Vodník

Druhá nejslabší (po Případu pro exorcistu) z volné série detektivek Detektivové od Nejsvětější trojice, ten rádobyumělecký motiv vodníka, prolínající jak do vizuálu (plus hraní s barvami), tak i do děje, byl z mého pohledu dost prkený, zbytek mírný nadprůměr... Nutno ocenit dekorace a kostýmy, obecně dobrý pokus o navození dobové atmosféry a reálií 80. let...a samozřejmě významovou rovinu - problematické vyrovnávání se s komunistickou minulosti a její prorůstání do porevolučních časů a dneška... (08.04.2019)

Zbytečně rozvláčné spíše vztahové drama, než detektivka. I když nemám tímto způsobem vedené vyšetřování ráda, dodívala jsem se, protože už v polovině první části jsem si pro sebe určila vraha a čekala jsem do konce třetího dílu pro ověření, jestli se moje podezření potvrdí. A ono jo. Myslím, že snímku uškodila nejen průhlednost, ale i rozvláčnost a týdenní odstup ve vysílání jednotlivých dílů, kdy už jsem po předchozí části příběhu musela zapátrat v paměti. Škoda, protože herecky, výpravou a originalitou zpracování to nebylo na dnešní tvorbu tak špatné. (17.04.2019)

DoNT4 Já na to přijdu Pavle. Třeba jen proto, abych té zrůdě co to udělala mohla jít na hrob a říct jí, že o tom vím. Výrová prakticky sólo vyšetřuje 30 let starý případ dekapitace nemluvněte cirkulárkou. Jedním z podezřelých je místní vodník... Sýkora pokračuje v sycení své série o olomouckých fízlech novými prvky, jímž jsou v případě Vodníka především značné časové rozpětí mezi zločinem a pokusem o objasnění a bezmála nadpřirozený rozměr. Tauš, který pojal svou účast v DoNT na rozdíl od Hřebejka jako možnost plně se realizovat, staví na baladickém potenciálu předlohy. Srovnání s též skvělými Modrými stíny (na něž odkazuje ve Vodníkovi stejnojmenným lynchovským podnikem, v němž se občerstvuje Výrová) dokládá, že eskapády kamery nejsou samoúčelné - od jejich využití v Modrých stínech se totiž značně liší. Styčné body jako využití architektury (stará vs rekonstruovaná budova vesnické usedlosti, nový, ale chladný open-space policejního oddělení; ulítlé vtípky, nabourávající hutnou atmosféru; pozornost věnovaná detailům, jako jsou dokonalé titulky) zůstávají. Až při srovnání DoNT3 a DoNT4 jsem si naplno uvědomil, jak velkou roli v efektivitě jednotlivých dílů hraje hudba. Zatímco Hřebejk angažoval Kryštofa Michala (Portless, ex-Support Lesbiens) a René Rypara, který kupř. DoNT3 zamořuje trapnými variacemi na východoasijské motivy, Taušova spolupráce s Petrem Ostrouchovem nese podstatně zralejší plody. Vrcholem série jsou právě ty neexcentričtější prvky, které televizního diváka soudě dle komentářů zde spíše ruší - surreálné, snové výjevy modrý samet / zelený satén, 'vodník', policejní ředitel v kuchařské zástěře, trierovská cesta Výrové lesem. Nedokážu posoudit, zda jde o Sýkorovu či Taušovu invenci, který jen využívá, co předloha skýtá, nicméně Hřebejkovy příspěvky jsou jich ke škodě výsledku spíše prosty. (26.11.2021)

Já si sice taky pamatuju něco třicet let zpět, ale jsou to spíš střípky/záblesky a musí mi k tomu pomoct někdo, kdo u toho byl se mnou. Tady se poměrně velká skupina lidí tváří, že si pamatujou přesný detaily události desítky let zpět, přitom bylo evidentní, že se na to snažili zapomenout a od tý doby se spolu neviděli. Takže z tohohle úhlu pohledu mi to přišlo trochu nevěrohodné, navíc ten začátek je fakt svým pojetím dost nesnesitelnej. Ale pak se rozjede slušná krimi, kde je podezřelej každej. Nakonec se vyjeví stará známá pravda, že všechno je jinak a závěrečná retrospektivní scéna s pachatelem je luxusním posledním kouskem do toho složitýho puzzle. Klára Melíšková opět bezchybná. (26.06.2020)

S hodnocením této série mám trochu problém. Námět mi připadal velice atraktivní. Seriál má místy výbornou atmosféru podpořenou podmanivým hudebním doprovodem. Koukal jsem na to rád. Napětí a touha diváka odhalit viníka je místy dohnaná až do extrému. Ale… (spoilery) Všechno toto napětí končí hodně banálně. Celý film člověk uvažuje, kdo je z rodiny vrah, aby nakonec byl vrahem nějaký soused, o kterém je seriálu jen malá zmínka a jeho k motivace k vraždě je postavená na vodě. Stejně tak je člověk napínán 2,5 hodiny, co asi dělala slečna v té maringotce s dělníky tak zásadního, že to narušilo vyšetřování vraždy, a ejhle zase blbost. Její otec vehementně narušuje vyšetřování a hrozí žalobami, že jeho dcera před 30 lety ukázala frndu??? Některé scény jsou jak padlé na hlavu, kdy Melíšková se začne prodírat džunglí v kostýmku a lodičkách, jindy se v lodičkách dá na pochod mezi vesnicemi, jindy zase navštíví nějaký večírek na policejní stanici, jehož význam je mi ukryt. Melíškova mi zde obecně není moc sympatická, z jejích hlášek jsem místy dost rostl. Stejně tak s Krobotem, on je teď oblíbený, to chápu a asi do série patří, ale to jeho bezduché tlachání u rybníka byla ztráta 30 minut. Místy experimentální kamera dle mého do žánru nepatří. Co se týká žánru. Kriminálka to není, jelikož s kriminalistickými praktikami má málo společného, spíše pokus o takovou detektivku, pojďme se všichni sejít a povídat si kdo je vrah 2,5 (25.04.2019)