Trapped
Ófærð
Trapped - Gefangen in Island
VOD (1)
Série(3) / Epizody(28)
-
Série 1 (2016) - 10 epizod
-
Série 2 (2018) - 10 epizod
-
V temné pasti (2021) - 8 epizod
Obsahy(2)
V městečku odstřiženém od zbytku světa sněhovou bouří řádí vrah. Islandský seriálový projekt V pasti, mezinárodně známý pod anglickým názvem Trapped, v sobě spojuje dvě výrazné tendence televizní tvorby posledních let. Tou první je systematické vábení etablovaných filmových režisérů k televizním seriálům příslibem větší tvůrčí svobody a možností důkladně rozvíjet originální koncepty do delších vyprávění, než jaké skýtá kinematografie. V tomto případě za projektem stojí Baltasar Kormákur, který doposud profesně střídal natáčení menších islandských filmů pro festivalový okruh jako Svatba za bílé noci či Hluboko s žánrovou prací v Americe, kde režíroval např. akční krimi thrillery Kontraband a 2 zbraně. Kormákur ve svém seriálovém konceptu přichází s vítanou osobitou variací na trend ponurých severských krimi seriálů. Tato kategorie se sice po mezinárodním úspěchu fenomenálního dánského Zločinu a nadšeném přijetí švédsko-dánské série Most stala světově vyhledávaným zbožím, ale bohužel také v řadě případů přinesla jen slabší variace a marné nápodoby zmiňovaných hitů. Kormákur se nesnaží o nápodobu skandinávských úspěšných modelů, ale naopak vychází z bytostně lokálních specifik své domoviny a na nich staví kriminální příběh, který zabydluje vítaně přízemními a obyčejnými lidmi. Klíčovou roli ve vyprávění má také islandské podnebí, protože právě zdejší sněhové bouře fungují jako zásadní katalyzátor vyprávění. Právě blizard se silným sněžením zapříčiní, že profesionální kriminalisté z hlavního města nemohou přijet vyšetřovat nález část lidského těla, které bylo vyloveno z moře poblíž přístavu na východě Islandu. Pátrání po vrahovi tak připadne místním policistům. V pasti je doposud nejnákladnější islandský televizní projekt, jeho rozpočet je až desetinásobný oproti tamním obvyklým produkcím. Ovšem také na rozdíl od jiných, které zřídkakdy překročí hranice ostrovní země, byl prodán do řady zemí světa a zaznamenal pozitivní reakce u široké divácké obce. (Česká televize)
(více)Recenze (165)
Oproti jiným islandským detektivním seriálům je tenhle o třídu výš. ()
Těšila jsem se na každý pátek, až to půjde. Srdcovka. Ale toho smutku na konci... ten byl i na seveřany dosti hořký. ()
Paráda. Skandinávci umí. ()
5* po shlédnutí seriálu ho musím ohodnotit plným počtem hvězd. Příběh je uvěřitelný, přirozený a udržuje napětí až do konce. Hraje tu taky velkou roli krásná ale pochmurná islandská krajina, navíc v období kdy bychom tady ani psa nevyhnali ;-) Kriminální zápletka není zbytečně překombinovaná a srovnal bych to atmosférou dánsko-švédského Mostu, jen tady jde víc pod kůži a řeší se tu častěji různá lidská dilemata. Raděj bych už pokračující sérii nechtěl, aby se to nezvrhlo na něco podobné jako Vraždy v Midsomeru a Island by se totálně vylidnil ;-). [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Brzy druhá řada! Nemohu se dočkat :) ()
Je tu tak moc žánrových věcí, až mě to vlastně zlobilo. Bylo to jak jet nějaký check list typického krimi filmu: Městečko kde se všichni znají a mezi nimi vrah - check - podezřelí chlapíci tu chtějí něco stavět a změnit ráz městečka - check - nene! Detektiv co má rodinné problémy, to jsem tedy nečekal. Check. ()
Klasický severský krimiseriál s doslova mrazivou noir atmosférou plnou tmy a snehu. ()
Hmmm, viděla jsme zatím tři epizody a po dlouhé době seriál, co mne uhranul. Po tak dlouhé době všední... ()
První sérii jsem si moc užil, viz komentář v ní. Druhá série bohužel úplně odskočila od původního názvu,což považuji za velkou chybu. Jinak byla dobrá, až na rozuzlení. Jen doufám, že se pokračovat dál nebude. ()
Sledujte to v preropenym byte a stejne vam bude kosa. Mocnej zazitek! ()
Slusne kriminalni drama, ktere me s kazdym dilem bavilo vice a vice. Uzasne prostredi islandskeho zapadakova, zajimave postavy a dobre vypracovana zapletka. ()
Malé městečko, které se stane uzavřené vánicí rozžhaveným "papiňákem" těsně před výbuchem. Po léta zrající drobná tajemství vyústí v nález těla bez hlavy a končetin, místní detektivové odříznutí od pátračky v hlavním městě začnou pátrat sami. Pomalu ale stále vpřed. Velmi pěkně promotané vztahy činí příběh poměrně neprůhledným a ani v závěru, kdy už to začíná být jasné, tempo nezrychlí. Vychutnáno až do konce. Závěr je natolik severský, že přidávám i hvězdičku pátou. 85% ()
Když už státní bankrot proslavil islanďany v roce 2010 po celém světě, ani náhodou neusnuli na vavřínech a naopak se rozhodli o pět let později z toho, že Island zná celý svět, vytěžit co nejvíc. A tak vznikl Trapped - taková zasněžená zabíjačka, polda u ledu a pár zločinců, kteří se ocitli v pasti. V podstatě civilní zločin(y), civilně zahrané, co si lze přát víc? ()
