Perníková věž

Dafuq?? Kameňák po feťácku? Najdrbnutejšie vtipy zakomponované do tejto zlátaniny, najväčšie filmové klišé (ganja v krabici od kávy) a pritom sa to tvári tak drsne, tak vtipne, tak cool... No nie... Predabovaný Dočko sa ešte dá, ale predabovaný Černý, kristaboha, to už je vážny prúser. Vladimír Marek, to je postavička sama o sebe. Vo Fontáne 2 som mu jeho Piraňu zhltol, tu však bol hrozný, prehrával presne ako Dolanský a Kuchař, akurát, že pri Kuchařovi to bolo sympatické a vtipné. Všetko tak zachraňuje v závere hitchcockovský Schmitzer, ale len čo sa jeho role týka, pretože celá pointa filmu je tak debilná a predvídateľná, že si tým zmarila akékoľvek šance na priemerné hodnotenie. Chlapci, nefúkajte, a hlavne - netočte filmy. (06.11.2012)

Výborný film. Má svůj zajímavý příběh, ač dramatický, je neustále odlehčován vtipnými situacemi. Nemyslím si, že by nějak zvlášť Šteindler přestřelil, jak co do vykreslení mládeže, tak co do narkomanů (samozřejmě jsou filmy, kde je tato problematika popsána lépe, např. Requiem for a dream, ale svůj účel to splní). Hereckému obsazení samozřejmě vévodí Jan Dolanský, který má rozhodně budoucnost (kvalitních mladých herců zas tak moc v ČR nemáme). Nesmím zapomenout na mrazivou, ale hezkou hudbu. Co se týče konce, dal se sice čekat, ale to kruté procítění hlavního hrdiny bylo na místě. Hodnotím 5* a je mi úplně jedno, jestli s tím souhlasíte. (16.12.2007)

Sama nevím proč, ale než jsem film viděla, měla jsem hodně dlouho dojem, že bude patřit k těm kvalitnějších kouskům české kinematografie. Po shlédnutí jsem názor poměrně rychle změnila. Příběhově je to poněkud chatrné, skoro až nablblé, scénář taky nic moc a pointa nemá ten efekt, který tak křečovitě chtěla vyvolat. Jediné co vidím jako plus je pár vtipných scének jako je například ta s drakundou:), ale celkově film nenabízí kdovíjak kvalitní zábavu. (13.05.2011)

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Dva nerozluční kamarádi Jakub a Radek mají největší potěšení z drogového rauše. Když se jim jednou za čas v jejich zhulených kebulích rozjasní, nemile zjišťují, že svět kolem nich není jen konopí a pervitin, ale vyřítí se na ně problémy, které jdou za hranici zákona. Tenhle film považuji tak nějak za zapomenutý a vymykající se z tvorby Milana Šteindlera. Ten obměnil svůj ustálený tvůrčí tým, nepovolal k sepsání scénáře svoji dvorní scenáristku Halinu Pawlowskou a pokusil se jít cestou nevšedního experimentu. Vznikl snímek, co má charakteristiku černé komedie s detektivní zápletkou, která nemá problém přejít do dramatického vyostření. V titulních rolích září Jan Dolanský, ještě s chlapeckou vizáží, a Radek Kuchař, ještě před svými 150 kily. Oba vydatně hláškují a daří se jim zvládat i dramatické pasáže. Méně kvalitním tahem se ukázalo zobrazení rodinného zázemí postavy Dolanského. Toho ve větší či menší míře kontrolují jeho rodiče, Michal Dočolomanský a Sylva Legnerová, jejichž působení ve filmu ještě dostalo i retrospektivní pasáž, která ukazuje podivné rodičovské výchovné metody na prázdninové dovolené na chatě u jezera. Ještě se sluší podotknout, že všichni slovenští herci jsou předabování českými herci, přičemž by to ani tak nevadilo, kdyby se nejednalo o známé slovenské tváře, které jsou nebo byly majiteli poměrně libozvučných hlasů. A aby se do filmu dostal i nějaký ten mafiánský prvek, zlotřilého majitele hudebního klubu ztvárnil (zesnulý) Vladimír Marek, poměrně specialista na podobné zloduchy. Film postupně chce rozhodně překvapovat. Scenáristicky i režijně. Režijní styl se svým uchopením blíží k videoklipové formě, která ovšem není nikterak nesnesitelně přehnaná. Scénář scenáristy a skladatele Martina Němce tentokrát spolehlivě odhání dosavadní Šteindlerovu stálou diváckou klientelu. Příznivci jeho opusu Díky za každé nové ráno film moc neocení, fanoušci jeho režijní prvotiny Vrať se do hrobu! také budou nevěřícně zírat, zda se stále jedná o tvorbu toho samého režiséra. Film oslavil dvacáté výročí svého vzniku. Má svoje tvůrčí finesy, originalitu a zub času ho ještě úplně neohlodal. 8/10 (10.09.2022)