A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 269)
Kubrickovo kultovní film, který pronikl už snad do všech aspektů kultury vůbec. Je to neuvěřitelné až nepopsatelné, co se 140 minut na plátně děje. Neotřelé scény (hlavně velmi zajímavě pojato vizuálně, interiéry připomínající dekadentní umění, šílené kostýmy) tvoří většinu filmu, podpořené velmi dobrou hudbou (variace na 9. symfonii je geniální). Kubrickovo filmové poselství je taky výborné a v současné době čím dál aktuálnější, ztráty svobod ve jménu "obecného blaha" jsou pro řadu dnešních politiků opět horkým tématem. Kubrick to pojal opravdu zajímavě, jsem rád za adaptaci knihy. ()
Je to krásně natočenej film plný násilí a nádherné hudby. Vývoj postavy Alexe deLarge je ohromující, jen je škoda, že to nezískalo žádnou cenu. ()
Nejkontroverznější film Stanleyho Kubricka. Malcolm McDowell v životní roli. Skvěle vystihnutá studie násilí s prvky satiry. ()
Tak tento kult u mňa ostane nenaplnený. Knihu mám na poličke a ešte som sa k nej akosi nedostal, film sám o sebe pre mňa ničím výnimočným nie je. Je to na mňa proste až moc uletené (pojem sci-fi mi k tomu filmu akosi nesedí), údajne ultranásilný obsah, ktorým publikum okolo filmu vytvorilo akúsi auru, bol možno kontroverzný v dobe svojho vzniku, s odstupom času však z tejto kontroverzity značne ubudlo. Zahrané a zosnímané je to síce veľmi osobitým štýlom, samotný obsah mi príde ako jeden veľký bordel (bordel ako neporiadok), ktorý mi bránil plne sa do filmu "zažrať". Čakal som viac ako som dostal, preto 3*. ()
Posolstvo Mechanického pomaranča je tak odvážne a rovnako aj drsne ukázané, že sa jednoducho nedá prehliadnuť. Film si zobral poriadne sústo, ale zuby si nevylámal, je tu toho poriadne veľa - dystopický svet budúcnosti, prichádzajúca totalita, morálna skazenosť, všadeprítomné extrémne násilie a extrémne spôsoby ako ho vyriešiť, politické manipulácie, kreatívne využitie klasickej hudby ako súčasť zápletky a neveselá predstava budúcnosti, ktorá má ďaleko bližšie k súčasnosti, ako by na prvý pohľad mohlo zdať. Výborné spracovanie, ale je tu jedno ALE. Pre priemerného diváka (akože mňa) je príliš experimentálny. Neviem, nepozeralo sa mi na to dobre a nedalo by sa povedať, že som si jeho sledovanie užil (asi príliš náročný žáner na sobotné popoludnie) a užívanie si asi ani nebol Kubrickov zámer. Celková pointa má riadne gule, z násilníka spravil režim obeť, ktorému sa všetci ospravedlňujú...Rozhodne stojí za zamyslenie aj dnes, takmer 50 rokov od premiéry, film je stále aktuálny a možno čím ďalej, tým viac. ()
Perfektní Kubrickova psychologická satira na společnost ve které se slušný člověk nemůže ubránit. Hudba, herci, motiv... Všechno super 👌 ()
Když chcete šokovat za každou cenu, ale za 20 let už není koho. Zůstane jen torzo. Chladné - nevtáhlo mě to. Obávám se, že film přitahuje pozornost z jiných důvodů, než z uměleckých. V rámci žánru za 3. ()
Miestami príliš zdĺhavé, spočiatku aj dosť nudné, niektoré scény zbytočne naťahované, bizarne poňaté spracovanie príbehu, postavy nesympatické (odmietam čo i len náznakom sympatizovať s násilníckym, primitívnym a úchylným buranom), čudné dialógy, záver nahovno. Posolstvo, nech už je akokoľvek prevratné, ma v tomto prípade nezaujíma. Ja chcem hlavne plynule odsýpajúci a pútavý dej – chvíľami som sa ho síce dočkal, väčšinou však nie. Napriek množstvu výhrad to ale celé pôsobí v kontexte roku vzniku akosi podivne nadčasovo (hlavne po vizuálnej stránke – prostredie, architektúra, neviem to ani vysvetliť). Práve preto udeľujem vcelku zhovievavé hodnotenie. Keby bol tento tzv. „skvost“ natočený povedzme o desať, pätnásť rokov neskôr, posudzoval by som ho prísnejšie. ()
