Hlava 22

Ak by ste sa ma spýtali na moju najobľúbenejšiu knižnú postavu zo všetkých kníh, ktoré som čítal, bol by to Yossarian. Pilierom knihy sú určite postavy, ktorých je tam naozaj obrovské množstvo, no každá z nich má svoje opodstatnené miesto v knihe, každá postava predstavuje akúsi karikatúru, s ktorou je Yossarian, ktorý v knihe predstavuje "normálnosť", konfrontovaný. Bohužiaľ v seriáli sú tieto postavy napísané dosť povrchne, dokonca uniká pointa ich konania. Kniha má úžasné komické, ale aj filozofické rozhovory a tu scenáristi nešpekulovali, ale od slova do slova ich herci odrecitovali, čo kvitujem. Chválim výpravu, seriál zobrazuje výbornú obrazotvornosť knihy. Vidno, že sa nešetrilo. Záver seriálu ma trochu sklamal. (05.04.2020)

Knihu považujem za najlepšie napísaný román aký som čítal. Videl som aj filmovú adaptáciu s Alanom Arkinom a tak mi bolo jasné, že preniesť ducha tejto knihy na obrazovku nie je nič jednoduché. Seriálu sa to podarilo lepšie ako filmu, no aj tak je výsledný dojem neucelený, roztrieštený do izolovaných epizódiek. Tie tu nefungujú ani zďaleka tak výborne ako v nechronologickom, mozaikovitom rozprávaní knihy. Aj tak škoda, že bolo len šesť epizód, lebo dojem sa s každou ďalšou zlepšoval. Herecky je to ale paráda, všetky role výborne trafené a zahrané, a to vrátane Yossariana. 7+/10 (13.07.2019)

Naozaj vynikajúci miniseriál, ktorý nie je stopercentne kópiou veľdiela pána Hellera, ale to vôbec nie je na škodu. Je skvelým spracovaním, kde vám v tej záplave sarkazmu a irónie prejde šesť častí na jedno posedenie. Je to taký Mash v modernom šate s podľa mňa ešte lepšími hláškami pochádzajúcimi nielen z knihy. Samozrejmosťou sú aj vážne situácie, kedy sa človek zamyslí nad celou tou absurditou vojny a vojenskej služby (napr. scéna v 5. časti so znásilnením bola naozaj silná). Z výrokov si treba vybrať najmä tento: „To, že si paranoik, ešte neznamená, že po tebe nejdú“, ktorý je všeobecne omylom pripisovaný Kurtovi Cobainovi, ten však tento citát len prebral. (31.07.2020)

Válka je vůl. A všichni co do ní vlezou, jsou tuplovaní volové. I kdyby tam nelezli dobrovolně, i kdyby tam nechtěli, ono je to tam stejně násilím zvolovatí. Takže v tomto sreiál dobře vystihuje knihu. A je lepší než kniha? Ne, samozřejmě že není, takže si to mazejte přečíst. A pokud se vám nechce, tak tohle je next best thing. (01.07.2019)

Opakováním k novému, anebo přímou trasou ke vždy stejnému? Názorný příklad, naprosto zřejmě unikající autorům: původní knižní logo MaM se v minisérii mění na MM a v tomto rozdílu je obsaženo vše – iluzivní spojka & vytvářela vnitřní diferenci a zdání, že dvě M jsou něco jiného, než jediná osoba Milo Minderbindera, která stojí za vším tím podnikem: měli jsme tu tedy stejnost, který se diferencuje od sebe samé a vytváří něco nového, stále se rozpínající svět ve světě, cirkulární ekonomika od M k M se symbolem & plným zákrutů a kruhovostí času. Oproti tomu MM spojené společnou vertikálou kde jedno M končí tam, kde druhé začíná, odkazuje k jednosměrné vertikále času alias linearitě času a vyprávění, které  je v případě amerických seriálů, netflixových sérií, Apple TV produktů, HBO minisérií a hollywoodských filmů stále jedno a to samé, věčný návrat stále stejného vyprávěcího mustru, vizuálních a narativních klišé a s tím glajchšaltovaných obsahů, které jsou tak v protikladu k tomu nejzákladnějšímu stavebnímu kameni knižní předlohy, že se nedá toto nereflektovat, jelikož se nejedná o změnu legitimní (protože jakýkoliv přepis knihy do filmu se původním čtenářům vždy jeví jako zjednodušení/pokroucení atp., což ale není tento případ u tohoto znásilnění samotné základní struktury vyprávění), ale politickou, ideologickou a Uměleckou s velkým u, proti čemuž je třeba bojovat vždy a všude a všemi prostředky! (10.05.2022)