Atentát

Sequens zamachroval a natočil perfektně zpracovaný snímek o našich para výsadcích z Anglie s cílem v protentokrátu zabít říšského protektora Heydricha. Kupodivu mu to vyšlo perfektně a z filmu nevyznívá žádná snaha snímek jakkoliv ideologicky prznit. Válečná klasika, nutno vidět. Je pravda že první polovina je horší, ale boje v kostele a kryptě (celé točené v ateliérech na Barrandově v kulisách interiéru kostela 1:1 byly na jedničku). Kluky taky neodvezla z Anglie Dakota, ale čtyřmotorový Halifax ae což.. Chápu, že za totáče sehnat britskej bombr bylo asi nemožné :-). Za zmínku stojí, že většina dnešních historiků se kloní k názoru Gabčíkovi Sten Gun nutně nemusel selhat. Do případné trasy střel mu však vjela tramvaj... Navíc většina útoků proti jedoucím vozidlům byla tehdá i dnes vedena jako první pomocí výbušniny a pak až střelbou z ručních zbraní.. Logicky, vůz je třeba nejprve zastavit a pak vybít osádku. Snad proto zbraň ve chvilce kdy byl meďour jen kousíček od něj bez výstřelu odhodil a nechal práci s likvidací kata našeho národa Kubišovi. ---- Vám hoši, se když se to podaří vždy zajdu poklonit každého 18.6. k okénku krypty chrámu Cyrila a Metoděje v Resslovce. Už jen to, že Vás 7 vázalo celý den přes 800 těžce ozbrojených vojáků a SS si zaslouží nesmírnou úctu. * * * * (20.08.2011)

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!" (10.12.2009)

"Plníme jenom rozkaz... Naše svědomí je čisté." _____________ Minulý víkend som bol v Prahe, dokonca priamo v osudnej krypte a myslím si, že práve tomu vďačím za to, že na mňa Atentát tak veľmi zapôsobil... Vo filme bolo pre mňa skutočne zaujímavé sledovať dianie pod pravoslávnym chrámom a popritom si zároveň porovnávať priestory, ktoré som nedávno videl na vlastné oči. A človeka z toho naozaj mrazí, keď si uvedomí, čomu všetkému museli títo parašutisti čeliť. Tento film z dnešného uhlu pohľadu už síce nie je nijaký obrovský majstrštyk, ale na to, že vznikol v roku 1964 (!) je to naozaj ohromujúce predstavenie, ktoré diváka aj po tak dlhom čase ešte stále dokáže veľmi pútavo previesť známou históriou, na ktorú by sa nikdy nemalo zabudnúť – atentát na Heydricha je právom označovaný ako ten najhrdinskejší čin druhej svetovej vojny... Aj napriek tomu, že zo začiatku je tempo rozprávania v tomto filme veľmi pomalé a v závere priam bleskurýchle som si zhliadnutie Atentátu naozaj vychutnal a preto mu nemôžem dať menej (ale ani viac) ako 8,5 výstrelov zo samopalu z 10... Pre porovnanie si dnes večer pozriem aj amerického Anthropoida... (22.03.2023)

Skvělý film o přípravě, provedení a hlavně o následcích atentátu na Heydricha. Perfektně se mi film propojil s mým velice oblíbeným Vyšším Principem, oba kusy dokonce spojuje stejné rozhlasové hlášení. Nemůžu nic vytknout. .... Pátou hvězdu přidávám zejména za dechberoucí závěrečnou pasáž dobývání kostela - to jsem v českém filmu ještě neviděl. "Fsdejtese a nic se fám nestane!" Nemám slov. (25.04.2015)

Atentát na Heydricha byl asi nejvýznamnějším činem československého zahraničního odboje za druhé světové války. Je věcí sporu, zda to něčemu prospělo, vždyť co obětí kvůli tomuto činu padlo. Tento film je velmi dobrou rekonstrukcí onoho atentátu. Zejména bych ocenil podobnost Siegfrieda Loyda s Reinhardem Heydrichem, i když v tomto podání působí Heydrich celkem staře. Zemřel v 38 letech, zatímco Loydovi je 43, ale vrásky jej činí starším. Ale husarským kouskem je K.H.Frank, kterého hrál Richard Záhorský, naprosto věrná kopie! Herecké obsazení atentátníků je také velmi dobré. Mám jen pár detailů, které jsou z historického hlediska ve filmu zřejmě nepřesné. Domnívám se, že plán atentátu na Heydricha v době seskoku ještě parašutisté Anthropidu neznali. Mluvilo se o tom, že atentát bude spáchán buď na Emila Háchu, Emanuela Moravce či K.H. Franka, ale také právě Heydricha. Dále jsem ve filmu postrádal scénu, kdy krátce před půl jedenáctou projela zatáčkou v autě žena bez klobouku, a tím atentátníkům signalizovala, že Heydrich přijíždí bez doprovodného vozidla. Z filmu se dále zdá, že atentátni byli stále ukryti v kostele, ale v kapse jednoho z nich se našla tramvajenka z předchozího dne, kdy došlo k jejich smrti, což napovídá tomu, že svůj úkryt opouštěli. Minusem tohoto filmu je, že se zde nevyskytuje ani Gabčík (jeho "náhradník" mluví dokonce česky, ač byl Slovák!), Kubiš či zrádce Karel Čurda, po válce popraven za vlastizradu. Nicméně film hodnotím velmi kladně. (08.05.2009)