The Nagano Tapes
Režie:
Ondřej HudečekHrají:
Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, Robert Záruba, Ivan Hlinka (a.z.), Slavomír Lener, Michael Žantovský, Roman Hamrlík, Martin Straka (a.z.) (více)Obsahy(1)
Olympijský hokejový Turnaj století v Naganu 1998 trochu z odstupu a nadhledu v dokumentu Ondřeje Hudečka. (Česká televize)
Recenze (474)
Geniální, normálně mám slzy v očích... ()
Zajímalo by mě, jak by tento dokument hodnotili lidé ze zemí, které jsme v Naganu vyřadili, případně ze zemí, které tam ani nehrály. Nemá smysl skrývat zaujatost a hrdost na naganskou partu, která se určitě podepsala na tomto textu i na hvězdičkovém hodnocení. Dokument má světový formát, nejedná se jen o strohý sled událostí protkaný příběhy některých z klíčových účastníků, ale Ondřej Hudeček zapracovává i to, co se mi dějepisáři a dějepisářky snažili celý život vtloukat do hlavy - historické souvislosti. Určitě to není dokument pro každého. Pamětníci si moc dobře pamatují jak to všechno tehdy bylo. Myslím si ale, že každý fanoušek hokeje si to užije tak jako tak. Nebo by alespoň měl. Vždyť tropa David vs Goliáš je populární už kdovíkolik let. A celkově téma radosti není u lidí nepopulární. A jestli to tu čteš, Ondřeji - Dobrá práce. ()
Fantastický a hlavně silný dokument i pro někoho jako já, kdo to ani nemohl zažít, protože ani nebyl na světě. Ta úžasná atmosféra prosakuje přes obrazovku. Moc hezky a zábavně natočeno, beze srandy držím palce na Oscara. Věřím, že tenhle dokument zaujme i ve světě. Kéž by takhle vypadaly všechny dokumenty. 9/10 ()
Jeden z nejpropracovanějších dokumentů, co jsem za svůj život viděl. Možná dokonce i ten nejlepší. Fakticky nepřeháním. Ondřej Hudeček, do teď neznámý autor, ve spolupráci se západními kolegy za Atlantikem dokázal vytvořit dílo, které by měl vidět každý Čech. Mrzí mě, že jsem v roce 1998 nemohl na vlastní kůži zažít tu celonárodní euforii, která před dvaceti lety zachvátila celý náš stát. V zásadě každý v té době prožíval s naším národním hokejovým týmem zápas za zápasem, jako by byli oni samotní na ledě s nimi. To celonárodní semknutí zachycené v jednotlivých záběrech mi chvílemi nahánělo až slzy. Prostě se mi velmi líbilo, že se tvůrci nezaměřili jen na hokej, ale dokázali zkompilovat i momentky z životů našich občanů. Ale teď zpátky k hokeji. Pozvání bývalých hráčů, kteří poskytovali příběhy, nebo se prostě jen vyjadřovali o svých pocitech, které jim tehdy probíhávaly hlavou, jednoznačně dokument vyšvihli kvalitativně nahoru. Rád jsem si vyslechl názor i jednotlivých oponentů, s kterými se náš nároďák musel v Naganu potýkat (popravdě někteří z hráčů, zejména kanadských, mají dodnes depku, jak jsme je mohli porazit a zbavit je tak nadějí na zlato). Semifinále s dnes již legendárními nájezdy a následné finále s Rusy se muselo prostě emocionálně projevit u každého diváka tohoto snímku. Doufám, že něco v podobném duchu (a tím myslím na sportovním poli) zažiju i na vlastní život. Objektivní, výstižný, chvílemi vtipný dokument. 95 % ()
Uf, jsem zase neskutečně dojat, i po 20 letech to má prostě neskutečnou váhu. A tohle vítězství bylo mnohem víc než jenom sport. A kdo říká něco jiného, neví o čem mluví. Sice jsem hokejový fanatik a hokej neskutečně miluju, ale tohle znamenalo i pro lidi, kteří dosud nesledovali hokej a nepřikládali tomu velkou váhu strašně moc. Spojilo to celý národ a bylo to něco neskutečného. Emoce, obrovské emoce. Kéž by se tohle někdy opakovalo:) ()
Návrat do bezstarostných časů mého dětství. Brilantní dokument! 95% P.S: Jestli se ráno budete dívat, třikrát zamrkejte! ()
Páni, nemám slov, alespoň bezprostředně po konzumaci tohoto skvostu... Jsem ročník 98, ale Nagano jsem "sledoval" pouze z břicha, nic netušící, co se děje. Bohužel. Snad ani "Arsénova jedenáctka" ve mně nevyvolala takové emoce, neuchvátila mě tak, jak to dokázaly "The Nagano Tapes"! Má totiž všechno - má skvělý příběh, má spád a soudržnost, má opravdové emoce a ano, má dokonce i opravdu vtipné momentky. Pro Čecha povinnost, pro hokejové nadšence z celého světa parádní hodina a čtvrt. Dokument je totiž zpracován i pro "Nečechy", kombinace češtiny a angličtiny je trefná, celé je to skvěle poskládané s ohromnou výpovědní hodnotou. Pod Hudečkovou taktovkou vznikl fantastický dokument, neštítím se říct adept (minimálně na nominaci) na Oskara. Záběry z Nagana jsem neviděl poprvé, přesto jsem měl husinu.. a když náhodou zrovna odezněla, přistihl jsem se jak se usmívám. Perfektní řemeslná práce. ()
