poster

Hraje skupina Spinal Tap

  • USA

    This Is Spinal Tap

  • slovenský

    Toto je Spinal Tap

Komedie / Hudební

USA, 1984, 82 min

  • ABLABLABLA
    **

    Proč jsem se na to vůbec dívala? Protože v Brothers&Sisters si dělali srandu z lidí, co to neviděli:D No ne že bych úplně litovala, místy to byla sranda, ale abych se přiznala moc mě to nebavilo. To že je to parodie mě začalo trkat v 5. minutě a nechápala jsem, tak jsem si šla přečíst popisek na csfd. Beru to, je to zajímavé, neobvyklé, praštěné, ale pro mě už asi mimo mísu. Co se mi líbilo nejvíc, bylo asi, jak popisovali, co se stalo bubeníkům "Explodoval na pódiu, jen tak." a taky scénka s chlebem a salámem.(4.5.2012)

  • movie
    *****

    Pokud vás aspoň trochu zajímá hudba, THIS IS SPINAL TAP, dokument o téhle fiktivní kapele vás absolutně zničí. I'm really influenced by Mozart and Bach, and it's sort of in between those, really. It's like a Mach piece, really. It's sort of... - What do you call this? ... - Well, this piece is called "Lick My Love Pump".(10.2.2008)

  • Matty
    ****

    Comin' live, direct from hell... Spinal Tap! David St Hubbins! Derek Smalls! Mick Shrimpton! Viv Savage! Nigel Tufnel! Spinal Tap byla ta nejhlučnější heavy metalová skupina pod sluncem a tohle je rockument jenom a pouze o ní! Tihle borci to skutečně uměli rozjet (jako jediní měli aparaturu nastavitelnou až na jedenáct!), jejich vystoupení nepostrádala moment překvapení (jakým může být třeba nečekaný zjev napodobeniny Stonehenge) a úžasná sóla (Nigel zahraje na kytaru třeba i houslemi). Historie skupiny je velice poutavá, celkem se v ní vystřídalo 37 členů, mnozí zemřeli za nevyjasněných okolností („udusil se zvratky, ale ne svými, vlastně se nikdy nezjistilo čí to byly zvratky“), své první duchaplné songy prezentovali její členové již počátkem 60. let („You know what I want. You know what I need. Or maybe you don't“) a pokud na ně v letech osmdesátých přišlo desetkrát méně lidí než v dobách největší slávy, pak jedině z důvodu jisté vyhraněnosti – nebudou přeci pořád hrát pro masy. V rockumentu mimo jiné uvidíte a uslyšíte rozhovory s jednotlivými členy, kteří se prezentují jako opravdoví myslitelé (- What does the end feel like? - It's like saying when you try to extrapolate the end of the universe. If the universe is indeed infinite, then what does that mean?), ukázky z jejich úžasných vystoupení, kde publikum rozpalují v patřičně nevkusných elasťácích a na závěr vás čeká pár mouder do života (- If I were to ask you your philosophy of life or your creed, what would that be? - Have a good time all the time.). Pokud by vám snad někdo tvrdil, že podobná skupina nikdy neexistovala, nevěřte mu, Spinal Tap je stále žijící legenda! 85%(15.2.2007)

  • PEEPA
    ***

    Neco mezi Mnaga Happy End a Almost Famous. Spise z dokumentarniho hlediska (jako Mnaga) a pritom hudba a prostredi a vubec tak nejak svet, kdese to odehrava je blizsi Almost Famous. Ale je to nudnejsi, nez oba dva zminovane. Mnaga je daleko vetsi sranda a Almost Famous je vyborne po filmove strance, navic s lepsimi hereckymi vykony a tak. Vlastne nevim, jak moc je tento dokument pravdivy, ale nezajima me to. Stejne tak nevim, jak tomu bylo u Almost Famous.(4.12.2005)

  • Hejtmy
    ***

    {714/1001} Pár momentů ve filmu je vtipných, pár zajímavých, ale pokud bych se ještě někdy chtěl podívat na kvalitní hudební dokumentární mystifikaci, tak volím Rok Ďábla, který Spinal Tap v některých momentech zlehka připomíná. Bohužel mi ani není příliš blízká hudba, kterou Spinal Tap hráli, takže za mě spíše nespokojenost. Necelá hodina a půl se ale vydržet dá. 50 %(1.12.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace