Sissi, císařovnina osudová léta

Potřetí už z komických milostných avantýr plukovníka Böckla je fraška a z osudovosti císařovniných let stále jen červená knihovna. Vzhledem k tomu, jak dramaticky ve skutečnosti její život, rodina a vztah s císařem vypadaly. Film vše nekalé ignoruje a opět neomylně skončí triumfálním happy endem. Jsem rád, že na čtvrtý film už Romy Schneider řekla „ne“. Nedovedu si představit, jak by režisér v tomto duchu pojednal všechno to trápení a tragédie. (06.08.2022)

Poslední snímek jakoby v začátku maličko zakolísal, leč patrně jde o klopýtnutí záměrné, neboť každý z dílů trilogie o císařovně zvané Sissi prezentuje svou vlastní a zcela soběstačnou zápletku. Opět se jedná o vyprávěnku neobyčejně velkorysou, která nešetří na kostýmech ani na kulisách a k ústřední dvojici má velice vstřícný až ochranitelský vztah. (31.08.2016)

Poslední z trilogie filmů o rakouské císařovně je na tom z historického hlediska asi nejhůře. I když mnoho skutečností bylo věrohodně zachováno, většina se však pravdě přiliš nepodobá. Nebudu zde znovu vyličovat co se skutečně stalo a co je pouhým výmyslem či domněnkou. Tomu, koho by snad toto velmi oblíbené téma zajímalo, bych doporučil nějaké biografické dílo z této doby - avšak od nějakého znalého historika. Existuje totiž mnoho líbivých, ale ne skutečně pravdivých pramenů o císařovně Alžbětě. Přesto mě film nadchnul asi nejkrásnější výpravou z celé série. Kostýmy spolu s hudbou si zachovávají stále stejnou úroveň. A to, že se natáčelo v dobových interiérech je také velkým kladem celé trilogie. Proto je mé hodnocení stále stejné - nevěřím totiž, že toto téma někdy někdo zpracuje lépe. (27.10.2007)

Poslední díl Sissi se mi líbí téměř stejně jako ten první. Je samozřejmě zase sladší, naivnější, ale přesně to ocením, když chci na chvíli vypnout a odpočinout si. Řekl bych, že je to taková milá, neškodná, historická pohádka, a to mluvím o všech třech dílech. Všechny tři díly též spojuje úžasná výprava a překrásné kostýmy. 67% (19.04.2021)

V první polovině jakoby se zdálo, že Sissi III. více navazuje na první díl celé trilogie. Je tomu tak kvůli návratu Néné (v podání Uty Franz) na scénu, která v prostřední části chyběla. Přítomnost Néné ale ve skutečnosti slouží jen jako vedlejší linka v části o osamoceném Františku Josefovi I. v období pobytu jeho Alžběty v Uhrách. A tehdy jsem nemohla Romy ani vidět, snad proto, že tyto scény točila už naočkovaná? Každopádně pro velký úspěch alpského usmiřování z druhého dílu i zde se v malém následně opakují soukromé císařské líbánky. Ty jsou naštěstí (pro děj filmu) brzy zkaleny onemocněním Sissi a tehdy nastává skvělý dramatický zlom díky emotivnímu trojúhelníku, kdy Františkova matka Sofie spravuje svého syna o podezření ze Sissina brzkého skonu. Tím se z Císařovnin osudových let stává konečně starý známý génius Marischka na úrovni par excelence! Sissi stůně na Madeiře, přichází za ní matka Ludovika a tu najednou je možný výlet i na Korfu, čímž se Sissi uzdraví a už tedy nic nebrání finálnímu vítěznému tažení císařské rodiny do Království lombardsko-benátského... Je jen velkou škodou, že nebyl realizován ještě IV. film o Sissi, nejvíce by mě zajímalo, jak by Marischka naložil s úmrtím Sissiny prvorozené dcery. Ale bohužel kvůli vzdoru Romy se už tak nestalo a co se stalo s rukopisem, to se mi zatím vypátrat nepodařilo. Litovat můžeme už jen také kvůli tomu, že s každým dílem byly ty filmy vypiplanější, výprava honosnější, hudba více strhující a v posledním pokračování se podařilo dokonce upustit i od těch poměrně laciných dokumentárních záběrů zvířat (jelena nebo kamzíků). Dodnes žasnu nad uměním tehdejších maskérů, protože tak skvělé nerozpoznatelné paruky, jaké nosila Romy, to jsem už nikde jinde neviděla. Stačí si vzpomenout na ty tragické nápodoby v o deset let mladších Angelikách... Co je ale na celé trilogii nejlepší, je divácká zkušenost, která mě upozorňuje pokaždé na nové rysy příběhů o Sissi - a to je již sleduji polovinu svého života. Naposledy jsem se skoro rozplynula nad chytrou kombinací bezchybného humoru plukovníka Böckla, milánské šlechty a velkoleposti návštěvy Benátek. Málokdy jsem ale měla tolik odvahy ocenit i drobnou linku o nejstarším bratru Alžběty, Ludvíku, který si vzal Jindřišku Mendlovou, pozdější svobodnou paní z Wallersee. A nakonec jsem opět musela ocenit každou minutu :) (06.02.2009)