Obr
Giant
Obor
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Elizabeth Taylor, Rock Hudson, James Dean, Carroll Baker, Jane Withers, Chill Wills, Mercedes McCambridge, Dennis Hopper, Sal Mineo, Rod Taylor, Judith Evelyn (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Velkolepý epos o soupeření pozemkových vlastníků s naftovými magnáty v americkém Texasu. Přetékající ropné vrty, peníze, intriky, rvačky. Zámožný Texasan Bick Benedict (Rock Hudson) se ožení s krásnou, cílevědomou a houževnatou Leslie (Elizabeth Taylor) z Marylandu. Jejich život na ranči není vůbec jednotvárný. Musí denně řešit problémy s honáky dobytka, pomocnými dělníky z Mexika i s jejich mladým předákem (James Dean), ze kterého se nakonec stane mocný ropný magnát. V roli Jetta Rinka se objeví legendární James Dean, který zemřel pouhé dva týdny po dokončení tohoto filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (110)
Dynastický epos. Texasani pásli krávy, našli naftu a koupili si mercedesy. V nitru, obklopení bohatstvím zůstali venkovany, které musí vychovávat manželky z východu. Vůbec to není špatný film. Už jenom kvůli tomu historickému pozadí všech těch rodinných událostí. Iniciály má ropný magnát Jet Rink přeci Džejár ne? 80% ()
Velkolepý, ale hlavne nekonečný epos, v ktorom bolo všetko asi 10 x viac natiahnuté ako v normálnom filme, až ma to nudilo. No jasné, stopáž som vedela, ale chcela som to vidieť kvôli JD, pred ktorým sa klaniam. ()
Přijímám pozvání a přisedám si k tabuli kolosální dynastie rančerů. Hledím na vzlety i pády kovbojů i padouchů, zocelených a správných mužů, sličných a nekompromisních žen. Otců a matek, synů a dcer s věnem zámožným. Krví, jež proudí v nitru daru mocných. "Komoří" země posvátné, dnešky i zítřky Jetta Rinka, který si v mysli své neodpírá nároky na malý tajný skromný sen. Testament, který předložen jest, jeho charakter hrdosti ukázal. Avšak bohatství předčasné, jeho povahu podlomilo. Vysmívajíc se všem gigantem svého já. Zlenivěn ze štěstí, pohrdajíc odkazy předků. Vzněty chvil zrádných. Lásce své srdce zaprodal, avšak dvoření touze vyvolené, jen hluše a slepě naslouchal. Z hrdla svého svůj trpký a zoufalý pocit v epilogu vykřičel. Jen popel a prach. Prázdnota, která se choulí v nitru omámeném. Zklamaný syn, jenž dobrotu svou pod vlivem mamonu, přetavil v namyšlenost, sobeckost a opovržení. Uzavřel duši sobě i jiným, tlející vinou zchudlého citu. Zůstává pouze a jen sirotou v upíjejícím stesku svém. Rozkoš "knížete" zlatého klubu vykázána do samolibosti. Srdce pustne omrzelostí, je jako protihráč navyklý hodovat slastem floutků. Nesmířen s údělem nitra, politován slovy hořkosti lásky skoupé. Neodolatelný Jimmy Dean předhazuje perly svého amerického snu a ze své nevysychající studnice postupně loví herecké masky s přidanou hodnotou, v klopě charisma bohatýra texaského mýtu. Rozprostírá smích i slzy, zdráhavost, trhavou dětinskost, odvrácenou tvář hrdosti, pýchu, netečnost, vztek, machrování, mizérii i lítostivý pád. Dobrácká duše odložena, korunovace magnáta arogance. Jimmy Dean a herecký "band" repertoáru nitra mezi čtyřma očima. "Neb i plátna stříbrná let padesátých měla svého zklamaného "záporáka," gigantického "J.R." ()
Padesátková state-of-the-art filmařina, pocitově někde mezi Jihem proti Severu a (o poznání hodnotnějším) Dallasem; jsou tam pasáže, které se lehce vlečou, i scény k zulíbání (třeba večerní debata o budoucnosti dětí), je tam krom Jamese Deana ve skvěle nejednoznačné roli taky slušný prostor pro jeho dojemně mladistvě nevinného parťáka Dennise Hoppera (hrajícího postavu o generaci mladší) a mnoho dalších prudce koukatelných hereckých výkonů; na svou dobu odvážné až provokativní motivy nezávislých žen, ostudných stránek historie osidlování Ameriky a rasové segregace mají co říct i dneska a u mě převážily misky vah mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami směrem nahoru. — P. S.: Taky mi vrtá hlavou, jestli má být tím titulním gigantem spíš Hudson, Dean, Taylorová nebo celý „stát osamělé hvězdy“, a je mi to na tom filmu sympatické. ()
