Modré stíny

Úvodní epizoda svou kvalitou navázala na předchozí sérii, což mě rychle připravilo o všechny naděje, s dalšími díly ale přece jen přišlo výrazné zlepšení, takže finálním výsledkem je závratné tříhvězdičkové hodnocení. Kromě problémů, které přetrvaly už od Případu pro exorcistu, přibyl katastrofální zvuk, za který by měl zvukař na nějaký čas dostat vlhkou celu, vodu a chleba (okoralý). V průběhu příběhu jsem konečně pochopil, proč se v příběhu vyskytuje postava Kristýny Horové a jsem za to rád. (09.09.2019)

Vůbec to není marné, konečně se někdo zbavil všech otravných detektivářských klišé. Solitérní detektiv, který jde proti pravidlům, je zobrazen jako řádný kokot, který narušuje souhru a namísto něj vyřeší případ společná práce sehrané party vedené ženskou. Hlavní kriminalistka navíc není žádná karikatura, ale profesionálka s jen lehce mateřským přístupem, kterým občas stmelí drobné trhlinky v týmu a většinou v klidu dokáže vyřešit i konfliktní situace. Přínosem je také, že se seriál soustředí hlavně na případ a až na pár výjimek neotravuje se soukromím kriminalistů. ____ Co mi ale vadilo příšerně, byl zvuk. Zvuky kroků a všechny ruchy rvaly ušní bubínky, stejně jako stereotypně omílaná muzika. Kdyby pilotní díl byl o brutální vraždě zvukaře, dala bych seriálu o hvězdičku víc. (29.10.2017)

Na české televizní poměry jsou Modré stíny až nebetyčně zajímavě natočené. A taky mimořádně divné a nevyrovnané, proměnlivou kvalitu nemají jen jednotlivé díly, ale jako na horské dráze jsem si připadal i mezi scénami. Kdy některé jsou skutečně silné, výborně zahrané i napsané, zatímco jiné jakoby vypadly z úplně jiné, o několik úrovní horší produkce. Právě tahle nevypočitatelnost mi zkazila druhou polovinu seriálu, protože je poměrně otravné užívat si určitý moment a zároveň se strachovat, co přijde po něm. Stejně tak je děj ve druhé půlce příliš přesycený dějovými linkami, které ve výsledku nikam nevedou, zpomalují ty zajímavější a na konci nijak nepomáhají ke katarzi (která zde podle mého do značné míry není). Všechny tyhle věcí přispívají k velmi zvláštnímu feelingu, který je celou minisérií prodchnutý. A v případě Modrých stínů hodně záleží na tom, jak na vás právě tento feeling zapůsobí, protože jsou díky němu v mnoha ohledech problematické, ale taky zajímavé a svým způsobem jedinečné. Nikomu bych se je asi neodvážil doporučit, ale za vidění určitě stojí. Protože něco podobného opravdu není na obrazovkách České televize k vidění každý den. (01.03.2016)

Jen bych chtěl zdejší koncesionáře upozornit, že podobné lapsy se občas stávají i u velké BBC. Z posledních let například hromada stížností na zvuk u Jamaica Inn a na obraz u Wolf Hall. Tak vám to tvůrci Modrých stínů ulehčili a můžete si zanadávat na obojí hned u prvního dílu. Jen doufám, že zůstalo u mailů na Kavčí Hory a nevolali jste kvůli tomu opraváře. (07.03.2016)

Ne a ne a ne. Nikdo mě fakt nepřesvědčí, že toto je nějaký umělecký projekt, že tomu nerozumím, že se tvůrci snažili o něco nového, neotřelého, originálního a snad i evropského. Na druhou stranu si nemyslím, že tak strašně to bylo natočeno bez úmyslu. Ale ptám se proč? Chabý příběh zbytečně natahovaný na čtyři díly, nelogicky jednající hlavní postavy, kde nejméně polovina z nich je za hranicí snesitelnosti, příšerný zvuk (doufám, že záměr), "novátorské" úhly kamery (doufám, že záměr), přesvícení scény, chabý výběr exteriérů i interiérů, nuda, slaboduchý závěr. Toho, co se mi v Modrých stínech nelíbilo je daleko víc. Líbila se mi snad akorát hudba. Tu jednu hvězdu dávám za to, že nemůžu stoprocentně tvrdit, že je chyba v tvůrcích, ale mé neznalosti filmové práce a "filmového umění". Strašně se mi to nelíbilo. (21.03.2016)