Šestý smysl

Nevěděl jsem, co mám od snímku čekat, snad jen, že to bude něco s prvky Oka a Shyamalanovou velice zvláštní režií (zážitek z Vesnice je pořád čerstvý). Osment i Willis (od kterého jsem se btw dočkal kupodivu výtečného hereckého výkonu a ne jen drsných řečiček) byli velice přesvědčiví, jejich role jsem jim fakt hltal. Atmosféru to mělo výbornou-napínavou, mrazivou, mysteriózní. Čekal jsem, že v okamžiku, kdy se syn s matkou objímají v autě, tak se obraz přenese k Malcolmovi šeptajícímu dojemné slovíčka spící manželce a pak nastoupí závěrečné titulky (čímž by mě film utvrdil v nižším hodnocení a vůbec pohledu na právě viděné dílo), ale...ten konec jsem zprvu ani dobře nepochopil (a pořád se ptal, kdo z těch 2 je vlastně mrtvej?!), každopádně byl VÍCE než překvapivý a musím říct, že mi stály všechny chlupy v pozoru a cejtil jsem jak mi leze mráz po zádech (to už se mi u žádného filmu pěkně dlouho nestalo). Na vychutnání promyšleného scénaře bych se na film musel asi znovu podívat, ale stejně mi zde několik věcí nesedí (navíc mi vadí fakt, že poté co Malcolma postřelil ten jeho pacient, tak to střihli-kdyby to neudělali, tak by samozřejmě snímek ztratil svoje kouzlo a pointu, ale stejně je to od nich nechutnej podraz ;-)). Moje aktuální hodnocení nejspíš nebude konečné, leč teď jsou to 4*. (02.08.2008)

Musím se přiznat, že po obrovském povyku kolem Šestého smyslu jsem výsledkem poměrně zklamán. Duchařina je to pěkná, některé momenty mrazivé a výkony Osmenta i Willise výborné. Kupodivu závěrečný twist mi přišel přitažený za vlasy, i když náramně originální. Shaymalan má zjevně značný talent pro dramatickou gradaci záběrů i schopnost pohrávat si s psychikou diváka, ale moje krevní skupina to není. (01.02.2004)

Tak jsem se včera koukal na profil a měl jsem tam hezké číslo 1299 filmů. Řekl jsem si, že 1300. film, by měl být něčím výjimečný. Neváhal jsem ani chvilku a sáhl po tomto filmu. Proč? Když jsem, (kolem 12 roku mého života), se začal zajímat více o filmy a pustil si tento, nedodíval jsem se. Prostě mě to vyděsilo a v polovině jsem to vypnul. Tak uplynulo pár let, a co jsem nechtěl: Od jedné kámošky, a následně filmu "50 krát a stále poprvé." jsem se dozvěděl pointu. Dnes jsem se na film podíval podruhé. Dokoukal jsem jej celý, ale ta atmosféra, to se jen tak nezapomíná. Označení "Nejlepší Thriller všech dob" se vůbec nedivím a myslím, že je to pravda. Dávám plných 5 i přes to, že geniální pointa mi byla vyzrazena. Škoda. (22.02.2008)

Víte co mě na tomhle filmu nejvíc rozesmálo? Že moje máma zjistila tu konečnou velkou pointu už někdy po třičtvrtě hodině. A to se o SF nebo podobný mysteriózní žánr nijak zvlášť nezajímá a o tomhle filmu věděla jen, že je. Tak to mě nejvíc rozesmálo, protože mě to napadlo až asi o čtvrt hodiny později. Jinak příběh je notně temnej a zajímavej, i když žádná extra hloubka v něm není. To si nenalhávejme. Vlastně je to až neuvěřitelně přímočarej příběh, přestože často zobrazenej spíš v náznacích, než v jasném projevu. Ale herecký výkony jsou opravdu dobrý, nejvíc mě asi zaujala ta holka, kterou vidí mladý Haley a pak Haley sám. Líbí se mi ten styl vyprávění příběhu. Pomalej a nikam neutíkající, čekající až si divák přestane dávat pozor a pak náhle udeří. Ale za nejlepší film nebo nejlepší thriller nebo nejlepší SF to vůbec nepovažuju. Spíš tak vyšší nižší střední třída. (20.02.2006)

Závidím těm, co to uvidí poprvé a nikdo jim nevykecá pointu. Věděl jsem, že se na konci něco chystá a stejně mě dostal. Navíc je výborný celý film - výborná atmosféra, skvělí herci (především Osment, Oscara jsem mu přál víc než Cainovi za Pravidla moštárny), přesně padnoucí hudba od JNHowarda. Kromě závěru pro mě ještě nezapomenutelná scéna s domácím videem. (11.07.2003)