Velký film, a to hlavně svojí délkou a rozsáhlostí. První půle je krásné vyprávění o sbližování přiženěné ženy s rozlehlým Texasem samotným, jeho lidmi a zvyky, které nepostrádá trochu toho napětí. Poté už se příběh rozkouskuje a je neucelený. Jakoby ani sám režisér nevěděl čí příběh vyprávět. Zda-li přebohatého, jenže osamělého Jetta, nebo rodinou ságu Benedictů, kde už téměř dospělé děti, touží žít svůj vlastní život. Nejsem rodinný Texasan a tak jsem tohle dílo nedokázal patřičně ocenit. ()
Tvorcovia sa pokúšali o texaskú verziu „Gone with the Wind“. To sa nepodarilo a skončili s dvoma rôznymi filmami v jednom. Pokiaľ by sa príbeh zaoberal výlučne osudom severskej krásky, ktorá sa vydáva za bohatého Texasana, ktorý odmieta jej predstavy o tom, čo je dobré a zlé, bol by excelentný. Nie je tomu tak, druhá „objektívna“ časť rozvíjajúca myšlienky rasovej tolerancie je ako z iného sveta, konkrétne telenovelového. Konečným verdiktom je uspokojivosť. ()
Neskutočne dlhý veľko-americký film v tvare dnešných telenoviel, kde dopozerať to sa nedalo len na jeden záťah, čo ale bolo horšie Dean mi prvý krát začal liezť na nervy. Inak pozerateľné to bolo len ako sa povie, Dallas v jednej kope... ()
Kvalitní film dojme diváka i bez hudby hrající v pozadí. Popravdě mě nikdy takhle žádný film nezaskočil tak, jako Gigant. V průběhu děje se postavy s postupem času vyvíjí a je zajímavé sledovat jejich osudy. Ohromné lákadlo je James Dean, ale nutno podotknout, že opravdovou hvězdou pro mě tentokrát byla Elizabeth Taylor. Gigant se během chvíle stal skvostem mezi filmy a rozhodně si myslím, že i procentuální hodnocení by mělo být vyšší! Ty tři hodiny doopravdy stojí za to! Obzvlášť, jste-li milovníky starších filmů! ()
Překvapivě příjemný film, který nebyl úplně western jako genealogie jednoho velkého texaského rodu, který si prošel divokým století. To vše doplněné příjemnými vztahy mezi postavami, které jsou o to lepší, když jsou korunovány skvělými herci. Kupodivu nejvíce filmu ubližuje jeho délka a možná i neucelenost. I tak jde o příjemné vzrušivé i dekadentní překvapení. Jedno z nejlepších poslední doby. ()
Obrovský film, který trvá skoro tři a půl hodiny. Vedle základní otázky, zda můžete mít peníze i charakter, nečekaně a nadčasově adresuje feministická témata jako emancipace (nejen žen) či rasismus. A to v rozpětí minimálně třiceti let. Přitom režisér šel opačným přístupem, než byl obvyklý, kdy starší herci a herečky hrají nejprve své mladší verze. Zde Rock Hudson (28) a Elizabeth Taylor spolu s Jamesem Deanem (oba 23) bravurně stárli se svými postavami. James Dean nebyl se svým výkonem, jak jeho postava stárla, spokojený, a konec natáčení znamenal také tragický konec jeho života. Ale jak Hudson, tak Taylor ve svých starších verzí svých postav excelovali. A to Taylor byla, co se týče herecké zralosti, na začátku kariéry. ()
Snovy "romanovy" epos, ktery si nezaslouzi mensi nez plne hodnoceni. "...vsichni jsou strasne bohati a krasni, a vsechno se super dari..." - tenhle styl. P.S.: A mezi nami, uz samotna Liz v barve je za plny pocet. :-) ()
Dallas som nevidel, ale takto nejako si ho predstavujem. Príbeh sa rozkladá medzi 3 hlavné postavy, ktoré bavia výkonmi svojich hercov. Rock Hudson sympatický, ale všetci poznáme nejakých jeho kolegov minimálne o triedu vyššie; Elizabeth Taylor znova herecký dynamit a na Jamesovi Deanovi bolo vidieť sľubného herca veľkých úloh, ale tu si dosť pomohol aj imidžom postavy. Dennis Hopper ako príjemný bonus vyzerá ešte veľmi nevinne a neskorších šialencov by ste v ňom hľadali márne. Niektoré scény sú zbytočné a príliš film rozťahujú, aj keď to asi bolo zámerom vtedajších tvorcov, keď sa snažili vytvoriť mainstreamový veľkofilm. Všetko je polovičaté, pôsobivosť drámy, intenzita dialógov, aj