Framúrskarandi máli. Ég mæli! ()
Vrcholový islandský neonoir aneb když se na severu rozhodnou odpovědět na True Detective. Pocit zimy a izolace v parných letních dnech zaručen. ()
V pasti je konečně první Severský seriál, který mě svým způsobem nezklamal. Hlavně první série má tu správnou mrazivou atmosféru. Kladem jsou vesměs sympatické charaktery, kterým lze fandit. Scénář funguje na jedničku, a až do posledního momentu divák netuší, kdo je hlavním pachatelem. ()
Ani islandská príroda, jazyk a atmosféra nezachránia vlečúci sa dej. Na mňa je aj zápletka príliš jednoduchá, až klišé. Druhý dej vytvára samotná príroda a počasie, a to stojí za pozretie viac ako dej zinscenovaný. Ale aj tak... mala som neustále nutkanie preskakovať, možno som pri tom aj niekoľkokrát zaspala. Keby to bol film, nie seriál, bol by oveľa lepší. ()
Abych byl objektivní, ono to vlastně bylo téměř perfektní - ponurá kriminálka zasazená do depresivního islandského prostředí s ještě depresivnějším počasím uprostřed dlouhé a temné zimy... Nicméně, už dlouho se mi nestalo, že bych u tak kvalitního seriálu každý druhý díl řešil nepříjemnou skutečnost, že jsem prostě usínal:) Hrooozně rozvláčný styl vyprávní tomu sice vlastně sluší, ale u mě se bohužel s nadšením nepotkává... Když k tomu ještě přidám že skoro až do posledního dílu jsem si za boha nemohl zapamatovat kdo je vlastně kdo, protože všechna jména jsou si děsně podobná a pro mě jsou na úrovni názvů islanských sopek, navíc pár ženských postav si je podobných i fyzicky, mám z toho jeden velký pomalý maglajz který mě bavil spíš v detailech než jako celek a *** tak dávám především kvůli několika velmi emotivním scénám z druhé poloviny celkové stopáže... ()
1. série: Muzika může být skvělá, výprava může být s kamerou a sceneriemi dokonalá a skvěle atmosférická. Můžete mít hodně. Ale pokud nemáte jednoduše příběh, tak se moc daleko nedostanete. Není to tak nějak všechno. Kdybych se chtěl dívat na hezkou přírodu zapnu si novější Zázračnou planetu. Jakoby samozřejmě, on zde příběh byl. Ale pro mne to spíše bylo plácání se od ničeho k dalšímu ničemu, co pro mne vedlo k jednomu z nejzdlouhavějších zážitků mezi seriály za poslední dobu. Už první díl mne nijak neoslovil a poté, když se příběh ani nijak nikam nedostával, tak mi bylo jasné, že skákat radostí asi nebudu. Ať už za tím můžou stát jakákoliv jména, tak i přesto mi stále připadá, že jakákoliv produkce z Islandu je pro mne kupodivu fatální. A to v tom smyslu, že mi to nepřináší žádný zážitek ani zdaleka. Spíše bych to nazval otravnou a brutální nudou. Zde zcela jasně promlouvá subjektivita, jak jinak, jako vždycky. Ale nic to nemění na faktu, že pro mne tato událost byla politováníhodná. Druhá série je odložena s tím, že není na Netflixu. Až bude... dám tomu novou a druhou šanci. Ale nevstupuji do toho s nadšením. Spíše s odporem, že i Georg Simon Ohm se obrací v hrobě. ()
Islanďané, stejně jako většina skutečně rodilých seveřanů, jsou podle mého elitou lidstva, zatímco za spodinu považuji vše od El Pasa po Patagonii, Afriku pak vůbec nezačleňuji v porovnání. Morální kvalitu národa určuje víc než-li co jiné míra násilných trestných činů, respektive jejich co nejminimálnější zastoupení v životě občanů země. V téhle sérii se charakter severu prokazuje dvojím způsobem. Jednak tím pozitivním ve smyslu citlivého, lidského a seversky uvěřitelného ztvárnění postav příběhu, druhdy pak i maličko negativním ve smyslu, že i ti zlí mají v sobě dost citu a výčitek na to, abyste z nich měli pocit adekvátní vrahům skutečně temného thrilleru, o nějž se tvůrci místy snaží a to ne zcela úspěšně. Pokud jsem ale seriál dosledoval do konce, je to ode mne už samo osobě projevem uznání. Pomohla k tomu určitě i zvláštní pseudoromantika prostředí sněhu a odříznutí od světa, příjemně patetická ve své podstatě a hlavně pak herci, k nimž se poměrně snadno přimknete a to je to nejzásadnější. Pokud jde o scénář, i ten je silnější v dialozích rodinných svárů, nevěr-(bylo jich trochu moc, ne?)-, rozepří či usmíření, než v hlavní kriminální rovinně, která je sice solidní-(až na klasicky debilně vyhrocený závěr)-ale ani neudiví požadovanou kombinací logického překvapení. Klasický mustr, spiknutí, kdy ze všech podezřelých jsou v tom skoro všichni i namočeni, byl očekávatelný. Nicméně pořád je třeba uznat, že Ófærð napětí vlastní a umí jej ve správných dávkách i předat. Výtka míří jen k úplnému závěru s Maggim, mrazákem, který jako by vzalo do ruky hollywoodské hovado a v cestě za vyhroceností ztratilo soudnost. 80% ()