Půlnoční expres

Jo, v base není sranda. A když je to v Turecku, tak to musí být ještě o stupeň lepší zážitek. Dobře natočený film, líbil se mi. I když utíkání z basy není zrovna nejoriginálnější téma na film, co měl chudák Parker dělat, když se to tak doopravdy stalo? Pohrával jsem si s myšlenkou, jestli bych tam Billyho nenechal, když byl takovej vůl, ale jak vidno, zvládnul to sám. (12.04.2014)

Ocenění: Oscar - hudba, adaptovaný scénář; nominace: vedlejší herec (J. Hurt), režie, střih, film BAFTA - režie, střih, herec (J. Hurt) MFF Cannes - nominace na Zlatou palmu Zlatý glóbus - film (drama), debutující herečka (I. Miracle), debutující herec (B. Davis), vedlejší herec (J. Hurt), hudba, scénář Kansas City Film Critics Circle Awards - herec (B. Davis) Writers Guild of America - adaptovaný dramatický scénář (16.11.2012)

Perfektní film. I po těch 34 letech. Skutečný příběh Billyho a jeho jedné mladické nerozvážnosti, za kterou je tento sympaťák potrestán opravdu tvrdým způsobem, nejdříve 4 léty a později dokonce doživotím za pašování drog v Turecku. Všudypřítomná korupce, beznaděj, boj o holý život, toho je tu opravdu hodně a my už jen můžeme sledovat našeho hlavního hrdinu, jestli se mu podaří nasednout na ten jeho " půlnoční expres ", znamenající jeho vytouženou svobodu. Výborný Brad Davis v hlavní roli a je jen škoda, že mu nebylo umožněno sehrát více takových vydařených filmů. Věk by na to měl i dnes. (10.08.2014)

Takhle to dopada, když chce mladej kluk prodat pár gramů jen vobyčejnýho hašiše nějaký tý zkouřený mládeži, musí zažívat takovýhle peklo. Ještě bych dodal, že tady se fakt ukázalo, jakou cenu má pro člověka ta pravá žena. Takovouhle pomoc by nezvládl sebelepší fotr, žádnej brácha ani nejlepší kámoš, to jak Billymu psychicky pomohla jeho holka. [9/10 březen 2009] (30.03.2009)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)