prepracovanosť postáv. Réžia bez umeleckých ambícií je skôr rutinou. Mal som také očakávanie, aké naplnil film There Will Be Blood. O ropnom magnátovi a jeho prázdnote tu bolo povedané málo a vzťahy v rančerskej rodine neboli dostatočne hutné na vytvorenie vyostrených dramatických situácií. Až v závere, v scénach v bistre, mi pripadalo, že práve sem celý čas mieril tento príbeh. Je to jediná situácia, kedy sa o niektorú postavu ozaj bojíte. Všetky scény predtým boli natočené kľudným tempom na vyniknutie zásadných viet Elizabeth Taylor, ktoré však nedosahujú kvalít dialógov v Who's Afraid of Virginia Woolf?, ani jedna jej veta nemá ostrý ráz napriek zamýšľanej drzosti. Film sa celý čas držal v ľahkom nadpriemere a dal by sa skrátiť aj na hodinu a pol. Značne by to vylepšilo niekedy až uspávajúce tempo. Jednoducho, ak chcete vidieť film o mužovi, čo má všetko a zároveň nič, pozrite si ten s Day-Lewisom, ak obdivujete Taylorovej neskrotnosť, tak ten s Burtonom a ak chcete vidieť rodinnú drámu antických rozmerov, kde to medzi jej členmi vrie priam na nože, tak ten s Hepburn. ()
Pokud člověk není vysloveným fanouškem rodinných ság (nejsem), je to pomalu se vlekoucí a dost nudný film více méně o ničem: on ji chce, ona ho nechce (což dokazuje její zdravý rozum), takže si vezme jiného, s čímž on se neumí smířit, načež kolem té rodiny od té chvíle oxiduje... Vlastně by se dalo říct, že ústředním motivem filmu je "já ti, holka, ještě ukážu, jakou chybu jsi udělala, žes mě nechtěla..." Ještě, že je v tom Elizabeth Taylor, jinak by nebylo na co se dívat. A jako u všech tří filmů, které kdy James Dean natočil, i zde slyším/čtu, jak "ukázal svou hereckou velikost", přičemž se musím ptát "a kde?" Nikdy jsem totiž nepochopil, v čem Deanova údajná herecká velikost spočívala - vzato kol a kol totiž propochodoval všemi třemi filmy svého života s identickým a bez příčiny nasranoznuděným výrazem. Hrál asi jako Arnold Schwarzenegger za mlada, ten ale, vcelku správně, nikým považován za hereckého giganta není... ()
Poměrně předvídatelná pohádka, která jede do cíle víc jak tři hodiny, stihne projet skoro všechny stereotypy, i tak se ale nenudíte. Za zmínku stojí hlavně herecké výkony, ale jestli měl někdo šílenství v očích, tak to nebyl Dean ale Hopper. ()
Tak a teď mi prosím vysvětlete, co na tom Deanovi všichni měli (máte)? Je to třetí film, který jsem si ze zvědavosti ze "studijních" důvodů dal a musím říct, že ač mě nenadchnul ani jeden z nich, tenhle jednoznačně nejmíň. Až tak, že se nedal ani dokoukat. A tu polovinu filmu jsem přetrpěl opravdu jen ze zvědavosti kvůli Deanovi. Taylorka mě nikdy moc nebavila, pro mě neznámý Hudson je zcela bez charismatu, děj o ničem a Texas je opravdu hnusný místo - v podstatě poušť a nekonečný prach. Pokud bych srovnal se dvěma filmy, které mi to připomělo: Velká země (kterou miluju) a Hud s Paulem Newmanem (kterého jsem vždycky miloval téměř v čemkoliv). Oba tyhle filmy mají charisma (koule), skvělé obsazení, děj, režii a ani na chvilku mě nenudily. Gigant je jejich přesným opakem a pro mě definitivní zklamání z ikony Jamese Deana. ()
Po Vojně a míru další tří a půl hodinová šílenost a to mě ještě čekají dva podobné "megafilmy", ti Američani se v roce 1956 asi zbláznili. Gigant je výsledku působivá podívaná, ale trvalo to, než jsem se do ní dostal. Začátek je farmářské (melo)drama, kde si drsný texaský rančer přiváží na ranč jemnou manželku z východu a učí se spolu žít a přes svou lásku svedou nejednu válku. Nuda to byla k uzoufání, ale film mě překvapil. Jde totiž do neobvyklé šíře i délky, v ději se posuneme až do "současnosti", někde za půlkou se objevují děti, které dospějí a nadělají svým rodičům volbou kariéry a partnerů pořádné problémy. Řeší se tu chov dobytka vs. těžba nafty, do životů zasáhne válka a co je na tak starém filmu zvláštní, že se tu poměrně výrazně řeší rasismus vůči Mexičanům. Nechybí pěkná kamera, výprava. Herecky je to slabší - Rock Hudson nebyl nijak skvělý herec, Elizabeth Taylorové to paradoxně jde líp když hraje starou. A James Dean? Ten je tu jen vedlejší postavou, navíc silně nesympatickou - z namyšleného rasistického poskoka se mění na buranského zbohatlíka a nakonec na úplného zoufalce. Nakonec mě to chytlo (aby ne po 3,5 hodinách) a hodnocení se vyšplhalo až na ty uctivý 4*. Ale odpoledne zabitý a znovu bych si to nepustil. ()
