Pro pár dolarů navíc

Rok 1965 byl pro světovou kinematografii naproto zásadní. Sergio Leone totiž rok po svém "zastřelovacím" westernovém debutu přihodil dalších pár dolarů navíc a odstartoval tím svou dlouhou řadu "nadfilmů". Ano, je to sice ve stínu následujících dvou snímků, ale i tak jde o počin jednoduše dokonalý. I Ennio je na svém tvůrčím vrcholu a to co jeho hudba dokáže udělat s již tak perfektní scénou je naprosto nepopsatelné. Kupříkladu takový "hodinkový" duel v rozbořeném kostele... Navíc se krom obyčejně dobře povedlo obsazení. O hlavním duu se netřeba zmiňovat, ale opomíjet fenomenálního Gian Mariu Volantého v roli El India by byl hřích. Jeden z TĚCH snímků co se prostě musí vidět. Adios. (03.02.2008)

Rozhodně jeden z nejlepších westernů, který jsem kdy viděla. Westerny sice nepatří zrovna k mému nejoblíbenějšímu žánru, ale to se netýká spojení Leone - Eastwood. Romantika tu nemá co pohledávat, místo ní drsní chlapy, zásobník s pořádnou pistolí a balík dolarů. A o hustou atmosféru (podtrhnutou opakujícím se hudebním motivem - mimochodem naprosto skvělým) je postaráno. Film má poměrně dlouhou stopáž 130 minut, mně ale přitom přišlo, že až příliš rychle uběhl. Shrnuto a podtrženo : filmový zážitek, na který se nezapomíná. (20.11.2004)

Spaghetti western v nejryzejší podobě: plný drsných mužů ženoucích se za osudovou pomstou či mrzkým bohatstvím, s nabitými kolty vždy po ruce, ale jen velmi málo slovy na jazyku. Tak pomalý, že i dech se vytrácí... a tichý, tichý jako smrt. Leone na režisérské stoličce se pořád ještě trochu hledal, nepracuje příliš dobře s tvorbou a naplňováním očekávání diváka, nesvírá jeho srce vyrvané z hrudi tak jako Tenkrát na západě, ani přestřelky nejsou tak dramatické a přehledné jak by měly být... Teprve se připravoval se na své největší triumfy, ale i tak natočil film který mezi westerny patří k těm nejlepším. 8/10 (01.04.2008)

Prostě Clint Eastwood ať už hrál v jakýchkoli filmech, já si ho vždycky spojím se spaghetti westerny mistra Leoneho a nutno dodat, že mu to po čertech sedlo. Je to přesně ten typ hrdiny, který je vám nesmírně sympatický, i když to není typický klaďas. Myslím, že mu Leone ukřivdil, když řekl, že Eastwood má jen dvě výrazové polohy - s kloboukem a bez klobouku. Dál výborný Lee Van Cleef, kouzelná režie Leoneho, neuvěřitelně pasující a po-zádech-mrazící hudba Ennia Morriconeho, jejíž pískací melodii zbožňuju. Další klasický western, přímo lahůdka pro milovníky žánru. Eastwood vytváří s Cleefem zajímavou dvojku. A když jim k tomu "zapíská" Ennio, není co řešit. Naprosto okouzlující humor (Eastwood v domě, nad nímž jezdí vlak, Eastwood osvobozující vězně Sancha), který vychází z přesně promyšlených gest a výrazů tváří a skvěle pasuje do filmu. Zároveň se prolíná s citlivější částí filmu tak samozřejmě, že film je vlastně puzzle složené z dokonalých částí. Jeden z mých nejoblíbenějších westernů. Škoda, že takových vynikajících filmů není více. (01.06.2006)

Sergio Leone sehnal větší rozpočet a prvně uplatnil svůj táhlý spaghetti styl. Hudba mistra M je dokonalá (to už jsem napsal mockrát a ještě to asi mockrát udělám), napětí z filmu sálá každou minutou. Clint Eastwood opět zatraceně cool, i když jej, ruku na srdce, zcela zastiňuje plukovník v podání Lee Van Cleefa. Gian Maria Volonté si s chutí zahrál psychopatického India, i když se mi jako Ramon v předchozím snímku líbil o něco víc. Nejslabší díl trilogie, přesto 90%. (06.07.2005)