Kamera:
Matt AspburyHudba:
Michael GiacchinoHrají:
Anthony Gonzalez, Gael García Bernal, Benjamin Bratt, Alanna Ubach, Edward James Olmos, Gabriel Iglesias, Jaime Camil, Cheech Marin, Alfonso Arau (více)Obsahy(1)
Navzdory prazvláštnímu rodinnému zákazu muziky se Miguel touží stát uznávaným hudebníkem jako je jeho idol, Ernesto de la Cruz. V touze dokázat svůj talent se Miguel souhrou neuvěřitelných okolností ocitne v překrásné a barevné Říši mrtvých. Tam potká okouzlujícího šejdíře Hectora a společně se vypraví na strhující cestu odhalit skutečný příběh Miguelovy rodiny. (Falcon)
(více)Videa (8)
Recenze (788)
Že je Coco animák o rodinných hodnotách, to asi nikoho nepřekvapí. Zpracování tématu ale už určitě ano. Nemluvím ani tak o originální inspiraci mexickým svátkem mrtvých a výletu do záhrobí, které je vizuálně překrásné. Jde o neinfantilní poselství o rodinné dynamice, vzpomínkách na mrtvé a fakt, že vzpomínky na mrtvé nemusejí nutně vést k pláči. Právě kvůli poslednímu bodu bych film doporučila spíš dětem starším devíti let, které ho už budou schopné pobrat. Coco je pro mě jeden z nejpovedenějších animáků za poslední roky a třebaže je těžké nebýt na konci filmů citově pohnutý, Coco nikdy nesklouzne do takové té brutální formy citového vydírání. ()
Pro začátek. Animované filmy nejsou nic pro mě. Nikdy mě to nedojímalo, nějak zvlášť nerozesmálo, nepřišlo mi to roztomilé ani nic podobného. Já sám bych na to do kina nikdy nešel. Trailer také nenaznačoval, že by mělo být něco jinak. Přesto tomu tak je. A ne že by si mě to získalo humorem. Coco boduje úplně jinak, na takové animáky by měly chodit malé děti do kina a ne na ty nicneříkající blbosti. Dojemná připomínka toho, že na zesnulé nemáme zapomínat. ()
Tenhle latino animák mi hodně připomínal Knihu života z roku 2014. Oba to jsou latino hudební animáky, jsou si celkem podobné. No tady už to na mě až tolik nezafungovalo. Tedy určitě se jedná o kvalitní počin, líbilo se mi to, příběh je zajímavý, ovšem je to film na jedno zhlédnutí. Měl jsem u toho ten pocit, že to bylo fajn, ale příště bych si to už nepustil. ()
Tyhle dojáky umí už jen Pixar. Vizuálně propracovaný svět s chytrými pravidly a mexickými reáliemi s tím správným poselstvím. Poselstvím o rodinně a tom jak je důležité nezapomenout. No a o muzice samozřejmě. Giacchino si to neuvěřitelně dává. Propracované kytarové party a chytlavé písničky zahřejí u srdce i mrtvého. ()
Když to vezmu spravedlivě, tak je Coco asi nejlepším animovaným filmem tohohle roku. Je to krásně barevné, má to drive, postavy jsou sympatické, je to zábavné a příběh je opět (na Pixar) velmi slušný. Emoce jsou skvěle zvládnuté a v samotném závěru jsem se málem neubránil nějaké té slze. Co se negativ týká, tak je to místy hodně předvídatelné (kdo je Hector?), někdy lehce neuvěřitelné (opravdu může rodina až takhle důsledně zakazovat hudbu?) a první polovina filmu je mnohem méně zajímavá, než ta druhá. Při závěrečném hodnocení jsem si to srovnával především s loňským Kubem a Knihou života z roku 2014 (protože ten námět k tomu prostě svádí) a o výsledku mám nakonec jasno - 8,4/10. ()
Galerie (45)
Photo © Walt Disney Pictures
Zajímavosti (26)
- Dveře kanceláře v „Zemi mrtvých“ nesou jeden ze známých easter eggů společnosti Pixar. Jsou označeny „A113“ a odkazují na učebnu Kalifornského institutu umění, odkud vzešlo mnoho animátorů Pixaru. (vojacekr)
- Po uvedení snímku v mexickém městečku Paracho, proslulém výrobou nástrojů, stoupl zájem o bílé kytary s tradičními motivy natolik, že je místní řemeslníci nestíhali vyrábět. (mrGhostly)
- V říši mrtvých svítí 7 milionů světel. (CrypzzXD)
Reklama