Motýlek

Ukázka, jakými změnami kinematografie za ty roky prošla. Novodobý remake se zbavuje všech zbytečných scén, které předchozí dílo jen natahovaly a soustředěnou režií se zaměřuje na to podstatné a rozvíjí nejdůležitější momenty a scény příběhu. S úctou k originálu, ale tento remake je z dnešního nostalgií nepřikrášleného pohledu daleko kvalitnější podívaná. Experimentálnější, napínavější a vizuálně prakticky bezchybná. (28.05.2019)

Natáčení rymejku něčeho, co je objektivně nepřekonatelné (jakoukoliv diskuzi v tomto ohledu nepřipouštím!), je asi stejně smysluplné, jako kázat El Padronemu Babišovi o slušnosti a morálce. Nicméně přestože původní verzi ze sedmdesátých let považuji za dokonalou, nedalo mi to, zhlédl jsem a musím říci, že výsledek vlastně vůbec není blbý. Jenže ač se Artuš a Freddie snaží opravdu velmi sympaticky, tak McQueena s Hoffmanem nahradit nedokážou a to platí tak nějak o všech aspektech filmu. Přesto bych normálně dával asi čtveřici, nicméně rozdíl mezi touto novotou a klasikou musí být vyjádřen výrazněji. (11.04.2019)

Charlieho Hunnama aj Ramiho Maleka mam rád. V remake-u Papillon mi však obaja prišli pomerne nezaujímaví. Bol som síce zvedavý, či/ako/kedy sa dostanú z väzenia, ale ich pokusy vo mne nevzbudzovali žiadne emócie. Jednou z najsilnejších scén pritom mohli byť dlhé roky na samotke, ktoré mali ukázať šialenstvo zapúšťajúce korene do mysle trestanca. Mal som však pocit, že to Papi zvládol bez sebemenších problémov. (21.03.2021)

Dlouho trvalo, než sem se odhodlal k tomuhle rejmejku. Jako originál je jeden z nejlepších "Vězeňských" filmů ever. O to mi asi trvalo dýl, než sem se na tohle mrknul. Co mě naopak lákalo hodně, tak ústřední dvojice- Hunnan a "Fredie" Malek. A můžu říct, že tihle dva sou fakt borci. Proradný jeptišky opět nezklamaly :o). Oproti původnímu filmu tohle dopadlo vlastně celkem dobře. Bylo tady víc akce a dobrodružství, ale na origoš tohle nemá, leč se tomu aspoň kousek přiblížilo... (26.02.2020)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)