Poslední představení

Tohle je hodně těžké. Rok 2020 stojí za vyliž. Buď tu máme patlaniny z pomocných dílen a nebo nějaké paskvily. A poté něco, co skoro všichni milují, ale je to nařčeno z manipulace faktů a stavění kultu osobnosti. Ano, mluvím zde o tomto. Ale abych byl sám za sebe konstruktivní, tak musím říct, že jsem zde nic takového přímo nezažil. Asi možná protože neznám tolik ten druhý pohled, ale co už. Přeci jen i toho podkuřování eMDžejovi se trochu dost najde, ale v případě jeho asi jako nejlegendárnějšího hráče NBA se to dá skousnout. Sportovní seriály a hlavně dokumentární jsou ošemetné. Docela dost od nich očekávám, protože vím, že jsou velmi kvalitní. Přeci jen, Až na vrchol mě dokázalo přimět obdivovat víc motosport než bych si kdy představil a seriál o Formuli minulý rok se ukázal být naprostým skvostem, který mě opět přiměl se aktivně o tento sport zajímat. Zde nemáme nástin celého NBA. Máme zde záležitost starou skoro 30 let o jednom týmu jedné éry. Dejme tomu o jednom muži. Cože je zvláštní, protože je jasné, že seriál je hlavně o Jordanovi, ale přitom vám tam v poslední epizodě jsou ukazovány portréty hráčů, kteří tam byli už od začátku. Zrovna u Kerra to ale mělo hezkou návaznost a logiku. Jinak to působilo dost random a divně. To ani nemluvím o tom, že člověk očekává nějakou linku okolo toho sportu samotného. Ale vy jste schopni sledovat epizodu věnovanou jenom tomu jak eMDžej fotí fotky a spoty pro McDonald a nevím, co ještě. Což je dost mimo a nejednou člověka napadne na co vlastně dívá a proč. Pro mě asi největším problémem, který mě štval celou dobu je absolutní nekonzistentnost vyprávění. Čekáte příběh posledních zápasů, ale vy na jednou koukáte na naprosto divné odchylky pět let zpět, abyste se vrátili do "současnosti". Kdyby to jelo tak nějak logicky chronologicky od začátku do konce, tak bych neměl žádný problém, protože by to obecně vzato dávalo smysl. Místo toho máme něco, co skáče v dějové lince, tak chaoticky, že se máte šanci chytat jen když i víte v jakém období měl Rodman jaké háro. A to je vše. Obecně vzato, dobře natočené, hezky motivované a i tak hezky odvyprávěno. ALE! Je tu dost kravin, které prostě nejsou vůbec přehlédnout. Opět. Asi jsem trochu divný a asi jsem ztratil rozum, ale podobně jako u mnoha dalších letošních seriálů je toto zvedáno do nebe. Pro mě je toto alespoň ne katastrofa, ale nic než příjemný nadprůměr. Toť vše. (24.07.2020)

Basketbal šel vždy mimo mě, ale Jordanovi a slavné éře Chicaga Bulls nešlo uniknout. Astronomické hodnocení dokumentu má samozřejmě příčinu v množství uctívačů Jordana, kteří ho považují za nejlepšího sportovce všech dob. Nebudu se pouštět do nějakých soudů, protože jeho dominance byla tak působivá, že je to klidně možné. Nebojím se tvrdit, že diváci, kteří neumí nazpaměť historii NBA a Jordanův životopis, si to užijí více, protože mnoho detailů a zvratů pro ně bude vlastně nových. (31.10.2021)

