Fury
Režie:
Fritz LangScénář:
Fritz LangKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Franz WaxmanHrají:
Sylvia Sidney, Spencer Tracy, Walter Abel, Bruce Cabot, Edward Ellis, Walter Brennan, Frank Albertson, George Walcott, Arthur Stone, Morgan Wallace (více)Obsahy(1)
Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)
Recenze (86)
V ledascem podobne s Langovym " Vrah mezi námi ", ale pro mne celkove naivnejsi, a s vyjimkou sceny s davem pred veznici mene pusobive. Langovy starsi filmy mam radsi. ()
Proslov na závěr byl dobrý a odvážně protiamerický. Polibek a náhlé zakončení už méně. Ikdyž pár přeafektovaných výstupů poplatným době tam bylo, tak za to sám film vlastně ani nemůže a není dlužen dnešnímu pohledu. Kvality které přetrvaly skoro století však má a to není zdaleka obvyklé. 60% ()
Na takhle nekompromisni vyliceni lidske blbosti je asi potreba nemecka natura, nebo nevim...ale Lang se toho chopil opet vytecne, a zapadle mesto plne kratkozrakych malomestaku a nebo buranu touzicich po jakemkoliv vzruseni a drbech (popr. menicich se posleze na zfanatizovany dav), vylicil v prvni polovine filmu dokonale. Opravdu se Vam otvira kudla v kapse pri kazdem druhem zaberu... Proti nim pak stoji nevinny Tracy a opet superkrasna Sylvia. Tuhle pani mam cim dal radeji, to je opravdu panenka s tvari kterou "kamera miluje". (stejne jako se to treba rikalo o Gene T.) V druhe pulce pak ukazuje, ze pomsta nemusi byt vzdy sladka, a nakonec prichazi moralni ponauceni... :-) Vyborny, byt nevesely film, vcetne druhe "soudni" poloviny. ()
Cesta do minulosti a budúcnosti v jednom. Neuveriteľne starý a pritom neuveriteľne nadčasový snímok minulého storočia. Čo by som dal za to, keby som si mohol snímok pozrieť v kine v dobe jeho vzniku a s mentalitou vtedajšej spoločnosti a hneď na to v súčasnosti s mentalitou súčasnej spoločnosti, urobil dva nezávislé komentáre a teraz ako tretia osoba, ich porovnal... Metropolis je film, ktorý nezostárne, film ktorý prekonáva hranice času a priestoru. Metropolis je proste FILM. ()
První půlka je fantastická - slušný chlápek se cestou za snoubenkou zatčen kvůli podezření z únosu dítěte. Žádné důkazy proti němu v podstatě nejsou, ale drby se šíří jako lavina. Zanedlouho si celé městečko myslí, že je vrah, stoprocentně vinný a že vyvázne a rozhodne se lynčovat. Musím uznat, že fanatismus davu útočícího proti policejní stanici, ničícího vše co mu přijde po ruku a bez emocí sledujícího požár je neskutečný. Bohužel v druhé půlce už to jde jen dolů - z hrdiny se stane magor, který předstírá smrt i před svou snoubenkou, jen aby dosáhl pomsty svým lynčovatelům a dokonale se mě tím zhnusil. No a samotný soud i s finální katarzí už zkrátka nemá takovou sílu. Přesto hodně dobrý film, který i v dnešní době stojí za to... síla davu je skutečně opojná. Drama roku 1936. ()
Musím se přiznat, že ze začátku mě film moc nezaujal a připadal mi příliš změkčilý a romantický, ale od incidentu to nabírá rychlé obrátky a začíná velmi originální soudní proces. Opravdu jsem byla napjatá jak struna. Velmi zajímavý film, řeší neotřelou problematiku. ()
