Ve jménu otce

Videné druhý krát, a rovnako za päť hviezdičiek. Vlastne tu o hviezdičky vôbec nejde. Niektoré filmy majú takú silnú výpovednú hodnotu, že akékoľvek hodnotenie nemá význam (JFK, Mechanický pomaranč). Vôbec som nerozmýšlal nad kamerou, strihom, tempom alebo hudbou, čo robím skoro vždy, na dostatočnú pozornosť stačí neuveritelne silný príbeh. Sedia mi filmy, kde hrdinovia trpia a na konci sa im dostane satisfakcia ( v tomto prípade veľmi diskutabilná, viď dovetok, je to tým, že ide o skutočnú udalosť). Dokonalosť nad dokonalosť a jedno z mojich top 10. Každý, kto robil na tomto výnimočnom diele, (vrátane podávačov jedál a upratovačiek) si zaslúži oscara a x festivalových scien. (28.07.2009)

Lahůdkově zrežírované soudně-vězeňsko-teroristicko-policejní drama, které by šlo za jiných okolností pranýřovat kvůli přepálenosti oné "řady nešťastných příhod" a z toho plynoucí nevěrohodnosti. Bohužel, se to takhle nějak doopravdy stalo a film je ještě o to silnější! Skutečné události byly málokdy převedeny na plátno v tak strhující a bezvýhradně FILMOVÉ podobě. (12.09.2009)

Ve jménu otce se snaží komplexně pojmout historickou událost, věnuje prostor vykreslení hipisáckého života, pevným základům rodiny, policejní tyranii, sporům v soudní síni i bouřlivému životu za mřížemi. V této všestranosti se však ztrácí hloubka, film přelétá z jednoho hnízda do druhého a tím trošku trpí atmosféra - zejména vězení díky zkratkovitosti nepůsobilo ani tolik hrozivě. Celkové zaměření je více na emoce než fakta, Daniel Day-Lewis sice vše prožívá dokonale, ale chladnější přístup by možná působil lépe. Fakt, že vše se odehrává podle reálné události, je dosti znepokojivý, dodává filmu na závažnosti, a tak vlastně díky němu přišpendluji čtvrtou hvězdu... 7/10 (10.11.2013)

„In the name of justice / In the name of fun..“ Když se kácí IRA les, létají třísky - nemilosrdně se zabodávající do těl nevinných. Sheridanovo domácí hřiště s tradičně výborným Day-Lewisem bojujícím za svobodu, spravedlnost a nalezení cesty k otci, s kterým na rozdíl od skutečného Conlona sdílel jednu vězeňskou celu. Mrzet může jen jistá černobílost vykreslení nekonečného boje mezi Iry a Angličany, ale až Gerry konečně vyřkne: „I´m a free man and I´m going out the front door.“, čert ji vem. Mimochodem, U2 při úvodních titulcích byli dokonalou volbou. „..In the name of the father / In the name of the son.“ (18.11.2009)

Je spousta filmů o IRA a vůbec o celé situaci v Irsku. Jen málo z nich ale dokáže diváka skutečně vtáhnout do děje a přinutit jej k sympatizování s tou či onou znesvářenou stranou. Tenhle film je mezi "irskými" filmy jasně na špici. Není to jen zásluha hlavních postav, které jedinečným a nezapomenutelným způsobem ztvárnili Daniel Day-Lewis a Pete Postlethwaite. Je to hlavně a především zásluhou onoho strhujícího příběhu, který se skutečně stal. Člověk před takovýmto ztvárněním může jen užasle a s obdivem smeknout. (24.08.2002)