Želvy Ninja

Kdo z nás kdysi nechtěl být jedním z nich? Vesnické i městské pásky skýtaly nálezy v podobě očních pásek a fušérsky sestrojených parodií na zbraně, které tito zmutovaní tvorové tak perfektně ovládali. Zub času zapracoval, takže příběhy se dnešním pohledem zdají být dost dementní, avšak pořád si uchovávají zvláštní kouzlo všeho, co formovalo akční kulty přelomu 80. a 90. let. Humor také značně zinfantilněl, snad jen Raffaelovy sarkastické hlášky si uchovávají nezničitelnou svěžest. Animovaná forma samozřejmě umožnila ztvárnit i ty nejujetější představy tvůrců. Takže poctivých 70 %. Mimochodem, toto dílo ukazuje, jak důležitý je dabing. Zatímco původní z 90. let (Mišurec, Běhunek, Bureš, Dvořák, Junák a spousta dalších) byl naprosto fantastický a želvy jste jasně identifikovali i bez pohledu na obrazovku. Z nového dabingu se mi dělá blivno. Všechny želvy mají stejný hlas, všechno je přečteno absolutně bez chuti, zkrátka mě to od návratu do dětství absolutně odrazuje. Odstraněn byl i geniálně zelektrizovaný hlas Kranga. Hanba všem, kdo se na tomto paskvilu podíleli. Jediný, kdo drží nadstandard, je Junák,ale ani ten se zdaleka tak nevyřádil jako při první verzi. (29.10.2012)

Čtyři zmutované želvy jsou dnes vlastně klasika.Je to taková kombinace komiksu a japonské anime.Jednoduché a napínavé příběhy plné tajemného dobrodružství,u kterých děti neodlepí oči od obrazovek(ani já nebyl vyjímkou),April je k sežrání a padouši správně padoušský.Celé to brouzdá napříč téměř všemi žánry a pro děti to je vlastně kultovní záležitost.Jako dítě jsem hltal každý příběh(i když Želvy nepatřili k mým nejoblíbenějším hrdinům),no jako dospělého už mě to nějak přešlo.Pro dětské publikum má tenhle seriál stále svou výpověď,už tím,že se od ostatních trochu liší.Animace je na úrovni doby vzniku a příběh je uzpůsoben dětskému publiku a příjemně ubíhá.U mě nostalgických 75% jako vzpomínku z dětství.Jsou ale kreslené seriály,které ve mě nechaly stopu silnější až do dneška(Smolíkovy,Rychlá rota atd.). (07.08.2011)

Dětská láska, kterou jsem si nyní opětovným shlédnutím trošku pokazil (Přesto, že mám do jisté míry dětskou naivitu seriálů rád - třeba Willy Fog na cestě kolem světa). Pocit nostalgie ale většinu nešvarů seriálu zahlazuje a tak si nelze než neužívat Trhače, Kranga, Třísky a všech želváků, které jsem si ale pamatoval trošičku jinak a tak mě dnes už víc těší celovečerák z roku 2007, který se nese přeci jen v trošku temnějším duchu. Kdo seriál nezná z mládí, asi mu už dnes nic neřekne, pro mě to ale jsou užasná dětská dobrodružství u TV, spousty komiksů, samolepek a plastových figurek, které většinou ještě mám někde schované... Ale už si s nima nehraju, fakt...! :) (25.06.2008)

Nejlepší animovaný seriál, co v devadesátých letech chodil na Čtčku. Bylo tu všechno, co si může malý kluk přát: cool hrdinové, dáma v nesnázích, japonský mentor, ninjové a neschopní záporaci, s mysteriózním Krankem v čele. Vůdcem týmu a největší osobností byl samozřejmě Leonardo. No a ten awesome opening mi stále rezonuje v hlavě. (30.12.2009)

Z dětství na to pamatuju jako perfekt ní zábavu. Dívali jsme se na to, hráli si na ně s kamarády, já i psal a kreslil svoje vlastní pokračování... ale nedávno jsem zhlédl jeden díl po mnoha a mnoha (cca 18) letech a zastyděl jsem se sám před sebou. Já vím, že je to pro děti a tak...ale řeknu vám, po tom jednom díle po letech ze sebe víc než tři hvězdy nedostanu, a i to bylo po vnitřním boji. (19.07.2012)