"But are you sure he's not innocent?" "My dear young woman, in this country people don't land in jail unless they're guilty." Výborne nakrútená dráma o jednom z početných prípadov lynču (dalo by sa až povedať, že ide o akýsi americký folklór), ktoré vrhajú na tú skvelú krajinu mohutný tieň hanby. Pri príbehoch, ako je tento, cíti slušný človek nesmierne rozhorčenie a intenzívny pocit hanby z toho, že je príslušníkom toho istého živočíšneho druhu ako tamtie tupé a krvilačné beštie. Film má veľmi hutnú, znepokojivú atmosféru, najmä desivo skutočná scéna lynčovania je nesmierne intenzívna v tom, ako z nej sála beznádej a strach z neodvratného osudu (ohromne pôsobivé sú detaily tvárí útočníkov, v ktorých sa zráči baženie po krvi). Výborný scenár ponúka perfektnú zápletku (rozpor medzi túžbou oprávnene rozhorčeného človeka po pomste a jeho svedomím) i viacero zaujímavých zvratov, no a obrovskou devízou filmu je skvelý Spencer Tracy (Joe Wilson). Príliš nezaostávajú ani výkony ďalších hercov (Sylvia Sidney ako Katherine Grant), takže celkovo ide o silný filmový zážitok. "I'll give them a chance that they didn't give me. They will get a legal trial in a legal courtroom. They will have a legal judge and a legal defense. They will get a legal sentence and a legal death." ()
Opravdu síla, mé 4 setkání s Langem a opět plné hodnocení. Lynč, proměna charakteru, morální stránka činu, láska , to vše zkombinoval Lang skvěle. Tracy hraje úžasně, nechápu že nedostal za svou roli Oscara. Líbila se mi věta: Byl to jen dav, ten nepřemýšlí! Jak bych se zachoval na jeho místě já? Opravdu velice těžká odpověď. ()
Legendární německý režisér Fritz Lang odešel před nacismem do Ameriky, kde natočil několik filmů. Jeho americký počin The Fury mohu přes jisté výhrady silně doporučit. Jak už český název napovídá, je o člověku, který byl neprávem obviněn ze zločinu a střetne se se zfanatizovaným davem samozvaných mstitelů...i po letech dokáže tenhle film celkem dost zapůsobit, i když nepůsobí zrovna dvakrát příjemně...Docela mě potěšil i šikovně řešený závěr - ani moc bezvýhradně pesimistický ani přespříliš optimistický. Příjemná střední cesta. ()
Jasných pět hvězdiček. Nevím co dodat. ()
Některé scénáře stárnou ještě rychleji než včerejší tisk a o to více uklidňující je slyšet aktuální poselství od filmu natočeného před sedmdesáti lety. Vypovídá to mnohé o vývoji člověka i společnosti, která čím dál rychleji... přešlapuje na místě. Nezbývá než si přát, aby si takovéto lekce humanity našly co nejvíce přeživších schopných naslouchat. ()
Fritz Lang dokazuje Americe své mistrovství. Výborně napsáno, zahráno i natočeno. Navíc je to drama s hlubokým morálním poselstvím. Presumpce neviny je předpokladem svobodné společnosti a dav nemůže a nesmí brát spravedlnost do svých rukou. Zároveň není možné využívat soudu jako nástroje pomsty. ()
Pecka! ()
Výborná a zároveň velmi znepokojující studie davové psychózy poplatné i v dnešní době fake news. Na svou dobu musel film působit skutečně výbušně. Spencer Tracy zahrál přerod dobráka v anděla pomsty opravdu bravurně a následný soudní proces je třešničkou na dortu. Langův první film v Americe nemohl dopadout lépe; jedná se o hutné a napínavé drama s epesními noirovými prvky. ()