Pravdivost některých zobrazených událostí v dokumentu lze zpochybnit, ale jeho celkovou kvalitu nikoliv. Jordan měl toto nepřeberné množství materiálu dlouhá léta schované ve skříni a povolil jeho zpracování až před čtyřmi roky. Prý se obával, že jeho hvězdné postavení nejlepšího hráče přebírá LeBron James. I proto je nutné k této sérii přistupovat s vědomím, že vše prošlo dramaturgickým schválením samotného Jordana. Mnoho lidí už některé vykreslení události zpochybnilo, sám Scottie Pippen prý nebyl s jeho zobrazením v dokumentu vůbec spokojení. Když ale opomenu kontroverzi, tak je The Last Dance v mých očích dokonale vystavěná dokumentární série plná exkluzivních záběrů - zachycuje esenci 80. a 90. let, citlivě převypráví lidské osudy a nechá člověka v úžasu pozorovat zákulisí NBA a vítěznou mentalitu jednoho z největších sportovců všech dob. Přesto že se v sérii zobrazují dvě časové linie současně, tak neztrácí na přehlednost. Ba naopak posiluje napětí s blížícím se koncem jedné éry basketbalu. Zkrátka Jordan chtěl vyhrát i tímto dokumentem a to se mu povedlo. (08.07.2020)

Pozitiva jsou tu vesměs už rozebraný a nebudu je přežvýkávat :-). Tak jen několik útržkovitých dojmů "tehdy a ted": NBA jsem jako náctiletej docela sledoval, takže Bulls a M.J. jsem samozřejmě silně vnímal. Jordan nebyl úplně můj nejoblíběnější hráč, ale Bulls jsem to docela přál. Snad vyjma soubojů s Utahem, kde mi byl Mailman rozhodně sympatičtější... Jména jako Horace Grant, Cartwright nebo Kukoč ( toho bylo v dokumentu hodně málo! ) bych dal dohromady i bez dokumentu. Samozřejmě Pippen - velkej borec. Zajímavý, že třeba Rodmana si z tý doby nepamatuju vůbec... Vycházely různý články, jak se kdo po epizodách cítí nebo vypadá a omílala se kontrola M.J. nad dokumentem - ovšem neřekl bych, že z něj vychází jako nejpozitivnější figura. Ale je z toho vidět, čím jsou ty úspěchy vykoupený. Kdyby nic jinýho, tak kvůli 7. dílu si to ten plnej kotel zaslouží ( matně jsem si vybavil, že hrál baseball, ale jaký to mělo důvody! ). A zmíním ještě dvě jména - Jerry Krause, pro mě doteď zcela neznámý, ale je velká škoda, že se k tomu nemohl vyjadřovat live. A hlavně Phil Jackson! Ano, ten který dal té sezoně i dokumentu téma a název. Toho uznávám nejvíc, víc jak M.J., protože to dokázal znovu. S Lakers. What time is it? GAME TIME (15.06.2020)

Vůbec bych se nedivil, kdyby se nakonec Poslední představení v místním žebříčku vyhouplo úplně na příčku nejvyšší. I když ho nelze brát jako čistokrevný seriál, ale spíše jako dokumentární ságu. Ságu o asi nejlepším basketbalistovi historie, alfa alfě, černému Ježíšovi, Michaelovi Air Jordanovi, který tenhle na první pohled "tuctový" sport dokázal v dobách své největší slávy zpopularizovat tak, že se z něho stal jeden z nejznámějších lidí na zeměkouli. Těchhle deset dílů sleduje jeho basketbalové začátky, vítězství a prohry, jeho draft do NBA a pak hlavně jeho působení v týmu Chicago Bulls, kde se zapsal nesmazatelnou stopou a postupně během let pomohl tenhle průměrný tým vyzdvihnout až na úplnou špici NBA a vybojovat hned několik ligových titulů. Samozřejmě, že už je to přes dvacet let a všechno jsem si nepamatoval, proto jsem byl moc rád, že jsem si to po tak dlouhé době zase trošku osvěžil. A musím teda říct, byla to jízda! Hlavně poslední zápas a poslední minuta, to je něco, co se jen tak nevidí a teď už můžu s klidem říct, že ani nezapomíná. Možná byl Michael Jordan až moc tvrdý ke spoluhráčům, občas sázel, nebo měl jiné neřesti, ale to je mi dnes úplně jedno. Pro mě bude navždy spjat jako basketbalista, který udělal pro zviditelnění toho sportu víc, než kdokoliv jiný před ním. A to je pro mě osobně ta nejlepší vizitka. (19.05.2020)