Pachuť smrti

Výtečně spletený příběh, když do posledka není jasné, která z nesympatických postav je ta vyvolená být vraždícím zlosynem. K plnému počtu mi vadí značná upovídanost, která nahrazuje akci i v místech, kde by atmosféře prospělo, kdyby některé z postav trošku popoběhly namísto řečí. Ale Roy Marsden je opravdu skvělý a všechny případné slabinky hravě vyrovnává. (28.11.2009)

Dalgliesh opět projevuje všechny vlastnosti dokonalého gentlemana, ponurosti tentokrát trochu ubylo (ve srovnání s Černou věží), zato se zde dost řeší otázky viny, spravedlnosti a obrácení k víře. Žádné velké zvraty, vše plyne bez větších excesů. Co mě pobavilo byla akce patologa, který se s tím nesral a rozhodl se provést pitvu nebožtíka rovnou na místě činu - na podlaze v kostele. (01.03.2017)

Další mimořádný počin s legendárním detektivem Dalglieshem rozhodně patří k těm lepším. Mám rád to pochmurné prostředí, houstnoucí atmosféru a fakt, že si opravdu musím lámat hlavu, kdo za zločinem může stát a jaké jsou motivy takového činu. Domnívám se, že to je přesně to, co odlišuje dobré detektivky od balastu současné produkce. (01.01.2010)

Patrně nejpochmurnější seriál s Adamem Dalglieshem. Krvavá brutalita vražd, ponurost místa činu i dusná atmoféra rodinného sídla jedné z obětí přispívají k budování atmosféry, na kterou divák jen tak nezapomene. Upload 2015: Když jsem na "Pachuť smrti" nedávno znovu podíval, musím říci, že ani po těch sedmadvaceti letech stále ještě neztrácí na síle. (31.07.2007)

Stejně jako ostatní příběhy s Adamem se tento seriál řadí k mým oblíbeným. Adam je mou modlou mezi všemi detektivy, trochu mi vadí ta jeho zásadovost a tvrdost. Ale posiluje si tím svou autoritu a postavení. Dějiště vražd je opředeno tajemnem, neútulné prostředí anglikánského kostela tomu dodává punc boje víry se světským životem. (26.10.2009)