Prvý film Fritza Langa v USA je síce ešte z roku 1936, avšak je už považovaný za plnohodnotný noir. Sonda do povahy Američanov je rozdelená na dve polovice, kde v druhej dominuje súdny proces, avšak vysoké tempo si udržuje po celý čas. Spencer Tracy je tu raz v úlohe nevinnej obete okolností, aby o chvíľu bol z neho neľútostný pomstiteľ. A ešte tretí, už jeho záverečný obrat síce už silne škrípe po stránke logiky, ale skvele spracované masové scény evokujúce režisérov ešte nemecký počin M (1931) to v pohode vyvažujú. Možno až príliš vykonštruovaný scenár a dobový patetizmus je vykompenzovaný explicitnou kritikou vtedajšej spoločnosti a celé je to ešte prešpikované ironickými narážkami. Scénu, kedy F. Lang ukazuje klebetné ženy, aby potom strihol na motajúce sa sliepky, by si dnes už nikto nedovolil...) ()
Paráda! Prvních několik minut jsem si říkal, jestli tenhle film Fritz Lang myslí vážně, jestli až moc nezlehčuje a jak sakra mohli američtí cenzoři film pustit do kin, když řadového Američana vyobrazuje jako idiota. Opravdu, co se týče chování lidí, jejich patetické proslovy a morality které začnou zadržením Spencera Tracyho, měl jsem pocit, že sleduji „U nás v Kocourkově“ nebo jinou komedii. Po nesmyslném lynči „spravedlivých“ Američanů však film dostává zcela jiný náboj a tehdy jsem pochopil, že mne ani třetí film od Fritze Langa, který jsem viděl nezklame. Je zde totiž předloženo morální dilema, zda proti nespravedlnosti bojovat další nespravedlností, zda je lepší upřednostnit osobní pomstu před zachováním lidské tváře a jistou mírou odpuštění. Hodně se mi líbila Tracyho proměna ze zamilovaného a plochého trdla v chlapa, kterého sžírá zloba a neukojitelná touha po pomstě. Fritz Lang do filmu zakomponoval i několik věcí, které jistě sám jako Rakušan v USA zažil, jmenovitě to, že cizinci znají ústavu USA lépe něž rodilí občané, že za většinu zlého co stane může nějaký „cizinec“ nebo že pro politika je důležitější zisk voličů než záchrana nevinného života. Zajímalo by mne, jak film zapůsobil ve své době na veřejnost, jestli někdo pochopil, co chtěl režisér sdělit. Já si totiž myslím, že nastolil více než solidní a nelíbivé zrcadlo tehdejší společnosti… ()
Začalo to rozhodně dobře, až jsem si říkal, že podobnou vyprovokovanou davovou nenávist můžeme každý den vidět ve virtuální podobě na netových diskusích... samotný lynč už ale mohl být aspoň trošičku šťavnatější (něco ve smyslu toho filmu, co pak pouští u soudu - šílenství v očích "spořádaných občanů" a tak... btw. on ten celý soud byl povedený)... co jsem ale vůbec nezkousl byl ten přerod hodného chlapíka v cynika s hrooozivým výrazem ve tváři, který touží jenom po pomstě, ale nakonec přijde na to, že nejdůležitější je láska a tak to všechno dobře dopadne a žili šťastně až do smrtí - zkrátka ať žije patos... Přes to všechno rozhodně stojí za to tenhle film vidět, mezi mé opravdu oblíbené se ale nezařadil. ()
Joe Wilson je takový obyčejný milý chlapík, zamilován do své krásné snoubenky Catherine. Ta mu odjede pryč vlakem, on za ní má později dorazit. Na nádraží si osvojí psí fenku Duhu, protože tam taky zůstala úplně sama. Ukáže se, že to není žádný gentleman – je to březí fenka a porodí spoustu štěňat. Doma se lehce pohádá se svými bratry Charliem a Tomem, protože jeden tahá druhého do spolupráce s jedním mafiánem. Pak se vydá po vlastní ose směrem na západ a u jednoho krásného jezera jej zastaví zástupce šerifa, zatkne jej a odveze na stanici. Zde mu šerif sdělí obvinění z toho, že údajně unesl jednu mladou holku a chtěl za ní výkupné. Jediným důkazem je to, že u něj našli v kapse buráky. Šerif ale dost dobře ví, že to nestačí a může být také dost dobře nevinný. O případu se dozví jistý Kirby Dawson a v místní hospodě přesvědčí ostatní o tom, že