Ocitáme se v budoucnosti, která nápadně připomíná 60. léta s prvky nadčasové módy (rok vydání knihy 1962). Alex a jeho milí mladí kamarádi mají velkou řadu koníčků. Znáte to, jak to chodí u omladiny...Poslouchají Beethovena, popíjejí mléko+, koukají na holky a rádi se procházejí na čerstvém vzduchu. No jen tak mimochodem u toho občas někoho zmlátí do bezvědomí, zavraždí, brutálně znásilní a nakonec okradou. Alex je jakýmsi pomyslným vůdcem téhle povedené party, takový Kája Mařík. Jeho kamarádům ale brzy dochází trpělivost, jelikož Alex začíná být trochu narcistní megaloman a oni jsou přeci taky lidé, ne? Oni si zaslouží něco lepšího a bez něho se jim bude žít lépe. Nezachovají se k němu příliš hezky a Alex vlivem náhlé a neblahé situace končí ve vězení. Ale to by bylo o ničem, kdyby nám příběh takhle skončil, že? Alex tedy podstoupí velmi nepříjemný experiment, který mu má "teoreticky" zabránit v jakémkoli násilí - a to i v myšlenkách či představách. Alex tak při každém záchvěvu vzteku začne trpět obrovskými bolestmi. I ohledem na celý postupný vývoj filmu je konec téměř příznačný. Neodráží pouze mentalitu společnosti ale také naší ochotu volit vždy jednodušší řešení. Film zaujme nejen vizuálně ale také hereckými výkony. Násilné scény jsou relativně bezzubé ale s ohledem na dobu vzniku to je pochopitelné. Závěr vygraduje stejně poeticky jako v knize, nese sebou úplně stejnou příchuť. ()
Ne, nemá to cenu. Zkusit stručně popsat to, co představuje celý snímek Mechanický pomeranč, prakticky nejde. Takto komplexní dílo, k tomu skvostně natočené a dost specificky zahrané, napsané, stříhané a vlastně téměř dokonalé úplně ve všem, nejde jednoduše definovat. To se musí zažít. Film, který má tolik vrstev, dokáže překvapovat zajisté i po desátém zhlednutí, ale v tomto případě si to nechám ujít. Ne že by snad nebylo o co stát, ale proto, že sledovat tento film je vážně velmi nepříjemné. Ono jde totiž o tak děsivý pohled, že kombinace veškerých smyslových vjevů spojených dohromady v člověku zůstane ještě hodně dlouho po skončení. Tohle totiž není obyčejný film, ale umělecký natočený zážitek na celý život a v podstatě i určitým způsobem mistrovské dílo. Nutno ovšem říct, že velmi, VELMI SPECIFICKÉ. ()
Nemám z filmu takový dojem, jaký bych asi měl mít. Alexovi půl filmu nevěřím (zejména s Biblí se zdá mimořádně pokrytecký) a i po propuštění ho nevnímám jako oběť. Přijde mi, že snaha ostatních o pomstu nesouvisí s prodělanou léčbou. Ano, sice se stane obětí politických her, ale to není oběť v pravém slova smyslu. Alexova proměna je fascinující, ale celkově se zdá, že směsice různých scén a žánrů jen obtížně funguje pospolu - Alexe celý film sledujete s chladným odstupem. ()