Velkolepy epos (tak typicke pre toto obdobie) zobrazuje sagu rodiny pozemkovych vlastnikov na pozadi historickych udalosti (objavenie ropy). Zaujalo ma vykreslenie stereotypov, ako je postavenie zien v spolocnosti alebo patriotizmus texasanov ako aj poukazanie na segregaciu mexicanov. 8/10 ()
"Little muchacho fires up, don't he?" Veľkolepá rodinná sága tak trochu na spôsob Gone with the Wind (1939), čo síce nie je celkom moja šálka kávy, ale jednoducho nemôžem ignorovať, ako výborne je nakrútená. A to aj napriek prítomnosti všetkých možných žánrových klišé, ako sú medzigeneračné rozpory ("zadubený" rodič očakáva, že jeho dieťa bude robiť presne to, čo jeho otec, dedo a pradedo). Film veľmi dobre vykresľuje vtedajšie pomery na americkom Juhu (Texas), výstižne a bez prikrášľovania charakterizuje tamojšiu spoločnosť, ku ktorej neodmysliteľne patria predsudky voči "menejcenným" rasám. Rasizmus hraje počas celého filmu dôležitú rolu a jedná sa o jedno z najlepších spracovaní tejto závažnej témy. Postavy a ich vývoj sú výborne prepracované, pričom sa mi pri nich páči tá realistická nejednoznačnosť, keď je divák nútený svoj vzťah k danej postave občas prehodnocovať. Krásnym príkladom takého postupného vývoja (napr. ohľadom predsudkov) je hlavný hrdina Jordan vo výbornom stvárnení Rocka Hudsona, ale niečo podobné možno povedať aj o hlavnej hrdinke Leslie (Je naozaj taká vypočítavá mrcha, ako sa zdá?) v podaní výbornej Elizabeth Taylor, či o večnom rebelovi Jamesovi Deanovi, ktorý tu stelesňuje odvrátenú stranu amerického sna. Zato v prípade Jordanovej sestry Luz som svoj vzťah prehodnocovať nemusel, bola mi celý čas príšerne nesympatická (nechcem byť zlomyseľný, ale našťastie sa na obrazovke veľa neohreje), a to zásluhou topornej herečky Mercedes McCambridge, ktorú jednoducho nemám rád. Vyvrcholením filmu je skvelá bitka v závere, čo je jeden z mála prípadov, keď mi pästný súboj vo filme ani trochu nepripadal tupý a hlavne samoúčelný. Celkový výborný dojem z filmu mi napokon nepokazili ani otrasné starecké masky a ani hrozný český dabing (Leslie je ešte v poriadku, ostatní majú ale akési čudné hlasy (Luzin dabing je priam príšerný) a úplná katastrofa je malé dieťa nahovorené nejakou starou ženskou). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "We reserve the right to refuse the service to anyone." ()
Velkolepá generační sága o střetu různých lidí a hlavně generací, které se na věci dívají jinak. 3 a půl hodiny utekly jako voda a moc příjemně se na to dívalo. Hudson i Taylorová jsou jako manželský pár skvělí, ale nejlepší je v záporné roli James Dean, kterému bych i věřil, že opilost nehrál. Potěšila mě i role pro velmi mladého Hoppera. ()
Přiznávám, že jsem se na tenhle 3 a půl hodinovej maraton koukal hlavně kvůli Jamesi Deanovi. O to víc mě mrzí, že nedostal ve filmu větší prostor (a ještě o něco víc kvůli tomu, jaký smutný vyvrcholení pro něj celý film znamenal). Na druhou stranu bylo strašně zajímavý sledovat, jak v průběhu filmu stárne. Divák tak měl doslova jedinečnou příležitost podívat se na James Deana jinak, než na věčně mladýho rebela. Jinak film byl i přes extrémní stopáž poměrně zajímavej, líbila se mi propracovaná psychologie postav a to, jak se v průběhu filmu vyvíjela. Na druhou stranu je nutno uznat, že Gigant už v druhé polovině ztrácel šťávu (nebo jsem toho prostě už jenom měl dost), takže by mu zkrácení třeba o hodinu určitě neuškodilo. Zvlášť když by si vystříhaly scény bez Jamese Deana. ()