toho darebáka by mohli u soudu osvobodit a je třeba vykonat spravedlnost. Šerif chce povolat národní gardu, ale guvernér nesouhlasí, protože by to na něj vrhlo špatné světlo a třeba by už nemusel vyhrát u voleb. A tak se hloupý a násilný dav vydá na šerifskou stanici a rozhodne se vykonat spravedlnost – stanici dobydou, vyrabují a zapálí. Chudák Joe to vše sleduje a doufá, že se mu povede utéct. Paradoxně se mu to povede díky dynamitu, který mu tam hodí dva členové davu, kteří to nechtěli nechat náhodě, ale jeho fenka to nepřežije. Joe je tedy oficiálně mrtev a spravedlnost davu byla vykonána. V novinách se objeví zpráva, že nevinný muž byl zlynčován davem. Jedinec je rozumný, dva jedinci také, ale dav je hloupý, zfanatizovaný a jedinec pod rouškou davu a schován v mase dovede dělat odporné věci. Poté se rozběhne soud, kde je 22 ctihodných občanů obviněno z lynče a vraždy 1. stupně. Samozřejmě zapírají jako mohou, obhajoba má ze začátku navrch, ale pak dojde ke zvratu – jsou promítnuty záběry toho, jak zde sedící rádoby bezúhonní občané zapalují stanici a sabotují práci hasičů. Ty výrazy v jejich tvářích a zděšení vnímám jako vrchol tohoto filmu a odhalení toho, čeho jsme pod vlivem davové psychózy schopni. Dalším motivem tohoto filmu je pomsta „mrtvého“ Joa, kterému se jeho odplata málem vyplatí, kdyby ovšem nakonec pod vlivem své krásné snoubenky nevstal z mrtvých. Některé věci, které tam zazněly poukazují na defekty tehdejší americké společnosti, ať už je to častý lynč domnělých zločinců a také to, že ti, kteří se v USA narodili neznají ústavu, kterou naopak skvěle znají cizinci. Stejně jako ve mně v posledních dvou letech zemřela naděje na lepší svět, tak v Joeovi během lynče umřela víra ve spravedlnost, civilizovaného člověka a pocit hrdosti, že USA jsou lepší, než ostatní země. Taky se snažím žít správně a mít rád lidi, jenomže oni mě prostě nenechají. ()
Langova režie a scénář jsou úžasné, Lang tu prozkoumává podobné téma jako v M, ale dává tu morální otázky o tom kdo je vlastně vyný a né o tom jestli je někdo vyný, nebo tak nějak, každopádně soudní procesy jsou tu mnohem lépe rozebrány a je jim věnováno více času. Zároveň tento film poukazuje na naší zkaženou společnost a prezentuje nám to velmi poutavou formou. Film má skvělou hustnoucí atmosféru, hlavně co se týče druhé části filmu. V hlavní roli je obsazen Spencer Tracy, který odvádí skvělou prácí, ale mile mě překvapi i Walter Abel, který tu hraje okresního advokáta. Ještě musím dodat že vývoj hlavní postavy je velmi pozoruhodný, líbí se mi jak se z dobrého člověka, po jeho zkušenoti stává pomstichtivý parchant. ()
Vím, že mým příchodem jsem zachránil život těch 22 lidí. Proto tu ale nejsem. Na nich mi nezáleží. Jsou to vrazi. Vím, že podle zákona nejsou, protože jsem naživu. Zákon však neví, že spousta pro mě důležitých věcí, možná hloupých, jako víra ve spravedlnost, představa, že lidé jsou civilizovaní, pocit hrdosti na tuto zemi, která se liší od ostatních, ve mně tu noc shořela jako papír. Přišel jsem ve vlastní věci. Nevydržel jsem to! Na každém kroku jsem na ně myslel! Nevěřil jsem Katherine, když řekla... S Katherine jsme se měli brát... že až splatím svou vinu, budu mít šanci zase začít. A pak možná s Katherine... - Joe... / Snímek, ze kterého mrazí. Mně osobně nejvíce oslovil záběr na slepice a závěrečné rozhodnutí hlavního hrdiny. ()