Považuji se za poměrně velkého fotbalového fanouška. Často s přítelkyní "debatujeme" o tom který ze dvou národních sportů je ten lepší, zábavnější a tak vůbec. Já mám jasno, hokejový zápas mě moc nebaví, MS jsou každý rok a proto na mě nijak zvlášť nepůsobí, OH byly bez hráčů NHL a naše liga ve mě vzbuzuje emoce jen pokud ji mám na tiketu. Jedno však budu Vám hokejovým fanouškům vždycky závidět. A ano je to legendární a musím přiznat neskutečné NAGANO. To co tenkrát hráči dokázali, jaká generace velkých hráčů a dnes už legend a osobností našeho národa se sešla. Bude to jen těžko opakovatelné a nezbývá jen než věřit, že ještě někdy budeme moct říct: Tomu co se právě stalo může konkurovat už jen Nagano. ...99 procent .... ()
Impozantně natočený dokument, který srší emocemi. Ondřej Hudeček dokázal zrežírovat tuhle ikonickou sportovní událost takovým způsobem, že jsem byl u všech vele známých zápasů patřičně nervózní a na konci dojatý, jako už dlouho ne. Jednoduše perfektní dokumentaristická práce a jsem upřímně nesmírně zvědavý s čím Hudeček přijde příště. Zrestaurované záběry vypadají nádherně a doufám, že tímhle režijním počinem k sobě Hudeček přitáhne ještě mnohem víc pozornosti než svým krátkometrážním Furiantem. 9/10 ()
Hudeček je génius. Tolik emocí narvat do jednoho filmu je skoro nadlidský úkol. Myslím, že hraný film o tom už nikdy vzniknout nemusí. Byla by to zbytečná práce. ()
Já vám říkám, že Ondra Hudeček je největším talentem současné české kinematografie. Ba co více, jedná se o osobnost světového formátu. Po skvělém Furiantovi, který jako by z oka vypadl filmům Wese Andersona, momentálně přichází s pořádným sportovním dokumentem, který nemá obdoby. Já vám říkám jednu hlavní věc - dlouho žádný Čech nevyhrál Oscara za nejlepší celovečerní film. Hudeček momentálně aspiruje. Možná to bude Oscar za nejlepší dokument, možná to bude za nejlepší zahraniční film za jeho připravovanou celovečerní verzi Furianta. To už ukáže pouze čas. ()
Skvělý dokument, který se vrací k jedné z nejdůležitějších událostí našich moderních dějin. Ano, je to tak, Nagano prostě bylo důležité, což si zpětně uvědomujeme právě tím, jak to uzvedlo národ, což už se od té doby v takové míře nestalo. Skvělé rozhovory, skvělé vzpomínky, které záběry, skvělí hráči na všech stranách. ()
Koukali jsme na to s přítelem a bylo to jako tenkrát, všechno se to vrátilo a bylo to skvělý. Ano, nejlepší byl výrok kanadského trenéra, jaký bude mít epitaf. Je to rovný chlap, to je zcela evidentní. Okamžitě jsme si, pokud vyjmu vzpomínky na náš nároďák, vybavili Gretzkyho a Bureho. Naši kluci a Hlinka, jo...na konci jsme si utírali oči dojetím a večer naše vzpomínková doba pokračovala nad sklenkou vína.Ondřeji Hudečku, děkujeme. Více netřeba říkat... ()
Pásci z Nagana. :-) ()
Ten zážitek se dá vyprávět, promítat, popisovat, ale prožít a přenést se nedá. Prostě synkovi nevysvětlím, že se mohlo jezdit s pivem v ruce po náměstí v autě a policajti ještě mávali vlajkou. Všichni byli spolu a všichni si to pamatují. Nádhera. Výborný dokument, u kterýho jsem hodinu brečel a seděl s českou vlajkou, kterou jsem polil pivem, když dal tenkrát Peťa Svoboda gól. Od té doby jsem ji nepral a vždycky, když je hokej, ji vyvěsím v obýváku. No jo no, Nagano bylo jen jedno. ()
O tomto klenotu zde. ()
Aj keď pre Slovensko bol tento turnaj jedno veľké hokejové Waterloo , tak naši bratia dokázali v tomto hokejovom turnaji storočia malý(veľký) zázrak, a na niekoľko rokov ovládli hokejový svet.... ()
"What does "Svoboda" mean? I know it´s popular name." "It´s "freedom"." "OMG, are you kidding me? That´s crazy, that´s too perfect." Hokej je asi to poslední, co zajímá pětileté holčičky, takže o tomhle historickém sportovním milníku naší země jsem se dozvěděla s docela velkým zpožděním. Kupodivu si ale přesně vybavuji, co jsem dělala, když ve zprávách běžela reportáž o tragickém úmrtí Ivana Hlinky (letní výlet na Šumavu, ale to není důležité). No, a teď už vím, proč Hlinku všichni zbožňovali. Skoro 5*. ()
Svoboda means freedom? That's crazy. Precizní práce. Sportovních dokumentů o hokejových úspěších máme poměrně dost a nemusí to nutně být o zlatých turnajích (viz třeba dokumenty o bronzových MS z let 2011 a 2012). Tenhle je však přece jen jiný a pravděpodobně i nejlepší. Co do emocí se mu vyrovná snad jen Tým na hraně (MS 2010), co do rozsahu informací a historických i jiných souvislostí už konkurenci nemá. Když navíc vezmu v potaz, že je koncipován především pro cizince, tak musím smeknout ještě víc, protože pro ně a nebo pro lidi, co Nagano sami nezažili, to už líp natočit a sestříhat nešlo. A pro pamětníky asi taky ne. ()
Skvělý dokument, jen škoda že tvůrci na konci napsali že Český tým se nedostal od té doby do finále, tím vlastně degradovali celou tuto hokejovou generaci a naznačili že Nagano byla jen náhoda. Přitom mohli klidně napsat, za 4 roky už patřil Český tým k největším favoritům na zlato a získal několikrát titul mistrů světa. ()