Mechanický pomeranč jsem četl pouze jednou, kniha ve mně však vynechala tak hluboké pocity, že jsem si ji zapamatoval. Když jsem si ji o 4 roky později vytáhl u maturity, nijak mně tolik času neuškodilo, ale naopak si myslím, že jsem knihu dokázal o to více ocenit. Teď jsem se po dalších hodně letech konečně dostal k filmu, a musím říct, že je to trošku jiné než jsem čekal. Srovnání s Osvícením a obrovskými rozdíly mezi knižní předlohou (King) a filmovou adaptací (opět Kubrick) se nabízí samo. Každý autor měl svou vizi a tu nějak přenesl ať už na papír, či na plátno, zvolil pro sebe důležité motivy a scény. Tento film je hodně multižánrový, "post-apo", komedie, "coming-out-of-age", zvrácený exploitation a drama. A přesto to zapadá do jednoho uceleného snímku. Jazyk, prostředí, kulisy a kostýmy jsou nádherné. Prostě sedmdesátkový náhled do budoucna. Podobně jako u knihy jsem zezačátku v slangu ultranásilníků netušil, po chvíli jsem však rozuměl všemu. Životní role Malcolma McDowella, jeho kostým zůstane v populární kultuře navždy legendární. ()
Génius Kubrick znovu zapracoval a znovu vzbudil skandál ( 2001 nudila, Dr.Divnoláska byl příliš nestravitelnou satirou, Lolita se svým sexuálním příběhem). Tentokrát zobrazením násilí a provokujícími sexuálními scénami. Přesto, nebo právě proto lze film zařadit mezi zlatý fond kinematografie. ()
Hrozná psychárna, ale dobře natočená. ()
Na můj vkus až příliš brutální. Jinak je to ale jeden z těch klasicky geniálních filmů, na kterých se chyby těžce hledají. ()
Pro někoho asi špatně stravitenlé,ale dle mého názoru do nejmenšího detailu propracovaná a i přes svou fantastičnost námětu pravdivá záležitost. A je mi líto britů, kteří to kvůl inezrušenému výnosu dodnes nemohou vidět při veřejném promítání na velkém plátně. Jeden z mých skutečně nejoblíbenějších filmů. (Četla jsem knížku v angličtině a musím říct, že tak originální jazyk, který Burgess používá byl pro mě ve své době skutečně něčím objevným a zcela novým.Anglická gramatika používaná na veskrze slovanských slovech typu pit, vidied(pít, vidět..) je úchvatná) ()
Uz kvuli zacatku nemuzu jinak. I na dnesni dobu drsne. ()
Unikátní film. Malcolm McDowell jakoby ani nemohl být jiný, než je zde - zákeřný, cynický, charismatický, dandystický, energický, vitální a zlý chuligán, který si libuje v ultranásilí. Se svou bandou chodí na drogou obohacený mléčný drink a pak znásilňuje, bije, krade a nakonec i vraždí, což mu vynese 14 let vězení. Po dvou letech lhaní a předstírání slušnosti se dobrovolně nechá zařadit do programu nové experimentální metody polepšování zločinců. Je nucen dívat se na filmy plné násilí, sexu, deváté symfonie L. van Beethovena (Alexovy oblíbené hudby) a Hitlera a při tom mu dávají drogu, která vyvolává nevolnost a velmi nepříjemné stavy. Ty si má Alex navždy spojit s tím co vidí (a pro něj bohužel i slyší) ve filmech a tím se polepšit. Metoda funguje, ale Alex přestává být člověkem - nemá možnost volby. Nakonec se cyklicky vrací do stavu, ve kterém začínal. Film zřejmě poukazuje i na to, že ve skutečnosti možnost volby neexistuje téměř nikdy. Mechanický pomeranč se vysmívá společnosti. "Zlo" společnosti a moderní doby je mnohem větší, než zlo Alexovo. Navíc kousek Alexe je v každém z nás. Společnost ten kousek rozvíjí. Myslím, že Kubrick do tohoto filmu vtěsnal mnoho podobných úvah a jen málokdo si je všechny zcela uvědomí. No a Singin' in the rain je nesmrtelná. Prostě tleskám, Kubriku, jsi velmi chytrý a šikovný pán :-) ()
Ale jo. Rozhodoval jsem se mezi třemi a čtyřmi, ale ty čtyři nakonec zvítězili. Přece jenom se jedná o něco ani do dnešní doby nevídaného. Absolutní inovace a hluboká myšlenka zajistili tedy při mém rozhodobání filmu jasné 4 hvězdičky. 80% ()
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)