené udalosti predchádzajúce vyslaniu indickej ponorky na prieskum na základe informácii ktoré získala indická špiiónka v Pakistane. Zaujímavý film, silne nacionalistický, ale Indovia to už majú ten nacionalizmus nejako vžitý a treba priznať, že je to milé :-) (31.07.2018)

V prosinci 1974 ještě nebyli všichni Pákistánci v Londýně a tak bylo možné vést s Indií další válku. Obsah je trochu mimo, asi jej tradičně psal někdo kdo film neviděl. Ale to už je tu smutným zvykem. Pákistánská ponorka měla jako hlavní cíl zničit indickou letadlovou loď a nikoliv část indického pobřeží. Docela bych chtěl vidět jak torpédy to pobřeží ničí :-)!. Ponorkových filmů už pár bylo natočených a většinou šlo o podařené kousky. Pro nás válečníky mají tyto filmy svojí vlastní atmošku a je jedno zda se ponorka honí s torpédoborcem nebo druhou ponorkou... Stísněný prostor, neustálá možnost utopení, udušení či otravy po zalití baterií i fakt, že přes všechny přístroje někdy posádka koná prakticky po slepu dělá z těchto filmů často velmi napínavé a akční podívané. A pak ty honičky! Podobají se šachové partii mezi znepřátelenými kapitány kdy jeden se snaží tušit co dělá ten druhý buď také někde tam dole nebo tam nahoře na hladině... Chyba většinou znamá smrt celé posádky a tak je každý rozkaz opravdu dobře rozvažován... Už delší čas jsem z filmů od ponorek nic neviděl a tak jsem se celkem těšil na tenhle indický počin. Ponorka I-30 je celá dělaná na počítači a místy to bylo dost znát. Interiéry už byly krapet reálnější. Oba indičtí důstojníci byli charismatičtí a to samé musím přiznat i pákistánskému kapitánu ponorky. Naháněčky byly celkem napínavé, samozřejmě ten závěr byl maso... Každá ponorka a platí to už od druhé světové veze pro nouzové případy i kyslíkové přístroje, takže hodně pochybuji, že je tahle v roce 1974 nevezla. Takže závěrečná hero scénka byla dost zbytečná. Samozřejmě a už to zde častokrát padlo v jiných komentech je to značně nacionalistické. Na stranu druhou musím uznat, že film byl skoro oproštěn od indického afektovaného přehrávání a tentokráte tym nebyly ani tance a zpěvy jak správný bollywood vyžaduje. Vlastně zpěv tam byl, ale to mělo svůj účel. Pokud to mám nějak shrnout, kdyby se méně přitlačilo na nacionalistickou strunu, patos a přitlačilo se u grafiků při animacích mohlo to být docela milé překvapení. I tak dávám za odvahu za tři torpéda! * * * (11.08.2017)

Tvůrci si vzali za úkol, že zpracují jednu z částí Indicko-Pákistánské války z roku 1971. Vzhledem k tomu, že si vzali část týkající se ponorek, tak provedli podrobnou přípravu - podívali se na několik filmů o ponorkách (minimálně viděli The Hunt for Red October, pravděpodobně Das Boot a možná velmi možná ještě viděli Wing Commandera). Od každého si vzali něco a následně natočili tento film. Výsledkem je zvláštně zastaralý film - ne technologicky, ale způsobem vyprávění - ať už jde o extenzivní používání textových vysvětlivek (extrémní úvodní monolog s varováním byl fantastický), dialogů (pokud tedy titulky nelhaly), digitálních efektů (ty byly snad ještě horší než u toho Wing Commandera a ten je přece jenom z roku 1999), apod. Herecké obsazení bylo solidní (i když ani jednoho z herců jsem předtím neznal), Kay Kay Menom jako Sikhský kapitán je vynikající, Rana Daggubati jako jeho zástupci je o trochu horší, ale pořád velmi zábavný a Rahul Singh jako pákistánský kapitán byl správně sveřepý (i když mne chvílemi zneklidňovalo, že mi připomínal Ilju Racka). Stopáž je na indické poměry milosrdná a dobře využitá. Kdo překousne notnou dávku nacionalistického patosu, dostane solidní firm o ponorkách, který se sice zdaleka nemůže rovnat svým předchůdcům, ale stále se jedná o zábavné dílo. (25.02.2018)